El ángel exterminador
Anjel skazy
The Exterminating Angel
The Exterminating Angel
Režie:
Luis BuñuelScénář:
Luis BuñuelKamera:
Gabriel FigueroaHudba:
Raúl LavistaHrají:
Silvia Pinal, Jacqueline Andere, Claudio Brook, José Baviera, Rita Macedo, Augusto Benedico, Antonio Bravo, Enrique García Álvarez, Eric del Castillo (více)Obsahy(2)
Velký filmový surrealista Luis Buñuel je spoluautorem scénáře a režisérem této temné, hořce vtipné satiry. Skupina lidí ve společenských šatech přijede do elegantně zařízeného domu na večeři. Když se však po jídle hosté přesunou do hudebního pokoje, zjistí, že služebnictvo uteklo, ale oni z nějakého důvodu nemohou odejít. Není zřejmé proč – nejsou zde zamčené dveře ani zamřížovaná okna, která by jim bránila v odchodu – ale hosté jsou přesto přesvědčeni o tom, že jsou zde uvězněni. Ponecháni svému osudu se pomalu proměňují v noblesní barbary, kteří zarazí sekeru do vodovodního potrubí, aby se mohli napít vody, zabijí a snědí ovci, jež měla být součástí večerní zábavy, schovají těla mrtvých hostí ve skříni, koketují s magií a pálí nábytek. Snímek hojně oplývá Buñuelovým suchým, donkichotským humorem. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (115)
Civilizaci dělí od anarchie 3 dny... (... 3 dny, během kterých nefungují životně důležité procesy, jež však již dnes považujeme za samozřejmé). Film se dá určitě vykládat mnoha různými způsoby, kritika lidského pokrytectví, přetvářky, která vychází jen z materiální zajištěnosti a jež spolu s dalšími civilizačními vymoženostmi bere v nedostatku (prostoru, soukromí, potravy, vody) rychle za své, zároveň varování před tím, jak je naše zdánlivá civilizovanost a "kulturnost" chatrná, je pro mě naprosto evidentní. Nádherně je tu ukázané rychlé zborcení domečku z karet civilizovanosti a sestup zpět k primitivnímu stadiu - začíná to otupením společenských zdvořilostí, pokračuje narůstajícími spory o zdroje či z potřeby vybití nahromaděné agresivity a vrcholí v hledání mystické jistoty, nových pověr, obětních beránků. Geniální a aktuální film. ()
Ach ten nenápadný půvab buržoazie… Vidět smetánku spát na zemi je opravdu zvláštní, ale nic se nevyrovná ovcím a surrealistickým rozhovorům. Třeba když doktor na dotaz k umírajícímu odpoví, že za šest hodin bude plešatý. Chcete vědět, jestli hosté zavraždí majordoma? Co budou pít, když dojde voda? A co nebohé ovce, běhající po domě? Zvítězí hlad a paranoia nad lží a nenávistí? A co na to farář, jeho ovečky a běhající ruka? A hlavně, bude se to líbit kostelním zvonům? Na tyto i jiné otázky vám Buñuel v tomto filmu poskytne odpověď. ()
Na Luisi Buñuelovi je pěkné to, že i v tomhle svém surrealistickém období byl schopný natočit filmy, které jsou v určitých ohledech divné, ale stejně tak jsou smysluplné a někdy i docela hlubokomyslné, a to nemyslím negativně. Tenhle snímek je o lidském životě, o tom, kam směřujeme a je to podáno zajímavě, a doplněno specifickým stylem a scénami. ()
Že by svět byl jediná pevná cesta pod nohama skloněného poutníka, lemovaná jen běsy a zkázou? Že by konvence, víra či společenská role byly tak statické? Nevím. Jisté je, že kdo z cesty schází, stává se tabu, nedotknutelným a neviditelným, dokud se zase poražen nenavrátí .. či si nevytvoří cestu vlastní. Tuto možnost však film nepřipouští, působí tak velice beznadějně. ()
Galerie (4)
Photo © Archiv STV
Zajímavosti (13)
- Na tento film ve svých dílech často naráží Woody Allen. (Kulmon)
- Luis Buñuel se nechal slyšet, že film považuje za neúspěšný a pokud by jej později natočil v Paříži, zašel by do extrémů (mluvíme o kanibalismu). (HellFire)
- Ze všech Buñuelových filmů z mexicko/španělského tvůrčího období jde o jediný film, nad kterým měl úplnou tvůrčí kontrolu. (HellFire)
Přepsáno v dubnu 2019. Anděl zkázy je originální anarchistické násilné přepadení elitářského kruhu společnosti a vzletné zesměšnění jejich ctihodného statusu. Luis Buñuel v záchvatu surrealistického zasnění rozehrává neúprosnou satirickou alegorii, se zvědavou škodolibostí podrobuje své zajaté rukojmí experimentu a zanechává je napospas mezním bytostným podmínkám. Anděl zkázy je intimní autorovou výpovědí vlastních představ, frustrací, bolestí a fascinací. Přemítá se nad metafyzickou možností výpovědi snu, celý svět se zmenšil do omezeného prostoru, odepřel základní potřeby a zásadně otřásl realitou bytí. Výsostné společenské postavení se v hypnotickém přesvědčení podrobuje apokalyptickému rozhraní civilizace, kultivovaná zdvořilost pomalu a jistě přichází o svou důstojnost a pud sebezáchovy je ovládán zaujatou zlobou nenávistné pomstychtivosti. Buñuel ladně tvaruje surrealistické vidiny úzkostí, čas nepodléhá běžným přírodním zákonům, zastavuje se, předbíhá i vrací své jednotlivé momenty. Hlavním cílem umělecky vymodelovaného nihilismu je sebevědomě naškrobená ctihodnost elity, slídí pod tlustou skořápkou a jízlivě představuje své objevy intrik, nevěr, úskoků, násilí, strachu a pomsty. Lidská ušlechtilost klesá na mysli, ztrácí víru a zmateně se pokouší následovat protichůdné instinkty. Metafora vynalézavě volá své stanovisko. Nezapomíná se ani na vyhraněný názor na katolickou církev, poddaný lid je vydán kulkám ambiciózních vášní a stává se nezbytnou obětí zavedeného řádu života. Z předních postav anarchistické alegorie: bohatý a laskavý hostitel a později terč pomstychtivých nálad lidské přízemnosti Edmundo Nóbile (sympatický Enrique Rambal), jeho přizpůsobivě věrná a nevěrná manželka Lucía (zajímavá Lucy Gallardo), zhoršující se migrénou trýzněná pianistka Blanca (Patricia de Morelos), nejpevnější poslední zbytek síly humanistické hráze totální zkázy Dr. Carlos Conde (příjemný Augusto Benedico), do skříně schovaná mrtvola Sergio Russell (Antonio Bravo), mladý zamilovaný pár s krajním řešením útěku z beznaděje Eduardo (zajímavý Xavier Massé) a Beatriz (pozoruhodná Ofelia Montesco), rakovinou vyčerpaná dáma Leonora (příjemná Bertha Moss), nepředvidatelně náladový a vztahovačně sobecký mladík Francisco Avila (Xavier Loyá), jeho ochraňující sestra Juana (zajímavá Ofelia Guilmáin), mystiku vzývající Ana Maynar (Nadia Haro Oliva), zachmuřený, agresivní a po exemplárním trestu nejzuřivěji volající nespokojený host Raúl (vzteklý Tito Junco), ušlechtile zdvořilý Lucíin milenec plukovník Alvaro (sympatický César del Campo), energická a transcendentálně smyslná Leticia (šarmantní Silvia Pinal), stále tělesně zdatný a vyzývavý dirigent Alberto Roc (vitální Enrique García Álvarez), jeho mladá veselá žena Alicia (atraktivní Jacqueline Andere), nevyrovnaně harmonický pár Cristian (Luis Beristáin) a Rita Ugalde (Patricia Morán), věkem unavený Leandro Gomez (José Baviera), či věrný majordomus Julio (sympatický Claudio Brook). Anděl zkázy je vynikajícím uměleckým filmem, surrealismus umně využil nabídnutý volný průchod svým představám a touhám. Obrazy mají vícenásobné využití, smělý satirický úder se pomalu chystá knokautovat svého nepřítele. Anarchie se stylově niternou výbušninou působí rozvrat, majestát je ohrožen a vzteká se. Originální prožitek! () (méně) (více)