Noc smaragdového měsíce

Každý z nich si šel v mládí svou cestou, porozumění jim bylo cizí, až nyní se osud tří bratrů naplnil a oni se setkávají u matčina hrobu. Dramaticky pojednávající snímek, který bohužel ztrácí na autentickém pohledu díky nedotaženému námětu, kdy se příběh s prázdými a nic neříkajícími obrazy neskutečně táhne. 40% (30.01.2014)

To je samá retrospektiva, běžte s tím někam. Pokud autor neumí vypovědět příběh souvisle, ať raději nepíše. Stejně je to depresivní film jak noha. A skoro pořád v jakési tmě. Prostě celý film nestojí za nic, i když výkon pana Brzobohatého je velmi dobrý. A ovšem pár válečných scén. Jen když sečtu tyto dvě položky, a přidám dobrou hudbu, tak to tu dvacítku udělá. (19.03.2017)

Dotáhnout a zlepšit by se to dalo snad ve všem, hlavně co se nějakého silnějšího celkového dojmu týče (byť se to dost snaží, ale stejně je to málo), ale i tak je to solidní psychologické drama se silným námětem, povedenými hereckými výkony a pěknou kameru tvořící zvláštní pochmurnou atmosféru (která mi prostředím zasněžených hor, které jsou věčně v mlze, trochu i připomněla film Kvnitet). Jestli bych si to pustil znova sice netuším, pak mi taky přišlo, že ty flashbacky jsou tam divně zasazené, ale jinak za mě docela spokojenost a opět se bohužel jedná o jeden z neprávem zapadlých československých filmů, mezi které řadím třeba i Zelené obzory nebo Zlé pondělí. Slabé 4* (18.03.2021)

Komorní drama o opětovném setkání tří bratrů a rodinném odcizení je protkáno takovou dávkou depresivní atmosféry, že ta deprese a smutek z něj úplně nevyprchají ani během zpívání lidových písní v hospodě. Jednotlivým postavám z různých společenských pozic se dostalo na malém prostoru propracovaného vykreslení, režisér a scénárista si s jejich psychologií pěkně vyhráli i skrze pravidelné vzpomínkové výjevy. Nejvíc mě zaujal hlavní příběh vědce v podání Radka Brzobohatého, v práci vždy zapáleného pro svůj obor a v soukromí svádějícího svůj vnitřní boj s rostoucím nezájmem o rodinu. Pomalé tempo mi nepřekáželo a působivě ve mě umocňovalo pochmurnou náladu z celého snímku, stejně silně jako zasněžené prostředí kolem horské chaty. Václav Matějka (režisér výborného a nedoceněného psychologického filmu Nahota z roku 1970!) opětovně stvořil nenápadný malý klenot, který zdá se víc zaujal v zahraničí (viz. nominaci na MFF Berlinale) než u nás, o to větší překvapení jeho objev může přinést, byť k pomyslné dokonalosti Noci smaragdového měsíce tak jeden a půl schůdku schází... 75% (03.01.2021)

Nadějné, ale nedotažené, pomalé, unylé, nudné. Herecké výkony kvalitní. Líbila se mi ta ponurost a hudba. Jednou tomu určitě dám znovu šanci, až se budu cítit špatně, nebo až jednou za noci na nebi uzřím smaragdový měsíc... (11.09.2022)