Věc

Napínavé sci-fi, s jehož podobou nebyl autor předlohy nijak nadšen. Remake z roku 1982 by se mu zajisté líbil velice, leč se ho nedožil. Tahle Věc nestojí na trikových efektech, ale má slušnou atmosféru. Zima se doslova dere pod kůži a je fajn, že se natáčelo také v exteriérech, byť v padesátých letech se stále upřednostňovaly filmové ateliéry. Na druhou stranu film nevznikal uprostřed ledu a sněhu, jak by se mohlo zdát, natáčelo se totiž v Kalifornii při tropických teplotách. Strašidelná hudba, slušná kamera, sníh a led. Snímek doporučuji především vegetariánům, aby si nemysleli, že mrkev je k jejich choutkám lhostejná. (23.10.2016)

Tak tohle je teoreticky vzato otec Carpenterovy Věci. Vzhledem k době vzniku a duchu, v jakém se tenkrát sci-fi točilo, působí spíš jako praděda. První třetina (po ukecaném úvodu) má poctivou sci-fi atmosféru, kdy si vědci i vojáci uvědomují, že našli něco absolutně odlišného od toho, co znají... pak se jejich cesty rozejdou, protože držitel Nobelovy ceny začne projevovat hipísácké tendence prosté jakékoliv špetky opatrnosti a zdravého úsudku, zatímco chrabří američtí vojáci (jejichž šéfovi se vrhá kolem krku typická americká tmavovlasá pečující asistentka) bojují s mimozemským zlem. To ovšem nemá podobu chameleónského děsu, ale dalšího ze stovek "monster z bažin", jakých byl tenkrát Hollywood plný. Jak jsem už napsal, film je až na první třetinu (nahlíženo očima dnešního diváka) prostý jakéhokoliv napětí, a nezbývá mi než konstatovat, že jediný jeho význam v současnosti spočívá ve studiu filmové historie, protože linie vyprávění, vztahové modely a další věci, které filmová věda označuje jinak (a samozřejmě lépe, ehm), byly od té doby mnohokrát okopírovány a přišly nám přirozené - ty rozdílné přístupy postav viz třeba Hvězdná Brána, v jiném gardu třeba Romerův Day Of The Dead atd. atd. Ve své době to možná mohlo zaujmout, ale už tehdy vznikaly zajímavější věci. 50% (26.11.2011)

Předně by bylo třeba říct, že The thing from another world se od Carpenterova filmu liší prakticky ve všem a zůstává vlastně jen přítomnost mimozemšťana a stanice někde na pólu, který je navíc severní a ne jižní jak u Carpentera. Chybí jakákoli stísněnost a opuštěnost, stanice je pomalu jak hotel a lidí je v ní jak v dovolenkové sezóně a všichni hrajou karty a baví se o věcech a tak a náhodou zaznamenají spadené ufo, které má být spouštěčem příběhu, jenže ufo i s ufonem řeší až po třetině filmu, protože se nejdřív musí projednat miliarda jiných věcí a odehrát plno karetních her a vypít spousta hrnků kafe. Dialogy ani neřeší nějaké závažné myšlenky a ani jinak moc nezaujmou, řeší se banality typu jestli zmrzlý ufon na někoho kouká nebo ne atd. a ti lidi z něho očividně ani moc strach nemají, když to řeší tak nějak jako běžnou záležitost, to i stará válka světů byla vyhrocenější. Že ufon nakonec uteče asi není žádný spoiler, protože na tohle divák čeká už od začátku a film je ve své obyčejnosti dokonce až podivně úspěšný v napínání diváka kdy už to jako přijde a s touhle částí filmu přichází i ta největší odlišnost oproti carpenterovi, protože podstata tohoto starého ufona je ve všech směrech úplně opačná, což na zábavě taky asi moc nepřidá, zvlášť když sám ufon se zrovna do čehokoli co by rád dělal moc nehrne. Dokonce i řešení problému s ufonem proběhne v takovém poklidu, že si člověk říká jestli ti lidi jako vidí nějaký nebezpečí v ufonovi, co dělá binec někde uprostřed ničeho na severním pólu. Ale vzhledem k tomu, že tam mají i sekretářku, která jim každou chvíli nosí kafe a reportéra, co si chce ufona furt fotit, tak koho by rozhodilo, že tam ufon zanechá trochu spoušť. Bude z toho asi slabší trojka a to jen proto, že ta scéna nástupu ufona do dveří byla pěkná. :) (10.11.2010)

Zásadní nevýhodou tohoto filmu je jeho možnost porovnání s remakem, který originál poráží na plné čáře. Nicméně i tak má co nabídnout. V první řadě je však třeba tolerovat až příliš znatelný fakt, že nalezení kosmické lodi se odehrává ve studiovém interiéru, nikoliv na Antarktidě, což lze odvodit z ozvěn odrážejících se od kulis. Ukecanost scénáře ( i přesto, že jeho autorem není jen tak někdo) má bohužel negativní vliv na atmosféru, které moc nepomáhají ani milostné kapitánovy intriky s asistentkou, jak správně napsal POMO. Nejedná se o revoluční dílo, avšak díky jeho vzniku byla o třicet let později světová kinematografie obohacena opusem mimořádných kvalit. 70% (26.03.2013)

První filmový přepis povídky "Who Goes There", kterou o 31 let později dovedl k dokonalosti Carpenter se svou "Věcí". Film postrádá vše co v sobě má Carpenterova novější verze a to je především hutná mrazivá atmosféra a pocit nedůvěry k ostatním lidským členům. Je jasné, že vzhledem k době vzniku si tvůrci nemohli dovolit trikové sekvence proměn lidí, když je napadne mimozemský organizmus ale odfláknout to tím, že do filmu jako uhlavního nepřítele vrazí dvoumetrovýho chlapa v jakémsi ohnivzdorném obleku mi přišlo ubohý. Je to neatmosferická nuda, která nemá co nabídnout. (29.06.2009)