VOD (4)
Obsahy(1)
Cesta napříč africkým kontinentem na legendárních a hodně starých motorkách Jawa Pionýr. Celovečerní road movie Afrikou na Pionýru přináší ještě bláznivější a odvážnější výpravu, než jaké známe díky žlutým trabantům Dana Přibáně. Právě jedné z kultovních expedic žlutých trabantů se vedoucí výpravy motorek do Afriky, dobrodruh a režisér Marek Slobodník sám na své Jawě 250 účastnil. Podobně, jako výrazné postavy filmových komiksových vesmírů dostávají vlastní filmy, tak i jeho samostatné dobrodružství Afrikou na Pionýru mohou brát diváci jako takzvaný „spin-off“.
Cestovatelský dokument Afrikou na Pionýru ukáže dobrodružství, které nezná hranice a které žene možnosti vlastního těla i svobodu ducha až do nejvyšších otáček. A zároveň přinese úchvatné záběry a pohled na přírodu a život Afriky, jaký nemá obdoby. Pět jezdců strávilo v sedle Jawy Pionýr pět měsíců, ze střední Evropy ke Kapskému městu ujelo přes 15 000 kilometrů. Na tom nejméně pohodlném dopravním prostředku projeli pouští, pralesem i savanou, protnuli rovník a profrčeli kolem Kilimandžára a dorazili až na nejjižnější místo afrického kontinentu, na Střelkový mys, kde se setkává Indický oceán s Atlantickým. Během cesty spotřebovali 2500 litrů benzínu, natočili 360 hodin záběrů, provedli snad milion drobných oprav a prožili si dvě malárie. „Afrika nám dala úplně jiný pohled na život. Zažili jsme na cestě takovou volnost, jakou si v dnešním uspěchaném světě dokáže představit jen málokdo. Uvědomili jsme si, že právě svoboda je to největší bohatství, které máme,“ říká cestovatel a dobrodruh Marek Slobodník.
Z mnoha hodin natočeného materiálu sestavil tým dobrodruhů průřez toho nejzajímavějšího. Vedle opojného pocitu svobody zažili jezdci i řadu dramatických a nebezpečných situací. Kromě nádherných panenských pláží Mozambiku se museli vyrovnat s nekonečnou pouští Súdánu, v etiopském vězení se potkali s utečenci mířícími do Evropy, odvážili se do největšího městského slumu Kibera v Keni a dva z nich pak podstoupili vlastní boj s nebezpečnou a mnohdy smrtící malárií.
(Bontonfilm)
Videa (3)
Recenze (100)
Hold dobrodružství a cestovatelské svobodě. 1) Dozvěděli jsme se, že parta od pohledu prima chlápků si vyrazila na recesní výlet. Viděli jsme silnice, měnící se počasí a krajinu, pár setkání s místními lidmi a pár lokálních institucí (třeba nemocnice). Na dvouhodinový film a pětiměsíční cestu mi to přijde dost málo._____ 2) O Africe se nedozví divák prakticky nic. Stejný objem informací vás čeká, pokud jde o Jawu 250, o účastníky výpravy či o malárii. Vlastně i samotné zážitky jsou prezentovány bez výrazného komentáře a vysvětlování - typicky třeba okolnosti přechodu hranic do Keni._____ 3) Na druhé straně výborná kamera, střih a divácky vděčné režijní nápady spolu s neokoukaným prostředím a barvitými zážitky poskytne potěšení těm divákům, kterým stačí atmosféra nezávislého do značné míry improvizovaného cestování._____ 4) 28letý Marek Svobodník (vedoucí výpravy, scénář, režie) a Martin Kochaník nezjištěného věku (kamera, střih, zvuk, produkce) vytvořili nevěrohodně působící, nicméně příjemný záznam své cesty plný pohody a radosti._____ 5) Černá Afrika mě nikdy nelákala. Ani v tomto snímku jsem nenašel jediný důvod, proč tam jet._____ 6) Věk Marka Svobodníka uvádím k roku konání cesty - 2017._____ 7) Zajímavý koment: Othello**. ()
Prima, známé tváře z trabantstories...14700 km za pět měsíců, průměrně 100 km denně... Parametry malého motocyklu Jawa 50. Zdvihový objem 49,8 cm 3,tři rychlosti-nožní pákou,objem nádrže 5,5 litru, hmotnost 65 kg (bez paliva), užitečná hmotnost 160 kg, Největší rychlost 65 km/h, průměrná spotřeba paliva 2,3l/100 km, při plném zatížení 3,2l/100 km . Marek Slobodník přiznal, že vyjet v únoru při minus dvanácti stupních na motorkách nebyl logisticky šťastný nápad. Když dorazili Do Vráblů byli zmrzlí na kost.Nakonec dostali nabídku od kamaráda který jel s prázdnou dodávkou do Itálie že je tam odveze. Markovi to přišlo ponižující, ale nakonec pochopil že by jinak nejspíš umrzli. Píseň "Je to vo sviečkách" , která ve filmu zazní, vznikla ze zkušenosti z Markovo cesty na motorce k Aralskému jezeru zaznamenanému ve filmu Veľká cesta malých strojov. Chabé opravářské zkušenosti s opravami motorek řešili tak, že měli brašnu v které měli množství již použitých svíček a když si s opravou nevěděli rady, sáhli na slepo do brašny a vyndali svíčku a tu vyměnili. Existují i trička s podobnou tematikou které vznikly pro cestu do Afriky. Dan Přibáň když chystal cestu Trabantem Jižní Amerikou, dozvědě se o Markovi Slobodníkovi a jeho cestách po světě na motorce Pionýr. Nabídl mu aby jel s nimi, Marek kývl a rok připravoval motorku na dlouhou cestu. Jenže už po prvním stoupání do kopce zjistili, že není schopen s trabanty držet dech a tak na poslední chvilku sháněli "plnokrevnou" motorku. Žlutá motorka Pionýr pak ležela roky ladem až do doby, kdy se vydali na cestu do Afriky a ukázalo se že roční příprava motorky se vyplatila, protože dle slov Marka měla nejmíň oprav ze všech. Na dotaz v rozhovoru s Markem Slobodníkem kolik že má vlastně malých motorek značky Pionýr, tak dlouho přemýšlel, pak začal počítat a zastavil se u čísla dvanáct. ()
Partia z Banskej Bystrica zažíva podobný tip "dobrodruženia" ako českí kolegovia s ich Trabantem. Aj koncepčne to stavajú na podobných základoch, akurát konkrétne výstupy sú jedinečné a originálne. Otázka však znie, či trucovaním a zámerným vyhýbaním sa "ľudnatejšími a komerčnejšie dostupnými miestami" si odvážlivci nevytvárajú rovnako sebestredný kult ako ľudia, ktorí cestujú kvôli fyzickému oddychu na tzv. bezpečnejšie a stavanejšie miesta. Uvidíme, predpokladám, že vyjde niekoľko volumes a pokračovaní, rozpočty sa budú zvyšovať, takisto fanbase a povedomie okolo partie. Trend je jasne nastavený a len dúfajme, že aj ďalšie časti budú svieže na historky, techniku spracovania a samotný elán. ()
nakonec tomu ty čtyři hvězdy dám,nicméně dávám je spíš proto,že mám podobné "cestopisy" rád (a ano je to hlavně díky Trabantům).Afrikou na pionýru totiž v mých očích není tak dobré jako již zmíněné kusy Trabantí skvadry.Nebo možná je,ale má blíže spíš k prvním,ne ještě tak vystajlovaným dokumentům a těch víc jak 100 minut se v jednu chvilku lehce vleklo.Každopádně je opravdu třeba ocenit že tlupa kolem Marka Slobodníka se toho vážně nebojí (a to včetně vážnějších momentů) a hlavně že je vidět,že tenhle dokument nevzniknul z nějakého kalukulu,ale spíš jako památka na místy hodně drsnou cestu...70% ()
Přiznám se, že to brutální hodnocení moc nechápu. Jako jasně, jsou to borci a dali to, ale proč mám pocit, že tohle všechno už jsem někde viděl? Že by to byla ta banda s trabošema? Marek Slobodník je zvláštní člověk, určitě i vtipný, ale opakovany vtip (film) nemusí být dobrým vtipem (filmem)... takže prosím... Banska Bystrica už opravdu nikoho nezajímá, ani jako vtip - 38% ()
Galerie (49)
Photo © Marek Slobodník
Zajímavosti (13)
- Když Dan Přibáň chystal cestu Trabantem Jižní Amerikou (od r. 2014), dozvěděl se o Markovi Slobodníkovi a jeho cestách po světě na motorce Pionýr. Nabídl mu, aby jel s nimi, Marek kývl a rok připravoval motorku na dlouhou cestu. Jenže už po prvním stoupání do kopce zjistili, že není schopen s trabanty držet dech, a tak na poslední chvíli sháněli „plnokrevnou“ motorku. Žlutá motorka Pionýr pak ležela roky ladem až do doby, kdy se Marek vydal na cestu do Afriky, o které vypráví cyklus Afrika na Pionýru (od r. 2019). (sator)
- Vzhledem k uzavření kin kvůli koronaviru v roce 2020 vznikl projekt „vasekino.cz“. Jednalo se o vytvoření virtuálního jednosálového kina se vstupným 70 Kč. Jako první film byl uveden snímek Afrikou na pionýru. [Zdroj: Novinky.cz] (VášaVF)
- Na dotaz v rozhovoru s Markem Slobodníkem, kolik že má vlastně malých motorek značky Pionýr, dlouho přemýšlel, pak začal počítat a zastavil se u čísla dvanáct. (sator)
Reklama