Bídníci

„Bedári” , na jednej strane sú už moderní, no zase na strane druhej, sú stále vnímaní, ako pomerne menejcenní, žijúci kdesi na predmestí Paríža v rôznych skupinových etnikách, a to od Afroameričanov, cez Moslimov, až po klasických Cigáňov. Vo štvrti Bosquets, sídlilo centrum obchodu s drogami, ktoré síce špeciálna, policajná jednotka - "Street Crime Unit" načisto vymietila, ale namiesto toho, začala nanovo prekvitať prostitúcia. Ako vôbec prvú z postáv spoznávam Issa, ktorý sa zrovna chystá na medzištátny, futbalový zápas, a až následne po tejto sekvencii, aj ďalšiu, poliša Stephana Ruiza, ako prichádza ku dvom ostrieľaným kolegom, a la: k drsným chlpatým v akcii, ktorí majú na starosti kontrolu poriadku v getách. Volajú sa Chris a Gwada, pričom Ruiza rýchlo zasvätia do svojich vyučovacích metód, ako to tu vlastne funguje ? Je biely, horúci deň, keď s nimi zažijem extrémne náročné, ťažké a extra vyčerpávajúce hodiny, pretože udalosti sa medzičasom tak extrémne vyhrotia, že až niekedy poobede dôjde ku zásadnej konfrontácii ! A pritom to všetko začína tak »nevinne« : Issa iba ukradol cirkusového leva. Buzzov lietajúci dron k tomu, neskôr nakrútil neadekvátny, policajný zásah so štipkou neprimeranej brutality, a tento, inak zásadný zvrat, je i spúšťačom následných udalostí, ktoré sa už vymkli spod kontroly. Citované postavy sa pretnú, prepoja, spoja, ale určite nie tak, ako to teraz vyznieva, s nejakou, dodatočnou katarziou ! Je to ešte oveľa horšie, ako v bárs ktorom filme od Mexičana Alejandra Gonzáleza Iñárritua, ktoré sú v tomto prípade totálne obrátené naruby ! / Je to strašne realistické, akoby ste boli súčasťou skrytého nakrúcania pomocou dokumentárnej kamery, k tomu sa pridávajú i autentické, herecké výkony, všetko je náramne vkusne zostrihané a nasnímané, režisérsky možno trošku nedotiahnuté, ale i napriek tomu sa jedná o čosi naprosto - naturalistické, že by ste si vonkoncom nepriali byť zrovna na tomto mieste, až tak to je skľučujúce, že Francúzsko nie je iba slávna "EIFFELOVKA" , prezident Macron, či kvalitný futbal, ale aj kvantum rôznych štvrtí, kde žijú odlišné spoločenstvá ľudí, medzi ktorými to navzájom vrie, a keď sa k tomu ešte pridajú aj nenávidení fízli, tak o atmosféru je už dopredu postarané ! Silná, filmová záležitosť, na akú sa len tak nezabúda ! (25.04.2020)

Název trochu klame, protože s Bídníky nemá kromě místa děje a závěrečného citátu nic společného. Samotný děj vlastně ani nejde popsat. Snad jen, že se jedná o všední den z francouzského ghetta, který vyústí v nečekaný závěr a v průběhu filmu šokuje jednou scénou za druhou. Trojka zakomplexovaných policistů hrajících si v černošských, cikánských a gangových ghettech na bohy, hromada vedlejších postav představujících ten největší odpad zdejších ulic a parta dětí, které se zapletou do špatné situace. Emočně nabité, realisticky podané, perfektně zahrané i obsazené a jako celek je Les Misérables famózní a dechberoucí film, který nakonec zanechá jen husí kůži a nepřijemný pocit. Dlouho jsem neviděl tak úderný a zároveň reálný, uvěřitelný kousek. Scénaristický i kameramanský masterpiece, který diváka nemilosrdně vtáhne, jakoby byl jedna z hlavních postav. (30.07.2020)

Jediný, co na tomhle filmu nechápu, tak je název. Proč někdo dá jméno filmu stejný jako je dalších 50 filmů? Ale jinak naprostá pecka a překvapení! Ten kdo pořád ještě nevěří tomu, že se z Francie za pár let stane Afrika, by se měl na tohle podívat. Sice se o tomhle tématu před Koronou mluvilo hóóódně, ale teď už to nějak vyšumělo. No a v tý Francii už to jen tak nevyšumí, už není cesty zpět. Příběh je perfektní a při tom jednoduchej. A jestli je to jen trochu tak jak to tam skutečně vypadá (policajti se bojej jezdit do některých čtvrtí, nemaj autoritu ani před dětma, zákony neplatěj a takle bych mohl pokračovat dál a dál). Tohodle bych se v ČR fakt nechtěl dožít. Stačí, že se to tady v HK na hlaváku hemží gipsyma, který sou drzý jak lázeňský veverky :o) (11.08.2020)

Dost dobrá paralela na román Victora Huga v kontextu s dnešním světem. Současná Francie je se svojí kulturou v rozkladu. A nějak si nedovedu představit, že by se to dalo ještě zvrátit. Na okrajích Paříže by nechtěl žít ani ten nejbídnější bezdomovec. Kultura, která je ztracená, ten správný babylon, bez řádu a pravidel. A jak z něj najít cestu? To je ta otázka, která mi po shlédnutí tohoto filmu v hlavě zůstala. Celý film je dost neosobní, bez emocí, ale závěr Vás semele. (16.06.2021)

Ladj Ly v tomto prostredí vyrastal, takže určite vie, ako to tam chodí. Zrejme vie aj to, prečo sa takmer všetky postavy chovajú ako idioti a ak by sa občas chovali aspoň trochu normálne, tak by sa vlastne nič nestalo. Osobne nerozumiem, prečo miestny šéf nebol ochotný spolupracovať pri hľadaní levíčaťa, prečo decká nemali od začiatku voči polícii žiaden rešpekt a nikto s tým nič neriešil, prečo policajt vystrelil, prečo sa všetci báli tak záznamu z dronu, ktorý by usvedčoval najmä decká z napádania verejných činiteľov, prečo po zadržaní Issu ho tí traja blbci nechali v náručí cirkusáka, ktorý si s ním mohol robiť, čo chce... No a otvorený záver sa nám snaží povedať, že sme sledovali v skutočnosti pokus o art, pretože si nasledujúce udalosti musíme domyslieť sami. OK, možno má všetko predobraz v realite, ako filmový útvar ma ale Bedári okrem slušného diváckeho zážitku nútili neustále nad logikou konania postáv krútiť hlavou. 70% (07.03.2020)