Věc

Hezká konverzačka, dokonce bez obvyklé filmové řeči, takže byste mohli uvěřit v autentičnost... Tím myslím, "jak se má točit, pro prvňáky": pohled na mluvícího zepředu, střih, pohled na odpovídajícího zepředu, střih... atd. Sice vám to dává pocit vtažení (jakoby mluvili na vás), ale natáčí se minimálně nadvakrát a divoce se stříhá. Řeč pak nenavazuje intonačně, dialogy jsou oddělené, prostě vidíte, "že se to hraje". Tady naopak režisér vedl herce ke skákání si do řeči, mluvení jeden přes druhého, překřikování se. Je to mile svěží, až na to, že zase tolik nemají co říci, takže vše působí dost ukecaně. Žena - objekt touhy hlavního hrdiny jede na trávě (furt se uchichotává bez důvodu), část posádky jede na perníku (podle stylu řeči), kdežto hlavní hrdina jede na chlastu. Ale dost to jako trénovaný alkoholik zvládá, a má jen takovou pózu. Kamera je trochu statická, střihů málo, stylizace skoro až divadelní. Prostředí mírně atraktivní, zápletka ušla, chování poněkud nelogické, ale v rámci béček slušné. P.S. přistupoval jsem k látce, jako bych neviděl dva remaky - nehodlám srovnávat. P. P. S. anebo jo, malá poznámka - narozdíl od obou remaků, zde je plně ospravedlněna přítomnost zbraní. (16.03.2012)

Sci-fi z jiné doby, které se těžko může s dnešními filmy i "remakem" srovnávat. Dosti upovídané postavy, kterých je mnoho, prakticky neumírají a atmosféra nepřipomíná ani zdaleka horor. Teď si hlavně musím sehnat původní příběh "Who Goes There?" od Johna W. Campbella, abych zjistil, zda pánové v roce 51 udělali něco zbytečně jinak nebo je Carpenter ještě větší génius, než jsem si myslel. Hlavním nedostatkem pro mě ani nemusí být atmosféra, ale nulová aura mimozemšťana. Neděsí a ani není nijak hrůzostrašný a svou nejlepší chvíli si odbude mezi plameny. Když se není koho bát, není horor (a jak by řekl Ridley Scott, když nemáte na pořádnou loutku nebo oblek pro herce, tak ho radši vůbec neukazujte, divák si udělá vlastní představu). Je také škoda, že scénáristé měnili podstatu mimozemšťana z přeměny na vysávající zeleninu. Ekologické pohnutky? V té době snad ne, ale ten negativní pohled na vědce a vědu obecně je tam cítit opravdu hodně. (12.02.2011)

Bol som asi príliš zvedavý na film, ktorému urobil Carpenter také skvelé remake. Toto sci-fi je utopené v neskutočnom množstve dialógov, za ktoré by sa nemusela hanbiť žiadna divadelná hra. Vzhľadom k žánru som predpokladal, že postáv bude ubúdať, bohužiaľ som mal opačný pocit. Aby som len nekritizoval : exteriéry v snehovej fujavici boli fajn a určite aj hudba Dimitrija Tiomkina. (19.10.2009)

Pro mně jednoznačné zklamání a protože se nabízí srovnání s Carpenterovým remakem, vyhlašuji vítěze a tím je na body jednoznačně John Carpenter. V Hawksově černobílé klasice chybí všechno to, co činilo remake zajímavým. Žádný pocit stísněnosti a izolovanosti se nekoná, žádné paranoické pocity a nedůvěra ke kolegům, která přidávala na napětí, žádný hmatatelný strach z neznámého ohrožení. Klasik Howard Hawks měl široký žánrový rozptyl. Točil komedie, historické filmy westerny a v tomhle případě i sci-fi a všechny jeho filmy se vyznačují charakteristickým rukopisem - častými překrývanými dialogy. A přesně to se v devadesáti pěti procentech děje i v tomto filmu. Pořád se zde mluví a mluví a mluví a přestože dialogy jsou dobře napsané a děj působí živým dojmem, Hawks absolutně nebuduje žádné napětí, to se zde prostě vůbec nekoná. Pár slibně načatých zajímavých scén je udušeno hned v zárodku, nebo jsou vysloveně odfláklé (nalezení kosmocké lodi). I přes mojí velkou slabost ke starým scifárnám jsem se v tomhle případě nebavil a po zhlédnutí této klasiky jsem o to více ocenil její remake, do kterého Carpenter přimíchal všechny ingredience, které by takový film měl mít. Některé filmy holt hodně zestárly....... (17.10.2004)

Tak tohle je teoreticky vzato otec Carpenterovy Věci. Vzhledem k době vzniku a duchu, v jakém se tenkrát sci-fi točilo, působí spíš jako praděda. První třetina (po ukecaném úvodu) má poctivou sci-fi atmosféru, kdy si vědci i vojáci uvědomují, že našli něco absolutně odlišného od toho, co znají... pak se jejich cesty rozejdou, protože držitel Nobelovy ceny začne projevovat hipísácké tendence prosté jakékoliv špetky opatrnosti a zdravého úsudku, zatímco chrabří američtí vojáci (jejichž šéfovi se vrhá kolem krku typická americká tmavovlasá pečující asistentka) bojují s mimozemským zlem. To ovšem nemá podobu chameleónského děsu, ale dalšího ze stovek "monster z bažin", jakých byl tenkrát Hollywood plný. Jak jsem už napsal, film je až na první třetinu (nahlíženo očima dnešního diváka) prostý jakéhokoliv napětí, a nezbývá mi než konstatovat, že jediný jeho význam v současnosti spočívá ve studiu filmové historie, protože linie vyprávění, vztahové modely a další věci, které filmová věda označuje jinak (a samozřejmě lépe, ehm), byly od té doby mnohokrát okopírovány a přišly nám přirozené - ty rozdílné přístupy postav viz třeba Hvězdná Brána, v jiném gardu třeba Romerův Day Of The Dead atd. atd. Ve své době to možná mohlo zaujmout, ale už tehdy vznikaly zajímavější věci. 50% (26.11.2011)