The Last Winter

Fessenden je zajímavej režisér kterej jak se zdá miluje mýtus okolo Wendiga, už o něm natočil 2 filmy a jeden díl seriálu. A to je dobře on totiž umí tohle téma uchytit výborně. A to dokazuje i tady atmosféra nehostiného místa je parádní a dokáže lehce poškádlit. A celej příběh je parádní. Jen škoda že některý postavy byly budto zbytečné nebo se podle mého chovaly dost nepřirozeně. A efekty celej film málem pohřbily. Nicméně jedná se o dobře natočenej film, ale myslím že jeho původní Wendigo dopadl o něco lépe. (01.05.2012)

Filmečky odehrávající se v ledových či zasněžených pustinách mám docela rád, zvláště když se jedná o nějaké psychologické drama, nebo takovou Carpenterovu Věc a tento film je k ní mnohými přirovnáván. S čímž se nedá moc souhlasit, protože spolu nemají společného téměř nic. A vzhledem právě k tomuto přirovnání, na které jsem se nechal nalákat, jsem byl po rychlém „vystřízlivění“ tak trochu zklamán. Nejde vyloženě o špatný film, ale přece jenom jsem očekával něco jiného. Hlavní problém je v tom, že něž se tam začne vůbec něco opravdu zajímavého dít (nepočítám handrkování milostného trojúhelníku) je skoro polovina filmu v prdeli. Jako ono se fajn kouká na zasněženou krajinu a pozvolna stupňující se napětí na základně – psychologická stránka filmu byla totiž mnohem lepší a propracovanější než ta hororová, co si budeme (nebo spíš nebudeme) nalhávat, ale když už šlo o horor, tak jsem tak nějak očekával i tu hororovou náplň příběhu a ta přišla až záhy. Ovšem ve formě, že mi málem vylezli oči z důlku tou digitální hrůzou (duch losa ve formě Wendiga, žádné velké terno se tak tedy nekonalo). Asi nejlepší je pasáž s pádem letadla a jeho následky. V těchto chvílích byly mé choutky alespoň částečně ukojeny. To co však následovalo v samotném závěru, se však nedá snad ani slušně okomentovat. Nemyslím tím onen postapokalyptický záběr na opuštěné město, nýbrž putování dvojice Pollack – Hoffman a jejich osud. Bída třená nouzí a jeden z nejubožejších závěrů u podobně laděných filmů. Až jsem se divil, že Ron Perlman do něčeho takového lezl. Dalo se z toho rozhodně vytěžit mnohem více. Takhle jde jen o obyčejný průměr nic víc. 50% (28.07.2019)

Tak tohle byla fakt sracka, vic nez horor mi to pripominalo nejakou ekologickou agitku. Sice tu je jista snaha o napodobeni Veci, jenze narozdil od ni, tady neni zadna atmosfera a cely se to utapi v neskutecnym mnozstvi kecu, navic ani postavy nejsou sympaticky, takze vam sou ukradeny. No a samotnej zaver, to byla fakt traparna. Film ma asi tak 5 dobrejch scen a mozna jednu lekacku a to fakt nestaci. (21.03.2008)

Včera mě sejmula chřipka, se kterou přišla i horečka, a proto abych se trochu zchladil, pustil jsem si Last Winter. Ale mrazivé a znepokojivé dění kolem arktické stanice zapůsobilo přesně naopak. Rozjezd: pozvolný. Napětí: stupňující se. Nebezpečí: neznámé. Psychika zúčastněných: roztékající se. Úmrtí (mrtvoly): odpudivé. Nebezpečí: stále neznámé. Finále: zajímavé, vizuálně slabší. Konec: skvělý. Carpenterova Věc je sice jenom jedna, ale Poslední zima jí má (nejen) atmosférou nadohled. Během filmu stejně jako postavy netušíte, co na vás kdy a odkud vybafne, s kým máte tu čest se poprvé bleskově dozvíte ze záznamu na videokameře, který sice není tak infaktově lekavý jako v Pádu do tmy, ale vyznačuje se rozhodně strašidelným nádechem a je rozhodně jedním z vrcholů filmu. Tím dalším je okamžik, kdy polární stanici rozpůlí přistávající letadlo, a odtud chybí už jen kousek k finálovému rozuzlení, které se sice neřadí k tomu nejpovedenějšímu ve filmu, bohatě mi to ale vynahradil samotný bezmocný závěr. Po skončení snímku jsem se neodvážil změřit si teplotu, nerad bych hledal po pokoji kuličky rtuti, protože jsem měl pravděpodobně tak 54 Celsiových stupňů. Nadstandardně dobrý kousek, který (pro zajímavost) ale v USA šel pouze v šesti! kinech. (07.01.2008)

Atmosféricky podařená záležitost, která ze začátku krapet nudí. The Last Winter obsahuje pár velice vydařených scén, vrchol filmu pro mne představovala havárie letadla, ale ti prapodivní původci zla měli zůstat raději skryti. Nabízí se srovnání s Věcí, která je ale jasným vítězem, protože nenudí ani chvíli a atmosféru má ještě mnohem děsivější. (24.12.2007)