Karel, já a ty

„Jak dlouho si myslíš, že to se mnou tady vydržíš?“ - „No tak samozřejmě, než mě začne srát tvůj parfém, že jo, to je jasný.“ Aneb jak někomu „elegantně“ říct, že ho už nechci ve svém bytě…Čekal jsem přímočarou „vztahovku“, která bude stát jen na Bokové a…chyba lávky! Film nabízí hlavně spoustu dialogů a myšlenek. Navíc má tahle konverzačka natolik civilní postavy, že většina z nich působí velmi přirozeně. Největší překvapení se ovšem týkalo protagonistů. Hlavní postavu Alexandry (na Lva nominovanou Bokovou) totiž téměř zcela zastínil „neherecký“ Dušan (ztvárněný samotným režisérem). Asi tomu pomohlo i to, že jsem mu rozuměl nejvíc a zklamal mě až cca 10 minut před koncem (což se ale dalo pochopit vzhledem k předešlému). A ten žánr komedie….film sám o osobě není vtipný, některé ze situací vám tak přijdou nejspíš jen tehdy, pokud jste je na vlastní kůži zažili (a já se zasmál hned několikrát). Podtrženo sečteno, slušné 4*. „Co ty? Jak se máš?“ - „Tak to nevím.“ - „Ty nevíš, jak se máš, jo?“ - „Tak…asi tak, jak si zasloužím.“ (15.11.2020)

Čistá nízkorozpočtová indie konverzačka, kde padne sto otázek a žádná odpověď. Chytlavé dialogy a úvahy vedoucí do ztracena, ,,neherecký" cast a civilní pojetí z toho dělá v pohodě životní story a útrapy, kde není dobře ano i ne. V hodně věcech jsem se i našel, ale na můj vkus je to až moc roztřepaný, úzkoprsý a vlastně o ničem. Čistý lehký nadprůměr, režisér má talent, ale chtělo by to uchopit záživnější látku. 3* a.k.a 55% (22.04.2024)

Asi dva týdny dozadu jsem na balkonu nezáměrně zaslechl hlasitý telefonát jednoho mladíka na jiném balkonu, který s tou svojí dokázal 10 minut dokola řešit, zda je možné milovat bez citů, snažíc se u toho zachránit či alespoň pochopit jejich složitý a zřejmě již ochabující vztah. Jo, tak tady jsou přímo ve filmové podobě, ta neustálá a pro náhodného svědka někdy až otravná řešení vztahů, jakými jsem si zatím naplno neprošel (a možná proto zatím nedokážu ten film výrazněji ocenit?), ale jaké nejednou pozoruji z okolí. Nemohu říci, že by mě vyloženě nadchl film, který po celé dlouhé dvě hodiny řeší bloudění v milostných vztazích několika mladých lidí, ale při tom po většinu času kráčí tak trochu odnikud nikam, nepřináší vyloženě nezapomenutelné scény a nemá ani výraznější vyvrcholení. Připomíná mi to tvůrčí postoj Věry Chytilové, pro kterou při tvorbě filmů většinou nebyl zásadní příběh, ale v první řadě pohled na vybranou problematiku, což může být ve výsledku zajímavé (což tady do jisté míry taky je), jen by to k větší spokojenosti z mé strany potřebovalo mít buď kratší stopáž nebo pořádně uzemňující vyvrcholení (což tady pro mě chybělo). Na druhou stranu Karel, já a ty je filmem, v němž autor zmíněné téma dokázal uchopit skutečně citlivým způsobem a u něhož často máte díky velmi přirozenému pojetí dialogů, hereckých projevů i režie ten pocit, jakobyste sledovali kus autenticky zachyceného života, což se mi líbilo. Vyloženě jsem si užíval i pro film netradiční a podmanivou muziku se sólem na bicí. Vcelku jde o příjemný film, který si lze pustit klidně i jen jako kulisu k nějaké domácí činnosti, ale zároveň nebude ztrátou času ani během plně soustředěného sledování a nelituji, že jsem se na celovečerní debut talentovaného Bohdana Karáska podíval. Představa, že by současná česká kinematografie, do níž se právě Karáskovi podařilo vnést malý svěží závan, získala mladého tvůrce nezávislých autorských filmů v podobě režiséra, scenáristu, herce a ke všemu i hudebního skladatele v jedné osobě, je vážně moc hezká a inspirativní. A já zatím mohu doufat, že tento film ve mě teprve časem uzraje, případně na něj více uzraju já, až mi bude taky něco přes 30. :o) [70%] (30.09.2021)

Tomu říkám chytrej, sebevědomej, realistickej českej film. Bohdan Karásek to nejenom výborně napsal a zrežíroval, ale moc se mi líbil i v roli Dušana. Je to fakt radost vidět po dlouhé době českej film, kde se všichni nechovají jak postavy z reklamy. Jak se to tak stane, že si v tom všeobecným marasmu někdo uchová úplně obyčejnou lidskou tvář? (09.05.2021)

Ukecaná vztahovka. Kdyby mi někdo řekl, že to zvládnou natočit Češi, zaklepal bych mu na čelo. A ejhle, oni to zvládli. Jenovéfa je prostě parádní, naštěsít ten film není jen o ní. Hodně se mi líbil hudební doprovod. Neotřelý, zvláštní, pro mě chytlavý. Poctivý, procítěný film, který ví co chce (říci) a zda se divák chytne nebo ne, je mu jaksi jedno. Tenhle film si nehledá diváky, oni si hledají ten film. A já jsem rád, že jsem ho našel. (23.04.2020)