Město iluzí

Jeden z nejlepších filmů o Hollywoodu. Vyniká na svou dobu neobvyklým způsobem vyprávění pomocí flashbacků, i hereckým obsazením. Zvláště se mi líbila Lana Turner, jako alkoholička proměněná na filmovou hvězdu. Zároveň si ale nemůžu pomoct: ačkoliv se postava Kirka Douglase nezachovala vždycky nejlíp, trojice vypravěčů mu vlastně vděčila za všechno a mohli přimhouřit oko. Ale přehnané emoce, pýcha a hrdost - to je Hollywood. (10.07.2011)

Jedná se vlastně o tři povídky, které jsou vyprávěny třemi lidmi, kteří se setkali s producentem Jonathanem Shieldsem, kterého skvěle zahrál Kirk Douglas, který tak opět ukázal, jak je velkým hercem. Ty tři lidi spojuje i nenávist k tomuto producentovi. Setkali se před právníkem a vyprávějí mu příběhy toho, proč ho tak nenávidí. Mají k tomu důvody, ale někdy je třeba se na všechno dívat i z jiné stránky. Skvělý pohled do srdce amerického filmového průmyslu. Závěr je pak nádhernou ukázkou lidského pokrytectví. (13.01.2014)

Ze dalsi film o filmarskom zakulisi ? Pch, no ... ani ne. U ma suverenne vedu La Nuit Americaine, Sunset Boulevard a este da sa povedat aj Boggie Nights s Burtom Reynoldsom. Toto je len taky priemer . v pod/priemernych kulisach sa stretli traja ludia a cely film je o tom , jak spolu kecaju. Nic sa nedeje, ani vylety von, ani sa z dialogov nic dolezite nedozviem...... pre ma n neskutocne nadhodnotene spolocenska konzervacka : 60 % (27.03.2018)

Pripomína to poviedkový film, ktorý má síce jednu dejovú líniu, ale nekompatibilné príbehy. Snáď možno herecké výkony pomôžu k lepšiemu výsledku snímku, ale nie veľa. Veľa sa tu vraví o tom, že je to jeden z najlepších filmov o Hollywoode. To by ste mali ale vidieť ALL ABOUT EVE, SUNSET BOULEVARD či ED WOOD. (05.10.2015)

K hollywoodské tvorbě jsem byl dříve skeptický a přestože u této její zlaté éry uznávám jisté kouzlo, vyhledávám jí spíše sporadicky a pár klasik (např. noir-filmy s Bogartem) mě v minulosti i zklamalo. Město iluzí je ale jeden z případů, pro který se mi oplatilo zahodit veškeré předsudky, stejně jako v Sunset Boulevard ocenit jedinečnou možnost doslova se podívat do tvorby z téhle továrny na sny či iluze v až netypicky otevřené sebereflexi a užít si tento výlet stejně jako samotný příběh a herecké výkony. Na to, jaké jsem měl dříve o této tvorbě mínění (ač je zajímavé, že zatímco existence tohoto filmu ho spíše vyvrací, jeho samotný obsah paradoxně spíše potvrzuje :o)), neubránil jsem se zase překvapení. Vyzdvihnout musím už jen to, jak uvěřitelně působí i postavy, které zde rozhodně nejsou černobílé. Průbojný producent Jonathan je všemi za své jednání s lidmi, které po skončení jedné spolupráce neváhá zahodit pryč jako použitý papír, nenáviděn, na druhé straně všem těmto lidem pomohl se dostat na výsluní a jeho tvůrčí a režisérská práce se skvěje řemeselnými kvality či novátorskými nápady. Kirk Douglas tuto postavu ztvárnil úžasně a působil chvílemi až odpudivě, zároveň však po celou dobu charismaticky a po Esu v rukávu mě v rámci stejného období tady dostal Douglas už podruhé (a asi bych se měl s ním podívat na více filmů), ale skoro stejně mě dokázali upoutat hereckým výkonem a kouzlem své osobnosti Barry Sullivan a Dick Powell. Dvouhodinové vyprávění z filmařského zákulisí mělo minimum slabých míst, možná se chvílemi táhlo během romantické linky, ale na své úrovni, zajímavosti či napětí ani tehdy moc neztrácelo. Zážitek. [90%] (02.09.2022)