Režie:
Václav MatějkaScénář:
Jiří KřenekKamera:
Jiří MacháněHudba:
Jiří SvobodaHrají:
Radoslav Brzobohatý, Jerzy Trela, Pavol Višňovský, Magda Vášáryová, Božidara Turzonovová, Milena Dvorská, Yvetta Blanarovičová, Zlata Adamovská (více)Obsahy(1)
Teprve při matčině pohřbu se sejde trojice znesvářených bratrů, kteří si až při této smutné příležitosti vyjasňují vzájemné postoje a stanoviska. Důležitou položkou je už samotné profesní a sociální zařazení: jeden je váženým vědcem, druhý pracuje jako autobusový řidič a poslední krátkodobě vyvázl z vězení. (oficiální text distributora)
Recenze (16)
Dotáhnout a zlepšit by se to dalo snad ve všem, hlavně co se nějakého silnějšího celkového dojmu týče (byť se to dost snaží, ale stejně je to málo), ale i tak je to solidní psychologické drama se silným námětem, povedenými hereckými výkony a pěknou kameru tvořící zvláštní pochmurnou atmosféru (která mi prostředím zasněžených hor, které jsou věčně v mlze, trochu i připomněla film Kvnitet). Jestli bych si to pustil znova sice netuším, pak mi taky přišlo, že ty flashbacky jsou tam divně zasazené, ale jinak za mě docela spokojenost a opět se bohužel jedná o jeden z neprávem zapadlých československých filmů, mezi které řadím třeba i Zelené obzory nebo Zlé pondělí. Slabé 4* ()
Když budete ze smutku, beznaděje, deprese a prostě z každé špatné myšlenky koulet kuličku, za řadu let možná vytvarujete něco jako tenhle film. Zhmotnění výše uvedeného v naprosto syrovém podání, bez jediného zbytečného slova, marinované v alkoholu, potu a dýmu, kalené nekonečnou sněhovou vánící... Bez špetky soucitu s divákem. K pěti hvězdičkám schází jen nemnoho, vadil mi například ten polák předabovaný Mrkvičkou. ()
To je samá retrospektiva, běžte s tím někam. Pokud autor neumí vypovědět příběh souvisle, ať raději nepíše. Stejně je to depresivní film jak noha. A skoro pořád v jakési tmě. Prostě celý film nestojí za nic, i když výkon pana Brzobohatého je velmi dobrý. A ovšem pár válečných scén. Jen když sečtu tyto dvě položky, a přidám dobrou hudbu, tak to tu dvacítku udělá. ()
Komorní drama o opětovném setkání tří bratrů a rodinném odcizení je protkáno takovou dávkou depresivní atmosféry, že ta deprese a smutek z něj úplně nevyprchají ani během zpívání lidových písní v hospodě. Jednotlivým postavám z různých společenských pozic se dostalo na malém prostoru propracovaného vykreslení, režisér a scénárista si s jejich psychologií pěkně vyhráli i skrze pravidelné vzpomínkové výjevy. Nejvíc mě zaujal hlavní příběh vědce v podání Radka Brzobohatého, v práci vždy zapáleného pro svůj obor a v soukromí svádějícího svůj vnitřní boj s rostoucím nezájmem o rodinu. Pomalé tempo mi nepřekáželo a působivě ve mě umocňovalo pochmurnou náladu z celého snímku, stejně silně jako zasněžené prostředí kolem horské chaty. Václav Matějka (režisér výborného a nedoceněného psychologického filmu Nahota z roku 1970!) opětovně stvořil nenápadný malý klenot, který zdá se víc zaujal v zahraničí (viz. nominaci na MFF Berlinale) než u nás, o to větší překvapení jeho objev může přinést, byť k pomyslné dokonalosti Noci smaragdového měsíce tak jeden a půl schůdku schází... 75% ()
Zajímavosti (1)
- Jankův (Radoslav Brzobohatý) mladší bratr Cyril (Jerzy Trela) byl předabován Karlem Hlušičkou. Jankův nejmladší bratr Vojta (Pavol Višňovský) byl předabován Ladislavem Mrkvičkou. (bomber7)
Reklama