Půlnoční expres

Dopredu varujem každého,kto sa rozhodne vstúpiť na túto pôdu,aby sa poriadne zamyslel,či chce vidieť príbeh jedného amíka,ktorý po chytení políciou na letisku za drogy,vyfasuje tvrdo 30 rokov,a čo ho čaká tam,tak to je len pre silné žalúdky. Brutálny extrém,fyzická záťaž každého zúčastneného,ktorý si myslí,že toto je prechádzka ružovým sadom. Vyvediem z omylu každého,kto si myslí,že to tak nie je.Fakt odporúčam,prečo nie? (14.03.2014)

Všechny filmy Alana Parkera jsou politikum, nejinak je tomu i u Půlnočního expresu. Mají-li ale jeho ostatní filmy politické opodstatnění, pak tady se Parker zřejmě dal do služeb studené války. Půlnoční expres zavání propagandou na sto honů. Nepochybuji o tom, že turecké vězení, zvlášť v 70. letech, bylo peklem na Zemi, ale natočit film o příčinách a pobytu v něm takhle tendenčně, za tím je patrný zřejmý ideologický záměr - vykreslit Turecko coby prohnilou totalitu a amerického ,,hrdinu" coby nevinou oběť. Ani jeden jediný Turek v celém filmu není normální, slušný, charakterní; relativizuje se vina, jako by pašování drogy bylo vlastně něco normálního; věci, které se běžně dějí i v amerických věznicích a existují z podstaty této instituce (viz třeba jen o dva roky mladší Brubaker), jsou připisovány charakteru turecké reality (drsný bachař zneužívající své moci, násilí, homosexualita...); navíc mne uzemnila americká arogance a nerespektování tradic a místních zvyků (řeč u odvolacího soudu; Američanka jde navštívit hlavního hrdinu do vězení, navíc v 70. letech, bez podprsenky jen v bílé průsvitné halence, u soudu zase sedí v minisukni...verbální odsuzování homosexuálních praktik mezi tureckými vězni je pak korunováno romanticky inscenovanou milostnou scénou mezi americkým a skandinávským vězněm...což je pointováno něžným! odmítnutím). Oceňuji atmosféru snímku i profesní kvality (úvodní scéna má grády), navíc sám film je legenda, etalon subžánru vězeňských dramat, ale při jeho zhlédnutí mi bylo smutno spíš z jeho podstaty, než z osudů v něm zobrazených, teprve po přesunu do ,,sekce 13" jsem začal mít pocit, že míra viny mladého arogantního Američana není adekvátní míře trestu. (24.05.2015)

Na tenhle film jsem se docela těšil a on dokonale splnil moje očekávání, možná je i předčil. Je to prostě skvělá syrová a drsná podivaná, hlavně když si představíte, že je to podle skutečný události a když sledujete úžasný herecký výkony většiny herců, předevšim Brada Davise a Johna Hurta.Alan Parker má na svým kontě z mýho pohledu další nezapomenutelnej film. Nemůžu jinak než za 5* (02.04.2005)

Ano, je to hodně silný příběh ve stylu hraběte Monte Christo, ale oproti němu má tu výhodu, že je podle skutečnosti a to dodá filmu nebo knize hodně. Chytne a do konce nepustí. Ale měl bych jednu výtku k obsahu filmu. Dvě kila hašiše mi zas až tak málo nepřijdou, i když pro někoho to může být denní dávka. Přestože za tu blbost zaplatil hodně, nemyslím, že by si to nezasloužil. Každej, kdo se rozhodne pašovat drogy v zemích, kde je to takhle tvrdě trestaný je podle mě smířenej s možným trestem už od chvíle, kdy se k tomu rozhodne. Stejně jako i zloděj, když si vezme pistoli je od té chvíle připraven vystřelit, tak stejně tak by měl být připraven přijmout případný trest při chycení a usvědčení. Film se kouká moc dobře, taky je tam jedna erotická scéna, která mě vážně rozesmála. Až ji uvidíte, pochopíte proč. A to, jak tenhle film končí, tomu se říká deus ex machina. (14.02.2006)

Precizně odvedená filmařina, jako vždy skvělý vizuál doprovázený výtečnou zvukovou složkou. Mimořádně enervující jsou scény doprovázené tlukotem srdce. Od prvního momentu setkání Billyho s tureckou justicí rámuje Parker obraz stále tísnivěji. I přes zřejmou Stonovu snahu vykřičet do světa nacionalistické poselství o nadřazenosti amerického národa se Parkerovi podařilo přesunout problém do zevšeobecňující polohy. Turecko symbolizuje země, které jsou znechuceny americkou zahraniční politikou. Vyhlásit však USA válku by bylo nadmíru hloupé, minimálně kdyby ta válka byla zcela otevřená. Ovšem najít si obětního beránka v podobě jednoho amerického pitomce, který pašuje pár kilo hašiše, aby ho pak prodal se ziskem kamarádům, to je jiná. Turci vyhlašují Americe válku, dobře skrytou zrakům okolního světa. Billy se stává pěšákem ve válce, o níž ani netuší, že byla vyhlášena, pěšákem, který může být klidně obětován. Dostává trest naprosto nepřiměřený závažnosti svého zločinu. Amerika mlčí, bez skrupulí pozbyde svého pěšáčka, který má tím pádem jedinou šanci na přežití. Tou šancí je ta jediná osoba, na kterou se může spolehnout, tedy on sám. Když přijdou na řadu mocenské zájmy, cena lidského života rapidně klesá. (27.11.2018)