Země nomádů

Spoveď ľudí, ktorí zostali bez domova. Stretávajú sa vo svojich komunitách naprieč Amerikou a konfrontujú si svoje osudy. Majú vnútornú silu a odhodlanie. Tento sociálno-kritický tón filmu sa však vytráca pri možnostiach zmeny tohto životného štýlu a vlastnou tvrdohlavosťou pokračovať v živote nomádov. Frances McDormand po Troch bilbordoch opäť presvedčila, že podobné postavy sú jej silnou stránkou. (07.02.2021)

Delikátní festivalová jednohubka, která stojí a padá na skvělé Frances McDormand. Snímek Nomadland režisérky Chloé Zhao rovněž zaujme svým originálně znějícím příběhem, dlouhými záběry na čarokrásnou krajinu a také svým soundtrackem, z něhož dominantně vyčnívá božská práce klavíru. Bohužel, ani z těchto atraktivně znějících ingrediencí se nepodařilo "uvařit" nadprůměrnou podívanou, jelikož snímku podráží nohy příliš rozvláčný scénář, který zde nabídne velké množství zbytečných a hluchých scén. Je to veliká škoda, jelikož Nomandland měl velký potenciál stát se dalším překvapujícím a neotřelým počinem, kterých je k velké škodě nás diváků čím dál tím méně. Tak snad příště! „One of the things I love most about this life is that there's no final goodbye. You know, I've met hundreds of people out here and I don't ever say a final goodbye. I always just say, "I'll see you down the road". And I do. And whether it's a month, or a year, or sometimes years, I see them again.“ (25.01.2021)

Nomadland je aktuálne najväčším favoritom na získanie oscara za najlepší film, ak by som si ale mal tipnúť, získa ho podľa mňa The Trial of the Chicago 7 a to z jednoduchých príčin – tohto roku oscary budú a možno musia byť čierne a politicky orientované. Ak to však vyhrá Nomadland, zaslúži si to, pretože je silnou sociálnou sondou americkej spoločnosti. V podstate o film o bezďákoch, ktorí si hovoria trumpovia alebo nomádi, ich jediným majetkom je karavan. Film je aj o rozhovoroch, ako sa do takej situácie môžete dostať. Že život môže smerovať dobre, ale jedna vec vám ho otočí. A tak sedia v karavane a po večeroch spomínajú, trocha si zachlastajú, aby ich ráno zase zastihlo v krutej realite. Zvláštnosťou filmu ale je, že väčšina postáv nie sú herci, ale skutoční nomádi, čím je vierohodnosť príbehu značne posilnená. Pekná klavírna hudba v medzipasážach umocňuje zážitok a hoci je to pre mňa film na hranici 70%, tentokrát zvýšim hodnotenie. Azda fakt aj kvôli tej záverečnej hudbe, ktorá vo mne zanechala súcit. (02.01.2021)

Zeme nomadu je existencialni zkoumani pojmu svoboda, zivota na okrajich americke spolecnosti a srovnani s tradicnimi idealy spolecnostmi. Je to poeticka oda na pionyrskou povahu nemilosrdneho americkeho ducha. Na selhani prislibu americkeho snu. Zivota, ktery se nezene za uspechem a bohatstvim. Zhao se nesnazi patologizovat casti nasich socialnich struktur, ktere eroduji nebo selhaly. Je to film o domove, stari a o lidske laskavosti. To ho dela necim vic nez neco, co se mihne vasim zivotem. (07.02.2021)

„Jedna věc, kterou na tomhle životě miluju nejvíc, je to, že neexistuje žádné sbohem. Potkal jsem tu stovky lidí a nikdy neříkají sbohem. Já jim prostě říkám: Uvidíme se. A je to tak. Ať už je to měsíc, rok, nebo někdy léta. Znovu je vídám.“ Film věnovaný všem, co museli odejít. Tedy i Fern, která v odcházení setrvávala…Sociální drama hezké a pohlcující stejně jako smutné až depresivní. Tak či onak, takřka bez konstruktu a hodně přirozené. Jistě, záleží i na divákově rozpoložení a jeho míře empatie vůči Fern a jejímu chování, ale mně se na film naladit podařilo. Stejně jako na to setkávání a odcházení, samotu, jež tento způsob života přináší…a to až do té míry, že jsem neměl potřebu hlavní hrdinku soudit za to odmítání „bezpečných“ přístavů (poté, co opustila svůj vlastní) a do určité míry ji snad i pochopit. Podobně jako to, že trávila až příliš mnoho času vzpomínáním (v čemž jsem jí hodně rozuměl). Režisérka Zhao mě příjemně překvapila, McDormand byla stejně výborná jako ve Třech billboardech a já celkově hodnotím silnými 4*. (28.03.2021)