Pět mužů a jedno srdce

Je na tom ostře znát normalizační kvalitativní propad. Herci jsou tam “všichni”, krásná Černá, výtečná minutovka Třebické, Regině táta, Šulcová ještě nepodobná sobě v S tebou mě baví… - a samo “všichni” chlapi. Šlapetova kamera výtečná, leč Dietl to bohužel vše přebije. Halucinační scény v parku začínají jak z Ovoce stromů rajských jíme, leč když jedou podruhé a potřetí, je jasné, že je konec: je děsivé to tvůrčí nenasazení - takhle odsýpá forma díla, pro které tvůrce nedýchal. Klusákova hudba to bohužel způlky do té fachy utvrzuje - snad je to hudební dramaturgií, obávám se ale, že kšeftem - dobré asi je, že mu v té době vůbec dali práci. O režii se toho moc říct nedá. Divný film. (29.01.2022)

"A je po ptákách. Zase o jedno sdrátovaný srdce víc. A svatýmu Péťovi jsme udělali bordel v příchodech." Tenhle film, o němž jsem dodnes neslyšel, mě velice překvapil. Jednak vynikajícím civilním výkonem Josefa Hlinomaze, dále hvězdně zahranou lékařskou partou, fascinujícími reálnými záběry operace i Dietlovým "mozaikovitým" scénářem, který kromě tradičně precizně vykreslených charakterů hercům nadělil i řadu vtipných hlášek ne nepodobných těm z M*A*S*H*e. Je pravda, že bych se obešel bez některých snových scén a že veselý hudební motiv Jana Klusáka, který zněl hlavně při scénách s Vlastimilem Brodským a automobilem, sem taky tak docela nepasoval, ale ve výsledku jsem byl nadprůměrně spokojený a ani jedna z postav a ani jeden z jejich příběhů mi nebyl ukradený. Tři a půl hvězdy. (24.02.2012)

Docela zajímavá pologroteska o "srdečních" chirurzích. Spíš než reálný příběh je to slepenice menších historek a profilů jednotlivých doktorů, sestřiček a zřízence Cajthamla. Do toho se občas začnou dít divné scény s ještě divnější hudbou (část s Brodským v kradeném autě mi vybavila Bédu Hudečka, co opravoval auta v Jáchyme, hoď ho do stroje). Celkově to na dopolední vysílání na TV Barrandov nebylo špatné. (26.01.2011)

Skvělé komediální drama s výborným scénářem, tohle je opravdu krásně napsané.. Jeden den ze života chirurgů, pana primáře, sestřiček a zejména nemocničního zřízence, který je divákovi průvodcem a komentátorem dění v nemocnici.. Herecké obsazení parádní, Vlastimil Brodský, Eduard Cupák, Vladimír Menšík jedním slovem báječní, no a černý humor + snové pasáže jsou pro mě příjemným zpestřením, u mě filmová spokojenost.. (02.12.2023)

Jediný počin Jana Matějovského točený do kin jsem už kdysi viděl a pamatoval si, že mi Pět mužů a jedno srdce tenkrát vůbec nesedlo, asi nejvíc tím nevšedním zkombinováním jednou groteskně komediálních scén, jindy zase až nepříjemně autenticky detailních záběrů na operace vnitřních orgánů během stejného děje na nemocničním sálu. Po letech jsem měl už o cosi lepší dojmy, dokážu ocenit režisérovu originalitu v některých nápadech a neotřelých postupech, i když... Drama s rodinnou linií kolem postavy primáře v podání výborného Martina Růžka mi připadalo i přes menší zkratkovist natolik pohltivé, že se vůbec nebilo s jindy humornými scénami, třeba kolem primářova syna a jeho komplice od luxusních aut, v doprovodu hravých hudebních předělů, nebo i vtipných a stylizovaných snových výjevů (černohumorně ironický dialog s nebožtíkem Brodským mě dostal asi nejvíc!). Hodně se mi líbily i pravidelné průpovídky s Josefem Hlinomazem coby jedním z doktorů, který zároveň do kamery glosuje o běžném dni v nemocnici a jejich zaměstnancích. Když se ale pak do filmu ještě přidaly zmíněné dlouhé scény z operací, navzdory technickému zvládnutí jejich zajímavého obsahu s nahlédnutím do náročné a důležité profese v mých očích právě ony svou délkou brzdily jindy slušný spád a tempo filmu. Právě u nich jsem nabyl pocit, že těch střídajících se stylů (včetně takto extrémního protikladu) je tu nahromazeno přeci jen příliš, aby vše fungovalo stejnou měrou. [65%] (12.12.2023)