Byli jsme to my?

,,Vždycky se najde tolik neumětlů, kariéristů a krys, kteří čekají na příležitost, aby je zničili. Nenávidím nás!" Už před zhlédnutím filmu mě zde zaujal v diskuzi komentář, že tenhle film je moc pravdivý na to, aby ho lidi měli rádi. Hlavním tématem filmu je umělecká a kulturní krize v období normalizaci, projevující se v osudu i vnitřní atmosféře divadla. O tři roky starší Smoljakova Nejistá sezóna se nesla ve znamení lehce tragikomické reflexi cenzury za dob socialismu, zde jsme již svědkem vážné kritiky a mravního úpadku téže doby. Jako podobenství své doby se silným nadčasovým rámcem i do současnosti (např. otázkou dělání "umění", resp. velké části své kulturní činnosti jenom pro finanční zisk) a film s výrazným přínosem pro diváka to funguje dobře. Leoše Suchařípu mám jako herce spojeného spíše se žánrem komedie, nicméně spojení jeho projevu s komorním dramatem působilo zde zajímavě. Svou roli zvládl obdivuhodně, byť poslouchat jeho zvláštní hlas téměř nepřetržitě v takovém poměrně depresivním filmu dá zabrat. Svým zpracováním rozhodně nepůjde o snímek pro každého diváka, hodně vlečící se tempo a hluchá místa ztrácejí i navzdory zajímavému tématu na atraktivitě. (70%) (21.06.2018)

Syrová výpověď o soumraku nad českou divadelní scénou během 80. let, kdy postarší, zapálený režisér (L. Suchařípa) stojí tváří v tvář povrchnosti, bezcharakternosti a politickému děvkaření herců, se kterými zkouší Shakespearova Othella. S nimi kontrastuje postava mladého a nezkušeného idealisty (O. Vetchý), který nemá nic než sny a nesporný talent, který v něm objeví právě onen zmiňovaný režisér. Ač se přiznám, že jsem o tomto filmu dříve nic neslyšel a narazil jsem na něj náhodou, musím říct, že mě velmi překvapil. Rozhodně nejde o bezduchou slátaninu, ale o opravdu silný příběh, který diváka zaujme svým poselstvím. Filmem prostupuje divadelní atmosféra zkoušek Shakespearovy hry, takže konec filmu, kdy režisér po jedné z vyhrocených a vyčerpávajících zkoušek umírá, se vlastně odehrává v duchu této tragédie. Uvažoval jsem o plném hodnocení, přesto jsem se nakonec uskromnil a dal o hvězdičku méně. I tak je to pro mě na 75%. (26.05.2011)

Nesmírně sarkastická a vzhledem k době šmahem odmítnutá výpověď, která není důležitá jen formálně (Máša zde filmařsky rozhodně není stařec nad hrobem), ale hlavně svým morálním apelem od člověka, co si to může dovolit jako málokterý. Velice si vážím pana režiséra, že se odhodlal takhle rázně dát najevo svůj názor. Souhlasím s ním a odmítám zároveň nařčení, že se jedná o film urážející herecké řemeslo. Je jen pro toho, kdo se jednostranně dívá. (15.09.2010)

Fantasticky trefný film, bohužel mnohem víc přesný, než vtahující a burcující. Antonín Máša se toho nebál a hned po revoluci nadhodil otázku, na níž společnost ani po třiceti letech nenašla uspokojivou odpověď. Postupem času se sice prosadila teze o deseti miliónech obětí, ale s tím se nespokojila ani realita, ani divadelní režisér Jan Jonáš, tady ztvárněný vynikajícím Leošem Suchařípou. Vcelku chápu proč film zapadl, ale stát se to nemělo. (12.01.2021)

Výborný "polistopadový" film, natočený po listopadu, zobrazující dobu před a také zákoutí divadelní branže...oddanost i rezignaci (Bohdalka výborná) a také deroucí se kapitalismus, který pomocí "známých" lidi připravuje celý národ, podobně, jak to dělali ti před nimi. Máša dokázal skvěle nastavit zrcadlo doby, když tedy mohl. (16.08.2013)