Byli jsme to my?

Vida, i divadelní prostředí má svůj Trhák! Jen méně roztančený, zato více kousavý... ,,Ta scéna takhle vypadat nebude pane režisére. Uklízečky říkají, že to prostě stavět nebudou." Výborný Suchařípa v roli režiséra, který divadlo skutečně miluje, myslí to s ním poctivě a chce inscenovat velké věci, jenomže veškeré složky - od líných techniků až k egoistickým hercům - mu neustále házejí klacky pod nohy. I přes nepříjemnou naivitu některých dialogů (hlavně ty, v nichž figuruje Ondřej Vetchý, mladý technik-idealista, jehož snem je objíždět zemi ve stanu a hrát divadlo pro chudé) jde o velmi věrné zachycení divadelního zákulisí. A je tomu tak dodnes, což bohužel ze své praxe mohu potvrdit. Když jsme si tento film pouštěli jako inspirační zdroj k jisté inscenaci, polovina herců to vzdala už před začátkem s tím, že mají zrovna jiné povinnosti, a další dva odešli před koncem, protože spěchali na dabing... (29.12.2015)

Nadávání cestujícím z tramvaje. Herci nejdřív podvedou cestující a pak jim ještě sprostě vynadají. Ale to nestačí, nafoukanost pokračuje: „Ať žijí herci, ať žijí herci!!“ Vetchému a Kratinovi to šlo krásně. Ale má to jeden nedostatek. Vychovali pouze malou část Pražanů. Měli s touto scénkou jezdit pravidelně a na furt. Dělat kašpary a podvádět cestující profesionálně. Plat by dostávali od Pražského dopravního podniku. Turné by poté pokračovalo v dalších českých městech. (28.12.2020)

Vítězslav Jandák je mimořádně špatný herec, pročež mě v tomto filmu příjemně překvapilo, že hrál sám sebe. Leoš Suchařípa byl podle mého skvělý, ostatně jako vždy a ve všem. Zajímavý pohled na divadelní prostředí, kde talentovaný a schopný režisér musí bojovat s přízemností, hloupostí a nadutostí hereckého souboru a nekompetentností divadelních zaměstnaců v čele s vedením (Jiří Samek byl velice přesvědčivý). Jinak celý film působí jako karikatura sebe sama. "Pane Dittrich, musí to zadunět..." (27.09.2010)

Syrová výpověď o soumraku nad českou divadelní scénou během 80. let, kdy postarší, zapálený režisér (L. Suchařípa) stojí tváří v tvář povrchnosti, bezcharakternosti a politickému děvkaření herců, se kterými zkouší Shakespearova Othella. S nimi kontrastuje postava mladého a nezkušeného idealisty (O. Vetchý), který nemá nic než sny a nesporný talent, který v něm objeví právě onen zmiňovaný režisér. Ač se přiznám, že jsem o tomto filmu dříve nic neslyšel a narazil jsem na něj náhodou, musím říct, že mě velmi překvapil. Rozhodně nejde o bezduchou slátaninu, ale o opravdu silný příběh, který diváka zaujme svým poselstvím. Filmem prostupuje divadelní atmosféra zkoušek Shakespearovy hry, takže konec filmu, kdy režisér po jedné z vyhrocených a vyčerpávajících zkoušek umírá, se vlastně odehrává v duchu této tragédie. Uvažoval jsem o plném hodnocení, přesto jsem se nakonec uskromnil a dal o hvězdičku méně. I tak je to pro mě na 75%. (26.05.2011)

Fantasticky trefný film, bohužel mnohem víc přesný, než vtahující a burcující. Antonín Máša se toho nebál a hned po revoluci nadhodil otázku, na níž společnost ani po třiceti letech nenašla uspokojivou odpověď. Postupem času se sice prosadila teze o deseti miliónech obětí, ale s tím se nespokojila ani realita, ani divadelní režisér Jan Jonáš, tady ztvárněný vynikajícím Leošem Suchařípou. Vcelku chápu proč film zapadl, ale stát se to nemělo. (12.01.2021)