Byli jsme to my?

Místy skvělá podívaná, ale i zde celkový dojem sráží Mášova největší slabina: Moralizovaní a patetičnost. Hrdina je příliš ublížený a okolí je příliš černobíle zkažené. Dobře se na to dívá a není pochyb o tom, že takových prorežimních herců byla spousta, ale vyznívá to moc černobíle. Jako pohádka o statečném Honzovi, který se ocitne v království, které ovládá čiré zlo. Mášu sice režim nezabil tak jako Juráčka, nebo Schorma, ale poničil ho natolik, že ho odrovnal jako tvůrce- čímž nemyslím, že je film špatný, to není a rozhodně si nezasloužil takovou negativní kritiku, jaké se mu dostalo. (14.11.2011)

Vítězslav Jandák je mimořádně špatný herec, pročež mě v tomto filmu příjemně překvapilo, že hrál sám sebe. Leoš Suchařípa byl podle mého skvělý, ostatně jako vždy a ve všem. Zajímavý pohled na divadelní prostředí, kde talentovaný a schopný režisér musí bojovat s přízemností, hloupostí a nadutostí hereckého souboru a nekompetentností divadelních zaměstnaců v čele s vedením (Jiří Samek byl velice přesvědčivý). Jinak celý film působí jako karikatura sebe sama. "Pane Dittrich, musí to zadunět..." (27.09.2010)

Jeden z největších výkonů Leoše Suchařípy ve filmu , který vznikl hned po Listopadu a snaží se reflektovat život v socialistické společnosti, vztahy mezi lidmi. Ukazuje k jakému cynismu vede kličkování a snaha mít se co nejlépe, byť třeba i na úkor ostatních. Čím více se vzdalujeme téhle době, tím více zapomínáme na tyhle vzorce chování a tím obtížnější (jak se zdá) je natočit film, který by tak věrně zachytil atmosféru doby. Evald Schorm by se jistě neurazil. (11.01.2010)

,,Vždycky se najde tolik neumětlů, kariéristů a krys, kteří čekají na příležitost, aby je zničili. Nenávidím nás!" Už před zhlédnutím filmu mě zde zaujal v diskuzi komentář, že tenhle film je moc pravdivý na to, aby ho lidi měli rádi. Hlavním tématem filmu je umělecká a kulturní krize v období normalizaci, projevující se v osudu i vnitřní atmosféře divadla. O tři roky starší Smoljakova Nejistá sezóna se nesla ve znamení lehce tragikomické reflexi cenzury za dob socialismu, zde jsme již svědkem vážné kritiky a mravního úpadku téže doby. Jako podobenství své doby se silným nadčasovým rámcem i do současnosti (např. otázkou dělání "umění", resp. velké části své kulturní činnosti jenom pro finanční zisk) a film s výrazným přínosem pro diváka to funguje dobře. Leoše Suchařípu mám jako herce spojeného spíše se žánrem komedie, nicméně spojení jeho projevu s komorním dramatem působilo zde zajímavě. Svou roli zvládl obdivuhodně, byť poslouchat jeho zvláštní hlas téměř nepřetržitě v takovém poměrně depresivním filmu dá zabrat. Svým zpracováním rozhodně nepůjde o snímek pro každého diváka, hodně vlečící se tempo a hluchá místa ztrácejí i navzdory zajímavému tématu na atraktivitě. (70%) (21.06.2018)

Výborný "polistopadový" film, natočený po listopadu, zobrazující dobu před a také zákoutí divadelní branže...oddanost i rezignaci (Bohdalka výborná) a také deroucí se kapitalismus, který pomocí "známých" lidi připravuje celý národ, podobně, jak to dělali ti před nimi. Máša dokázal skvěle nastavit zrcadlo doby, když tedy mohl. (16.08.2013)