Possessor

Mladý Cronenberg se potatil a je vidět na sto honů, že groteskní styl svého kontroverzního otce napodobuje opravdu věrohodně. Tohle měla být pro mě událost roku 2020. No, kdybych u Possessora poprvé natvrdo z nudy neusnula a neodložila jeho zhlédnutí asi tak o třičtvrtě roku později, možná by i byla. Teď už to byl spíš jen takový restík na doplnění a musím říct, že ten hype si to až tak nezasloužilo. Je to sice natočené poměrně osobitým způsobem a atmosféra je extrémně tísnivá a temná, ale stoprocentně nemůžu říct, že bych byla nějak v šoku nebo dotčená originálním nápadem. Chválím gore, ale třeba vizuál a obzvlášť taky Christopher Abbott se mi vůbec netrefili do noty. Někdo bude asi nadšen, někdo ne. Já jsem k tomu spíš chladná. (22.06.2021)

Possessor je hodně netradiční film, do kterého jsem šel úplně na slepo, a o to více jsem byl překvapen zajímavým námětem. Sledování, unášení a následná kontrola lidí přes mozkové implantáty není přece jenom běžný filmový nápad a když se přimíchá hororový žánr, jde o kombinaci, která si zaslouží pozornost. Co se ale stane, když se ovládnutý subjekt vymkne kontrole a vrátí se mu jeho původní vědomí? Nedostatkem pro mainstream diváky je určitě pomalé tempo, které se trochu rozjede až po hodině a přinese s sebou teda brutální a nečekanou rozjezdovou řežbu, která potěší hlavně gore fandy. Od této chvíle dále už to jede a divák ví, na čem je. Styl vyprávění je místy moc “umělecký”, záběry dlouhé a hudba psychotická až sugestivní, ale paradoxně mi to zde sedlo a v přiměřeném množství s tím nemám problém. Finále je ponuré, depresivní, skvěle reflektuje interferenci obou osobností (“posedávače” i posedlého) a zároveň nutí diváka si pokládat existencionální otázku o celém tomhle tématu. Taková filmová verze Black Mirror. Film se nezavděčí každému, ale kdo se do něj dostane, bude nadšený. (20.11.2020)

Melancholický, paranoidný cyber-thriller so silným námetom, šťavnatým gore a pôsobivou audiovizuálnou stránkou. Dajú sa tomu vytknúť nejaké maličkosti (je to trochu doslovné a tomu "sociopatickému" záveru som mal problém uveriť) no nič to nemení na tom, že mladý Cronenberg kope prvú ligu, rovnako ako jeho otec. (03.08.2021)

Jablko nejen že nepadlo "daleko" od stromu, ono tady padlo přímo pod něj, a ještě po cestě nabralo pár vrstev navíc. Cronenbergův syn je intelektuálnější, chrlí témata modernější a futurističtější, ale jinak se potatil extrémně a tenhle jeho body-horor je tak nejzajímavějším příspěvkem k žánru od... eXistenZ, se kterým se se žánrem (na čas) rozloučil před dvaceti lety jeho táta.  Mladý Brandon mu zjevně tehdy při natáčení koukal přes rameno. 9/10 (17.09.2022)

Pokud Brandon navazuje na fotrovu šichtu, tak to bere hodně odbočkou přes mladýho Cosmatose. To se může samo sebou lehce zvrhnout v manýristickou iritující nudu a pokud se špatně vyspíte, tak vám to celý možná přijde jako průhledná poza, protože za celým námětem se neskrývá nic neviděného. Za mě je to ovšem důsledně a pečlivě vysoustružená žánrovka, které se nás místy snaží chvályhodně vytáhnout z pohodlí. Navíc po celou délku ten film působí jakoby měl stejný tep, pomalý, metodický a nezvyšující se ani v těch nejvypjatějších momentech. Andrea Risenborough se již definitivně stala herečkou, která vytvoří dechberoucí záběr jenom tím, že v něm je a Jennifer Jason Leigh je nejlépe stárnoucí herecké eso současnosti. (08.11.2020)