Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Josef Abrhám, Marián Labuda st., Jaromír Hanzlík, Rudolf Hrušínský, Jan Hartl, Jan Hrušínský, Jiří Adamíra, Josef Somr, Chantal Poullain, Alice Šnirychová (více)Obsahy(1)
Film Jiřího Menzela podle stejnojmenného románu Vladislava Vančury je úsměvným vyprávěním, které nás přenese do doby prvních let samostatné republiky. Novými majiteli šlechtických sídel se tehdy stávali zbohatlíci, kteří sice měli peníze, neměli však noblesu starých zámeckých pánů. Jednoho dne se u poválečného regenta Stoklasy na zámku Kratochvíle objeví domnělý ruský kníže Alexej Megalrogov. Galantním chováním okouzlí celou společnost a do přízemní reality přinese romantiku starých časů, která však má své dny už sečtené... Humorný a melancholický žánrový obrázek je – podobně jako svého času Rozmarné léto – hereckým koncertem hlavních představitelů – Josefa Abrháma, Mariána Labudy, Rudolfa Hrušínského a Jaromíra Hanzlíka, umocněný Menzelovým režijním mistrovstvím a poetickou kamerou Jaromíra Šofra. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (228)
Vrátila jsem se k tomuto snímku po dvaceti letech a dobře jsem udělala, teprve dnes večer jsem jej dokázala ocenit a naplno užít.. Naladěno jsem měla ihned, podmanivá atmosféra 1. republiky mě zcela okouzlila a Josef Abrhám je v roli „knížete“ k zulíbání i na pěst, má ohromné charisma a přesvědčivost.. Po pravdě všichni zúčastnění se mi líbili, Marián Labuda, Rudolf Hrušínský, Jaromír Hanzlík, no a Jan Hartl, ten tu skvostně perlí.. U mě filmová spokojenost, jedná se o úsměvnou záležitost, krásně napsanou, výborně zahranou.. ()
100% za dramaturgii - tekuté a téměř neuchopitelné téma české identity ve svém specifickém dějinném období, navíc točeno za komoušů.. Klobouku dolů! O první republice toho po etnografické stránce reálně víme naprosté minimum, resp. naše schopnost porozumění té době je z principu velice omezená - jsme v lepším případě obětí dějepisných floskulí (a v různých jejich variantách) a látka samotná je velmi složitá. Na hlavní otázky o tom, kdo to "my konečně svobodní" jsme a kam jdeme, v kontextu prvních let samostatné existence po pádu c. a k., budeme včele s historiky odpovídat přerývavě a příliš analyticky ještě dlouho, resp. postupujeme zdařile k tomu, abychom plně neodpověděli nikdy. Ano, to je docela přirozené a není se moc čemu divit, ale ta věčná a obsedantní tendence tak učinit je zrovna v tomto případě velmi silná. No nic. Bylo by dobré přečíst si Vančurovu předlohu, protože mi cosi říká, že můj obdiv by měl spíše patřit jemu. Film samotný pak považuju za velmi zdařilý, plný a konzistentní a zcela poplatný úrovni, neobyčejnosti a rukopisu Jiřího Menzela, jakkoliv jeho režie dialogů občas zakolísá (některé texty Abrhám recituje jako ze čtecího zařízení). ()
Krásný a noblesní film ve všech směrech - jak co do krásy Vančurova jazyka a exteriérů, tak do dokonale vystihnuté prvorepublikové atmosféry, ale i co do režie. Jiří Menzel tenkrát na sklonku osmdesátých let ještě ve své nejlepší formě. Před lyrizující kamerou Jaromíra Šofra koncertuje Josef Abrahám a já si jen dopřávám příjemný a pohodový zážitek, kterému uděluji silné čtyři hvězdy. ()
Poetický úsměvný příběh s jemným erotickým jiskřením, jak to umí snad jen J.Menzel. Zasazen do nádherného barevného hávu podzimní přírody, která jako by evokovala odchod starých časů...nechšť! Spekulace! J.Menzel se nechal slyšet, že se mělo natáčet v létě, jenže se to nějak zvrtlo, a tudíž se započalo s natáčením na podzim. Ještě si posteskl, jaká byla zima a že měl tepláky a přes to čtyři svetry. A chudáci herci hráli v těch letních kostýmech a J.Abrhám se koupal v ledovém rybníce chudák. Pak věřte filmařům, že vám předkládají/nepředkládají symboly a jinotaje a tak. Milý film. ()
Precizně provedená Menzelova práce, která dokonale život zbohatlíků za první republiky. Zámek, zahrada, bohaté stoly, takové to nóbl chování a oblečení stylu anglických gentlemanů, bohaté švédské stoly... hezky se na to dívá. Ještě krásnější je to v barvách podzimu, kam Menzel tento svůj film zasadil. Ten podzim tomu dává takovou zvláštní atmosféru, něco jako ve SLAVNOSTECH SNĚŽENEK. Jenže jak je to krásně natočené, tak je to bohužel i zároveň strašně vleklé, až nudné. [7877. hodnocení, 197. komentář, 78%] ()
Galerie (16)
Zajímavosti (16)
- Šermířský trénink herci absolvovali se skupinou historického šermu Regius, která v té době měla svou zbrojnici v Nerudově ulici. Trénoval je Václav Lux. Skupina bydla založena v roce 1976. (sator)
- Herec Miloslav Štibich je v závěrečných titulcích filmu chybně uveden jako Miroslav Štibich. (Zlatohlávek)
- Monolog knížete po příchodu na hostinu u loveckého zámečku: „Jezme a pijme. Dejte sem večeři! Tučný sýr, zvěřinu, ptáky, jehňata, vše, co se líhne živé, a vše, co se líhne z vejce. Dejte sem vše, co zraje jedlého, vše, co je oploutveno, a všechny druhy plžů, kteří se požívají ve vzdělaných zemích. Dejte to sem! Je večer, země se otočila a tu je obyčej jísti,“ není z původní knižní předlohy. Režisér Menzel si ho vypůjčil z Vančurovy o osm let starší knihy "Rozmarné léto", kde jej pronáší major Hugo. (ČSFD)
Reklama