Útěk z vězení

Žaludek na vodě, nervy v kyblíku a nevýslovná spokojenost. S hrůzou čekám na avízovaný sešup úrovně dolů, ale propracovanost charakterů, s ní korespondující herecké výkony, dynamika a napětí ne a ne jít k šípku a tak to sleduju zakousnutá do vlastní ruky dál a dál a i nesmysly typu "Jak přišil zvěrolékař pacičku" hltám otrocky. Postava T-Baga je na samostatný bodový Olymp. (01.02.2007)

První série velmi slušná, byť logika v některých epizodách (a nakonec i v celku) poněkud pokulhávala. Úspěch seriálu jistě podpořilo sympatické herecké obsazení, zvláště vězni-záporáci si ve svých rolích vyloženě rochnili a největší hnusák byl prostě k sežrání:-). Pak přišel útěk, druhá série, a můj zájem po pár dílech bohužel opadl... navzdory Williamu Fichtnerovi, jehož zjevení v roli agenta mi udělalo radost. Možná někdy příště zkusím udržet pozornost a vylepšit si mínění. Zatím solidních 65%. (17.04.2009)

První tři série jsem si dával po dvou až čtyřech dílech najednou! Zvrat na zvrat, překvápko za překvápkem, nejistota ohledně přežití hlavních postav, spád, napětí. Se čtvrtou sérií mě ta překombinovanost přestala bavit, takže poslední díly jsou pro mne polem neoraným. Vynikající zážitek, leč opona spadla, takže papá... (28.02.2011)

Hrabě Monte Scofield z tetovacího salónu.. Prison Break mi připomíná T-Bagovu obrácenou kapsu na vězeňských kalhotách. Vy jste vyjukaný bažant, co neví, jak to tu chodí a naivně se jí chytnete. Z počátku jste nadšen, vše vám přijde fantastické a držíte se jí, jako klíště. Po čase však na vás příběh několikrát zkusí ve sprše trochu něhy se spadlým mýdlem a vám to vzhledem k předchozím zážitkům přijde docela líto. Ale co, řeknete si.. Jednou se té kapsy držím, tak to dotáhnu do konce, ať to bolí sebevíc.. Hodnoceno po II.sérii a v hlubokém přesvědčení, že kvalitativní zlepšení již nenastane.. (01.09.2008)

Stává se to málokdy, ale Prison break je jedním z mála seriálů, u nichž je jejich patrná dějová vykonstruovanost lehce opomenutelná díky perfektnímu zpracování. Tolik infarktových situací, kdy hrdinové „prolamují“ vězení a kdy v každé vteřině očekáváme nenadálé zjevení bachaře či jiného spoluvězně, má v tomto dílku až nezdravé účinky. Genialita celého plánu útěku společně s jeho provedením by nebyla nic bez výborně napsaných a zahraných postav. Ty totiž staví Prison break na žánrovou delikatesu, které sice chybí bezútěšnost Půlnočního expresu, ale zároveň se v něm dost těžce hledají pozitivní nálady Vykoupení z věznice Shawshank. Jediná chyba tak tedy tkví v nekonečném čekání na další díly, ale za to Prison break jaksi nemůže (17.03.2006)