Nahota

Psychologické drama. Ve filmu se toho mnoho nenamluví a je těžké vyrozumět, co chce vlastně divákovi říct. Snad že pustý život může náhle získat díky lásce hodnotu, a tehdy člověk teprve může začít náležitě litovat svých hříchů. --- Téměř celý film je představením Petra Čepka. Hledá lásku sveřepě a náležitě nerudně. Je dobrý, ale do nebes bych jeho výkon nevynášel; hraje jen totožný typ jako již předtím v silnějším (a vůbec hodně podobném) Vláčilově Údolí včel. --- Nostalgicky působí obrazy venkova v historickém okamžiku, kdy poslední generace českých sedláků vymírala a na místo vzápětí dorazily bohaté normalizační strukturální fondy a všeobecná kulturní devastace. Je to tak zřetelně protisocialistické, že by to možná zůstalo v trezoru i nebýt emigrační aféry představitelky vedlejší role. --- Dobrá filmařina, dobrý Čepek, ale Matějkův scénář a dialogy nejsou na výši tak náročného námětu. Není vůbec snadné psát s onou koncentrovanou intenzitou jako Hemingway. --- (Mimochodem, zamyslel jsem se i nad názvem filmu. Napíšeme „Čepek - Hanzalová“, a pod to „NAHOTA“. To zaboduje. Matějka tak jde ve šlépějích jistého zapomenutého českého génia, který kterousi svou hru uváděl pod vhodně zvoleným názvem „Jitrnice zdarma“.) (29.09.2010)

"Nahota" ve svých nejsilnějších momentech připomene poetiku nové vlny, ale jedná se opravdu jen o dozvuky. Daleko více snímek signalizuje filmařské tápání, které bude v následujících letech naši kinematografii provázet - zde se to projevuje převážně obsahovou prázdnotou a neschopností něco sdělit (film postrádá výraznější myšlenku). Čepek jako vždy výborný. 6/10 (26.12.2009)

Průměrně dobře natočený český film, s nadprůměrně talentovaným Petrem Čepkem. Různé pohledy na životní hodnoty, morálku a hlavně zdlouhavé nalézání spřízněné duše. To vše zde řeší nejen Jan, jehož čas je ovšem omezen návratem zpět do vězení, ale i Jarmila, která má problém s láskou, jak psychickou, tak fyzickou. I když by Jarmila měla trávit čas s někým jiným, pomalu se sbližuje s Janem a nakonec dojde i na sex. Janův čas ovšem doběhne dokonce a Jarmila zůstává opět plná citové prázdnoty. Pro někoho možná nezáživné, nicméně v pohodě stravitelné drama. (05.07.2012)

Čepek byl neskutečnej herec! Jeho charizma z něj přímo sálalo! Ale Hanzalová mu skvostně sekundovala. Nádherný film o opuštěných duších, které se na malou chvilku v daleké vísce kdesi na Moravě potkají a splynou do sebe i přes značně rozdílné schránky jejich nositelů. Film je o tom, že opuštěná nemusí být jen mladá venkovská učitelka, ale i na první pohled drsně vypadající a drsně se chovající vězeň na dovolené. Škoda toho otevřeného konce, ale o to více otázek :-). K výkonu Čepka dělá film skvělým i krásné prostředí vesničky mezi vinohrady, kde je žití tvrdé samo o sobě. Nechápu tak nízké hodnocení zde. Film je asi příliš náročný pro většinového diváka. 4 fotografie. * * * * (21.06.2014)

Hlavní žeská postava sice promlouvá divadelním hlasem Angeliky markýzy andělů, ale zase tu máme nádherného Čepka a konec českých šedesátek v barvách, což vám každý nedá. Lokačně jde Nahota po stopách Helgeho Studu, což je velmi dobře. Ne snad proto, že se točí v tomtéž Mikulově, jeho okolí a v některé z místních viničních vesnic, nýbrž proto, že i zde hrají lokace charakterově samy sebe (byť vsi v obou příbězích jsou fiktivní a jméno Mikulova nikde nezazní), a dále proto, že v obou filmech má narační prostředí obdobnou funkci, jejíž náplň je odlišná tak a natolik, jak a nakolik se liší hlavní hrdina a jeho téma. Oba však vykonávají obdobnou, silně motivovanou pouť. Vedeljším produktem této lokační paralely je povšimnutí hodná dvojice názvů (Stud - Nahota). Pokud jde o kvalitu některých složek díla, tak ano, taky jsem byl zpočátku rozpačitý. Nicméně zklamání z "podprůměrných dialogů", "absence myšlenky", eventuelně "děje" atd. bude laskavý divák ušetřen, pokud se buď zaměří na krásnou obrazovost celého filmu, nebo si laskavě všimne, o čem to je. Vyvrhel je na krátko propuštěn na svět a hledá matku. Matka je mrtvá. Má na to čtyři dni. Ale matka je mrtvá, vždy už byla mrtvá. Ale on ji hledá. To je výchozí premisa celého filmu.Všechny krasavice jsou vyvrhelem přitahovány, jen co ho zahlédnou. Ale on hledá matku. V hrobě, v půdě, v krajině, v obci, v babce, v ženě. Jak s tím souvisí nahota? Nahý je odhalený, bezbranný. Jen u matky jsi byl nahý v bezpečí. Později nahota implikuje stud, o čemž zase něco ví žena, kterou vyvrhel nachází při hledání matky. S ní se ocitá nahý. A ona s ním. Konečně. Jenže matka je mrtvá. (23.09.2018)