Země nomádů

Filmová výzva, žánry - Road movie. Silně doporučuji všem příznivcům, obdivovatelům a obhájcům Spojených států amerických. Já žádnými iluzemi netrpím, tudíž se nepovažuji za správného diváka tohoto snímku. Nelze zpochybnit režijní zručnost a kameru, o tom nemůže být sporu. Ale příběh? Základní poselství o stavu Spojených států amerických může být sděleno i jinak než filmově. Musel jsem se hrozně přemáhat, abych se na Zemi nomádů vůbec dodíval, místy to pro mě představovalo silné duševní utrpení. A Frances McDormand a já spolu nebudeme nikdy v souladu. Je to za mnou a doufám, že dnes v noci tento snímek nevyhraje v kategorii nejlepší film, jsou tam jiní a mnohem lepší adepti. (25.04.2021)

Spoveď ľudí, ktorí zostali bez domova. Stretávajú sa vo svojich komunitách naprieč Amerikou a konfrontujú si svoje osudy. Majú vnútornú silu a odhodlanie. Tento sociálno-kritický tón filmu sa však vytráca pri možnostiach zmeny tohto životného štýlu a vlastnou tvrdohlavosťou pokračovať v živote nomádov. Frances McDormand po Troch bilbordoch opäť presvedčila, že podobné postavy sú jej silnou stránkou. (07.02.2021)

Země nomádů je silná především tam, kde Michael Moore budí kontroverze a v očích mnohých selhává. Moore se často věnuje sociálně kritickým pohledům na americkou společnost. Země nomádů není primárně vystavěna jako kritika, byť kritické tóny v ní zazní. Země nomádů není černobílá, nestaví na premise, že hlavní hrdinku semlel systém. Když přijdete o všechno, smíříte se s málem, abyste měli pocit, že žijete v dostatku. A možná zjistíte, že to málo vám nejen stačí, ale dokonce i vyhovuje, protože nabízí bonus v podobě volnosti. Moore do svých dokumentů vnáší humor, ten bychom zde hledali marně, na tomhle poli již podoba směřování Moora a Zhao končí. Frances McDormandová opět zahrála silnou, soběstačnou a osamocenou ženu s nesmírnou energií. Frances se nebojí ušpinit si ruce, tahá těžké koše, mazlí se s hadem, dokáže být nevzhledná. Země nomádů je o touze. O touze, která je tak silná, že by protrhla přehradu. Každý z nás by si v sobě měl hýčkat svoji touhu a snažit se ji uskutečnit s takovou vervou jako Fern. (19.11.2022)

Everybody's got a story, možná čím dál častěji ale v těch Spojených státech kapitalistických nekončívá zrovna happyendem. Schválně - co je lepší? Trávit čas u televize, čekat v teple na důchod a zaneprázdněná vnoučata, nebo se kochat přírodou, potkávat nové lidi, ale bez práce to není, milý pane...? (07.03.2021)

"What's remembered, lives." Země nomádů, jež v sobě přirozeným a nenásilným způsobem snoubí prvky dramatu, road movie a jakéhosi psedodokumentu, vypráví příběh lidí, jejichž život působí na první pohled dobrodružně a nevázeně, avšak při druhém pohledu člověk cítí osamělost, nezakořeněnost a smutek. Film o lidech, kteří si vybrali, nebo spíše byli nuceni si vybrat život v pohybu a takřka bez pevné půdy pod nohama - i tak ale mohou mezi těmito "moderními kočovníky" vznikat přátelské nebo i hlubší vztahy. Zaujalo mě, že vedle profesionálních herců byli ve snímku i "naturščici", kteří vedle místy až syrové kamery a exteriérů dodávali filmu na uvěřitelnosti - palce nahoru za dějové linie se Swankie a Bobem. Ve výsledku se u mě film pohybuje mezi třemi a čtyřmi hvězdami, v tomto případě si ale přidám. P.S. "See you down the road." (01.03.2021)