Afrika na Pionieri
Through Africa on a Pioneer
VOD (3)
Obsahy(1)
Cesta napříč africkým kontinentem na legendárních a hodně starých motorkách Jawa Pionýr. Celovečerní road movie Afrikou na Pionýru přináší ještě bláznivější a odvážnější výpravu, než jaké známe díky žlutým trabantům Dana Přibáně. Právě jedné z kultovních expedic žlutých trabantů se vedoucí výpravy motorek do Afriky, dobrodruh a režisér Marek Slobodník sám na své Jawě 250 účastnil. Podobně, jako výrazné postavy filmových komiksových vesmírů dostávají vlastní filmy, tak i jeho samostatné dobrodružství Afrikou na Pionýru mohou brát diváci jako takzvaný „spin-off“.
Cestovatelský dokument Afrikou na Pionýru ukáže dobrodružství, které nezná hranice a které žene možnosti vlastního těla i svobodu ducha až do nejvyšších otáček. A zároveň přinese úchvatné záběry a pohled na přírodu a život Afriky, jaký nemá obdoby. Pět jezdců strávilo v sedle Jawy Pionýr pět měsíců, ze střední Evropy ke Kapskému městu ujelo přes 15 000 kilometrů. Na tom nejméně pohodlném dopravním prostředku projeli pouští, pralesem i savanou, protnuli rovník a profrčeli kolem Kilimandžára a dorazili až na nejjižnější místo afrického kontinentu, na Střelkový mys, kde se setkává Indický oceán s Atlantickým. Během cesty spotřebovali 2500 litrů benzínu, natočili 360 hodin záběrů, provedli snad milion drobných oprav a prožili si dvě malárie. „Afrika nám dala úplně jiný pohled na život. Zažili jsme na cestě takovou volnost, jakou si v dnešním uspěchaném světě dokáže představit jen málokdo. Uvědomili jsme si, že právě svoboda je to největší bohatství, které máme,“ říká cestovatel a dobrodruh Marek Slobodník.
Z mnoha hodin natočeného materiálu sestavil tým dobrodruhů průřez toho nejzajímavějšího. Vedle opojného pocitu svobody zažili jezdci i řadu dramatických a nebezpečných situací. Kromě nádherných panenských pláží Mozambiku se museli vyrovnat s nekonečnou pouští Súdánu, v etiopském vězení se potkali s utečenci mířícími do Evropy, odvážili se do největšího městského slumu Kibera v Keni a dva z nich pak podstoupili vlastní boj s nebezpečnou a mnohdy smrtící malárií.
(Bontonfilm)
Videa (3)
Recenze (100)
Hold dobrodružství a cestovatelské svobodě. 1) Dozvěděli jsme se, že parta od pohledu prima chlápků si vyrazila na recesní výlet. Viděli jsme silnice, měnící se počasí a krajinu, pár setkání s místními lidmi a pár lokálních institucí (třeba nemocnice). Na dvouhodinový film a pětiměsíční cestu mi to přijde dost málo._____ 2) O Africe se nedozví divák prakticky nic. Stejný objem informací vás čeká, pokud jde o Jawu 250, o účastníky výpravy či o malárii. Vlastně i samotné zážitky jsou prezentovány bez výrazného komentáře a vysvětlování - typicky třeba okolnosti přechodu hranic do Keni._____ 3) Na druhé straně výborná kamera, střih a divácky vděčné režijní nápady spolu s neokoukaným prostředím a barvitými zážitky poskytne potěšení těm divákům, kterým stačí atmosféra nezávislého do značné míry improvizovaného cestování._____ 4) 28letý Marek Svobodník (vedoucí výpravy, scénář, režie) a Martin Kochaník nezjištěného věku (kamera, střih, zvuk, produkce) vytvořili nevěrohodně působící, nicméně příjemný záznam své cesty plný pohody a radosti._____ 5) Černá Afrika mě nikdy nelákala. Ani v tomto snímku jsem nenašel jediný důvod, proč tam jet._____ 6) Věk Marka Svobodníka uvádím k roku konání cesty - 2017._____ 7) Zajímavý koment: Othello**. ()
Povedený cestovatelský dokument se sympatickým Markem v hlavní roli. Mám ráda trabantí ságu a tohle bylo po technické stránce na stejně dobré úrovni - úžasné záběry, příjemně ladící hudba. K tomu vtip, ale i vážnější momenty, a co jsem ocenila, že se film zaměřil více na samotné cestování a africkou krajinu, protože ta je dechberoucí. ()
Jestli v trabantích filmech a seriálech někdo svým charismatem dokázal zastínit Dana Přibáně, byl to Marek Slobodník. Je tak celkem pochopitelné, že hlavní hvězdou spin-offu dokumentů se žlutým cirkusem je právě bezstarostný jezdec z Banské Bystrice. Film by se v podstatě obešel bez dalších cestovatelů (vyjma kameramana), kteří Slobodníka. Jejich přítomnost hlavně zvyšuje pravděpodobnost, že někoho zradí technika nebo zdraví (to první se děje neustále, to druhé hlavně v nečekaně dramatické poslední třetině). V paměti mi vzhledem k zaměření pozornosti primárně na Slobodníka, který je nejen vedoucím výpravy, ale také režisérem a scenáristou, neutkvěl nikdo další. Nijak to ale nebrání užít si profesionálně zpracovaný cestopis s přiměřenou délkou, svižným spádem a profi kamerou, která čtveřici, příp. pětici chlapů na motorkách snímá z tolika různých úhlů, že se navzdory podobnému prostředí nikdy nedostavuje pocit již viděného (záběry z dronu nejsou otravně nadužívané, jak je tomu v jiných podobných filmech). Hudba byla na oproti tomu můj vkus příliš „typicky africká“ a během některých záběrů ze slumů tón vyprávění přibližovala sociálnímu kýči. Po většinu cesty z Banské Bystrice ke Střelkovému mysu si ale film i díky odlehčenému komentáři udržuje švih a nadhled a dokonce bych řekl, že drží pohromadě líp (a má lepší rytmus) než poslední celovečerní trabantí jízda. O Africe se sice moc nedozvíte, ale edukace diváků myslím ani nebyla záměrem. Hlavní je užít si jízdu a pocit svobody, který film nabízí. Ideální materiál, pokud teď máte chuť někam vyrazit. 75% ()
Méně organizované, jako poslední trabanti, ale za to v mnohem uvolněnější dobrodružné atmosféře. Marek Slobodník mi ze všech těch kluků z trabantí party přišel jako ten nejvíc pohodový a sympatický, takže samostatný film z vlastního dobrodružství velmi vítám. A jsem mile překvapen jak obsahovou stránkou, tak kvalitou zpracování a příjemným doprovodným komentářem. O páté hvězdě rozhodlo finální drama, které pro Marky určitě příjemné příliš nebylo, ale po stránce filmařské to bylo nečekané vyvrcholení a bylo fajn vidět, že všude existují nezištní lidé s ochotou pomoci i tam, kde by to člověk čekal nejméně. Paní Ester hluboká poklona. ()
Přiznám se, že to brutální hodnocení moc nechápu. Jako jasně, jsou to borci a dali to, ale proč mám pocit, že tohle všechno už jsem někde viděl? Že by to byla ta banda s trabošema? Marek Slobodník je zvláštní člověk, určitě i vtipný, ale opakovany vtip (film) nemusí být dobrým vtipem (filmem)... takže prosím... Banska Bystrica už opravdu nikoho nezajímá, ani jako vtip - 38% ()
Galerie (49)
Photo © Marek Slobodník
Zajímavosti (13)
- Afrika na Pionieri v číslach: 5 členov výpravy, 15151 prejdených kilometrov z Banskej Bystrice na africký Strelkový Mys, 5 mesiacov v sedlách motoriek, 10 precestovaných krajín, 360 hodín nakrúteného videomateriálu, 2500 litrov benzínu, 80 litrov oleja do benzínu, 2 zbalené náhradné motory pre prípad potreby, 2 úrazy, 2 malárie, 1 000 000 porúch a opráv, 0 zbalených báb. (Krouťák)
- Na dotaz v rozhovoru s Markem Slobodníkem, kolik že má vlastně malých motorek značky Pionýr, dlouho přemýšlel, pak začal počítat a zastavil se u čísla dvanáct. (sator)
- V Keni navštívili chlapci najväčší africký mestský slum Kibera, kde žije väčšina obyvateľov v extrémnej chudobe a zarába menej ako 1 dolár za deň. Väčšina ľudí je drogovo závislá a mnohí žijú s výrusom HIV. Prípady napadnutia a znásilnenia sú tu bežné. (ČSFD)
Reklama