Obsahy(1)
Inscenace režiséra Jana Kačera z roku 1967 je jednou z legend českého divadla. Spadá do období prvních nejšťastnějších let Činoherního klubu. Patřila k pražským divadelním hitům a mimořádných úspěchů se dočkala i v cizině.
Revizorem, který byl natočen v televizním studiu v roce 1971, připomínáme letošní zářijové sedmdesátiny Pavla Landovského (hraje Hejtmana) a stejné říjnové výročí režiséra Jana Kačera.
A blahopřejeme.
(oficiální text distributora)
Recenze (35)
Ta za prvé chci říct, že se mi nelíbí televizní záznam, natáčený ve studiu. Škoda, že nebyl vytvořen záznam z divadla. Chybí mi smích lidí a trochu větší přirozenost. Je vidět, že ani tak kvalitní herec jako Pavel Landovský se občas neubrání a koukne do kamery. Možná to byl příkaz rejžy kdo ví. Dalším mírným mínusem je to, že hercům není někdy rozumět. Hlavně právě Landovskému a občas i H. Růžičkové. Převážně pak, když na sebe ječí. Jinak ale sledovat mistry v akci je docela paráda. Výkvět tehdejších nejlepších herců byl zajímavý, nicméně přes uvedené mínusy si myslím, že jednou mi to stačilo. Proto také nedávám maximální hodnocení. ()
Přehlídka herecké dokonalosti na prknech, která znamenají svět. Jiří Kodet vrhající se naprosto neodolatelně střemhlav do Chlestakovových Prášilovských eskapád, Pavel Landovský (dávno před dobou, kdy takzvaně "propálil kotel") s Helenou Růžičkovou (dávno před dobou, než se stala uřvanou vesnickou bábou z třeskutých "lidových" komedií) odhalující maloměstskou "světáckost", a mnoho a mnoho dalších velkých jmen českého divadla i filmu si dává velmi záležet na tom, abyste na mistrovské satirické dílo (původem z Ukrajiny, nikoliv Ruska;)), hned tak nezapomněli. Nebo pokud chcete, můžete to brát jako špičkovou studii toho, jak má vypadat ztvárnění různých stupňů a typů opilosti:) Obzvlášť dokonalý je v tomto ohledu Josef Abrhám. 90% ()
K výtkám o přehrávání Landovského a jiných nutno dodat, že oproti uměřeně (či přiměřeně) pojatého satirického groteskního dramatu na premiéře 14.5.1967 se inscenace postupem doby posunula do jakési crazy grotesky či frašky, jak je zřejmé z TV záznamu. Herci přehrávají, někdy příliš - a zbytečně. (Původní pojetí inscenace bych honotil 5*) ()
Geniální inscenace ruské klasiky ukazuje Činoherní klub v jeho nejlepším období a je zároveň velkou událostí v dějinách českého divadla vůbec. Představení je sice nabité živelnou komikou, ale ani náznakem nesklouzává do samoúčelné exhibice. Nemá příliš smysl vyzdvihovat jednotlivé výkony, protože kouzlo Činoherního klubu spočívalo v kolektivní spolupráci výrazných hereckých osobností v jejich nejlepších letech. Mravní poselství hry přirozeně vyplývá z děje a není nijak didakticky podpíráno. ()
Kdo z vás to četl? Protože u Revizora platí za prvé číst, za druhé vidět divadelní hru (lze konečně i obráceně) a až napotřetí vidět film, ať už tuhle hru nebo klasického starého Revizora. A tak mi vychází i knížka *****, divadlo ****, ale skoro 5, a až pak film. A mimochodem, vládnouce ještě ruštinou, viděla jsem hru i na ruském festivalu v podání Divadla na Pokrovce a to teprve byla lahůdka. Landovský, Nelandovský. A Kodet mi jako Chlestakov moc neseděl, dej mu Pán Bůh lehké nebe. I když tam on by se nudil, že, kamarádi jsou jinde… ()
Reklama