Země nomádů

V mnohom je "Nomadland" absolútne vynikajúcim filmom, ktorý by si okamžite zaslúžil môj najvyšší rating. Na druhú stranu mu ho ale z istých dôvodov udeliť nemôžem a finálny pocit je asi trošku nižšie. Táto dráma je podľa mňa veľmi silná. Rozpráva zaujímavý príbeh, zoznamuje nás so zaujímavými ľuďmi, ktorí si hovoria "nomádi" a ich jediným životom je ich karavan, alebo dodávka a veci, ktoré majú so sebou. Vnútorne by som mohol povedať, že nemajú dom, no neznamená to, že stratili tým pádom domov. Frances McDormand je absolútne excelentná v hlavnej role a podľa všetkého sa podieľala aj na produkcii filmu. Rovnako je skvelé, že film silne zachytáva ako funguje aj reálny život. Ľudia do života prídu, neskôr z neho odídu. A niekedy sa len budeme pozerať na miznúcu dodávku na ceste, kedy si uvedomíme, že jedna časť nášho života asi práve skončila. No môžeme stretnúť niekoho druhého a môžeme mu zapôsobiť na jeho život. Tak to proste funguje. A keď Fern nemôže naštartovať svoje auto a odporúčajú jej, aby si radšej zohnala iné, v podstate jej hovoria, by sa zbavila svojho domova a pre ňu je to pocit, ako keby jej odrazu neostalo nič. To sú všetko veľmi silné a dobre spracované témy, kde si ma film získal. Niekedy som ale mal pocit, že určité momenty pôsobili dosť useknuto a už sme sa k nim nikdy nevrátili. Istým spôsobom film nerozpráva príbeh ako taký, ale skôr nám zobrazuje určitú formu života. A niekedy sa k určitým veciam už jednoducho vrátiť nemusíme. Ale občas mi bolo ľúto, že som nevidel scénky rozlúčenia, alebo nejakým spôsobom sme mali vybudované niečo väčšie medzi niektorými našimi hrdinami. A hoci pri niektorých príbehoch sa dočkáme aj nejakého zakončenia, iné ostanú pre mňa nedopovedané. Je to ako život. Ale to neznamená, že by som to od filmu občas nechcel. Každopádne čo film robí napriek tomu všetkému vynikajúcim je jeho atmsoféra. Je ohromne natočený a je tu niekoľko fantastických záberov na americkú prírodu. Takisto hudba vo filme je po celý čas vynikajúca. A je to v jadre film, ktorý nepôsobí nijakým spôsobom deprimujúco alebo niečo podobné. Je to proste život. A tak to vnútorne aj vnímam. Hodnotenie: A- (06.01.2021)

Režisérce Chloé Zhao se se vší věrností povedlo na plátno přenést novodobý kočovný způsob života řady Američanů, kteří se odmítají ztotožnit s populací většinově přijímanou sedentarizací na jednom jediném místě. Ten zasadila do silně emotivního příběhu o ženě, která po úmrtí svého manžela nachází smysl života právě ve svobodném „nomádském“ způsobu života a sezónních pracích napříč Spojenými státy americkými. Největší síla snímku netkví ve zdůrazněném epilogu, že „to co zůstává ve vzpomínkách, stále žije“, ale v tom, že v Zemi nomádů není nic explicitně řečeno. A divák tak musí být po celou dobu stopáže filmu obzvláště pozorný, aby dokázal význam velmi promyšlených záběrů rozklíčovat a pochopil myšlenky autorů, co jimi chtěli říci. Tak důležité propojení kamery s dějovou linkou jsem naposled zaznamenal u Křížové cesty, u níž se statická kamera rozpohybuje pouze tehdy, když dochází k přesunu lidských duší. Film, který nabízí zdánlivě jednoduchou příběhovou linku, za níž se však skrývá daleko víc. Země nomádů je určena těm, kteří u snímků rádi přemýšlí a nechají se unášet na v dnešní době vzácném poklidném filmovém tempu. Poctivých 90 %. 👌 (08.06.2021) (11.06.2021)

Komunita obstarožných, osamelo sa nekonečnými cestami na kolesách presúvajúcich Američanov s domčekom neustále pri sebe. Vek, spomalené pohyby a dom so sebou v niečom pripomína slimákov. Ale len v niečom. Pretože títo akoby hipíci si svoj spôsob života nevybrali. Ani im nebol daný do vienka, ako mnohým našim Cigánom či kolotočiarom. Kočovníctvo ako poznaná nevyhnutnosť. Vplyvom kadejakých, zväčša smutných nástrah života. S presúvaním sa, neustálym opravovaním stále viac kvitnúcich karavanov a prespávaním na periférnych pláňach či parkoviskách tu-viac tu-menej úspešne zmierujú. Sužovaní životom, samotou, chladom. Oblažovaní dočasnými priateľstvami, občasnými výbuchmi radosti a krásnymi pohľadmi na krajinu navôkol. Živení prevažujúcou prekariátnou prácou baličov v skladiskách Amazonu, upratovačov hajzľov a verejných priestranstiev a dočasnými výpomocami pri predajoch kadejakých suvenírov. Prinútení brať pôžičku od rodiny, ak nejaká ešte existuje, pri potrebe väčšej hotovosti. Podaktorí píšu v recenziách o slobode a vymanení sa od otrockých pút práce, domova, spoločnosti. Nuž, kapela Slobodná Európa má výbornú pesničku s názvom Relatívny pokoj. Tak je to aj s takouto nomádskou slobodou. Áno, je to sloboda. Relatívna sloboda. Film každopádne pekný, poetický, smutno krásny. (24.02.2021)

Řemeslně velice solidní film. S dobrou melancholickou atmosférou, uvěřitelnými dialogy a skvělou McDormanovou, která se žene pro oscarovou nominaci za nejlepší ženský herecký výkon roku. Duchem mi to vlastně hodně připomínalo i relativně nedávno zhlédnutý Never Rarely Sometimes Always, který také spoléhal na komunikaci s diváky především obrazem, nikoliv sáhodlouhými dialogy. Ale když už na ně přijde řada, žádná amatéřina to není ani náhodou. Svým stylem vlastně film tak trochu připomíná celovečerní dokument. Svým kvalitním emočním nábojem a velice autentickými postavami to je sice pěkná, ale zároveň velice smutná podívaná, která představuje život ženy, pro kterou se cestování ve své dodávce stal ne příliš účinný, ale aspoň rozptylující únik od zármutku a depresí. Je ale docela škoda, že v mnoha momentech to film příliš přestřelí s onou sentimentalitou, díky čemuž některé sekvence mohou působit utahaně a nudně. A vlastně mě to ve výsledku za až tolik nezasáhlo, možná to ale bylo zkrátka tím, že samotné téma filmu mě příliš nebralo. Slušná filmařina to je ale každopádně. A pokud to dostane nominaci na nejlepší film, nebudu vůbec překvapený. Slabší 4* (24.01.2021)

Dobře uchopené filmařské řemeslo (především kamera a herecký výkon protagonistky), bohužel z mého pohledu nezáživný scénář, příběh plný sentimentu a zívání lišek, nezachrání. Líbil se mi moment - žena, která popisuje krásy přírody a obyčejné-neobyčejné okamžiky jako vrcholek toho, co se dá zažít, aby potom člověk v klidu zemřel. Nelíbí se mi naopak, že scénárista tlačí diváka, aby věřil, že bez pojízdné dodávky takové momenty člověk běžně nezažívá. (02.08.2021)