Black Moon

Po silnici si vykračuje jezevec. Čmuchá, šmejdí sem a tam, je to fešák. V dálce se objeví světla automobilu... Jakmile Lily přejede jezevce, je všechno jinak. Vypukne válka, objeví se mluvící jednorožec a květiny křičí bolestí. Mnohonožka, kudlanka, švábi, chrobák...a pak hadi. Jsou rozliční - zmijemi počínaje a exotickými užovkami konče - a jsou všude. A harpyje. Krásná, vznešená...a přesto je nemilosrdně šavlí rozsekána. Umírají i lidé. Slepice hoduje na vnitřnostech zabité ženy oblečené do vojenského. Stařena umírá a zase se vrací. Žije o mateřském mléku a koňaku. Vačice. Ne, krysa to opravdu není. Mluvící prase a houf nahatých dětí (ty by asi dnes neprošly). Tajemná a zvláštně krásná Alexandra Stewartová...kojí stařenu. Dallesandro, výjimečně oblečený. Bizarní koncert jak z filmů P.Greenawaye. Opera R.Wagnera. Tristan a Isolda, jak jinak. Alenka v říši divů a Případ pro začínajícího kata. Tenhle film musí diváky rozdělit, nelze jinak... (23.02.2014)

Keby som bol režisér a prisní sa mi niečo zaujímavé, možno sa to pokúsim sfilmovať. Keby to bola ale blbosť, či dokonca sled mnohých blbostí, nebudem nad tým ani uvažovať. Zase mi bolo pripomenuté, prečo som ten surrealizmus vo filmoch nemal rád. Jedine ten jednorožec mi prišiel ako sympaťák. Čo by na to asi tak povedal Freud? (03.08.2014)

Podobně jako před malbami Geda Quinna jsem i při sledování Černého měsíce zažíval jakési banální (a tedy nedostatečné, neinspirující) zneklidnění. Formální dokonalost, časové sladění, do sebe se kuklící obrazy krajní introspekce, to vše drtil přílišný naturalismus, bezcitný nikoliv jen v tematizaci (což by hrůznému snu příslušelo právem), ale bohužel i v artikulaci. To mi přišlo zbytečné nejen svou doslovností (která je v umění často signálem neschopnosti naznačit – a náznakem říci víc), ale i povýšeností a blahovůlí. Gulliverovská pouť (spíše než onen Alenčin sestup) slepou uličkou sebe-vražedných nápadů. (22.03.2013)

Uff, ty vole! Totální psychedelická divočina s jedním šíleným výjevem za druhým, spoustou zvířat i nahých dětí a místy až nechutným pedofilním nádechem. Měl jsem to během sledování zážitků dospívající holky, která autem v noci přejela na silnici jezevce a dostala se tak do podivného světa, jako na silně rozjeté houpačce. Samotný nápad bloudění jedné postavy, která zažívá podivné příhody a musí se vypořádat s procitnutím v složitém světě, se mi hodně zamlouval. Některé výjevy a nápady mě dokázaly zaujmout (scéna s hrou na klavír a společenským zpěvem navodila pěknou atmosféru), občas i pobavit (všude zvonící budíky), nad jinýma už jsem kroutil hlavou a občas mě některé surrealistické výstřelky začaly svou těžkou uchopitelností i spíše otravovat. Svým způsobem mi Lilly se svými zážitky po splynutí s Černým měsícem připomínala Alenku v říši divů, která mě nadchla v osobitém Švankmajerově podání Něco z Alenky. Jenomže zatímco Švankmajer využívá vtip, obrovskou hravost, Malle se navzdory surrealistickému ději snaží o téměř realistické podání a jeho film postrádá jakýkoliv nadhled. A já postrádal vedle toho především hutnější atmosféru, která by mě víc pohltila a díky níž by mě mohl celý ten šílený děj jakoby vypadlý z nějakého hodně bláznivého sna fascinovat. Cením si, že Černý měsíc odněkud někam jde (ačkoliv spočátku to tak nevypadalo) a postupně odkrývá nejen tajemství ohledně zjevujícího se záhadného jednorožce, ale odkrývá se ve svém sofistikovaném podání taky silná myšlenka s ekologickým i protiválečným poselstvím. Nezapomenutelný zážitek je to rozhodně, byť nemůžu říct, že by mě tento film úplně nadchl a některé pedofilní scény nebo výjevy s násilím na zvířatách mi tu docela vadily. [55%] (15.07.2021)

Začátek docela navnadil - přejetím jezevce se dostat do alternativního světa, kde muži bojují tvrdou válku se ženami a naopak, ale mělo to varovat, že tím veškerá zajímavost a moudro skončí. Prostě je to o raném dospívání, probouzené erotice, vztazích mezi muži a ženami, a do toho jako poněkud neústrojný motiv je zde motiv stáří, kdy se staří lidé chovají jako děti. A mezi tím vším pobíhá mladá hrdinka, chová se jak blázen, a sem tam prohodí moudra s oslím jednorožcem. Málem bych zapomněl, každou chvíli se tam motají i nahaté děti (včetně pár těsně před pubertou), takže pan režisér si podobně jako náš pan Kachyňa splnil svůj pedofilní mokrý sen. Na filmu mi ale vadí, že je nesoudržný a těká z tématu na téma, podle toho, co zrovna ráno před natáčením pana režiséra napadlo, nemá ani v rámci fantaskního a snového světa žádnou strukturu (a že i sebebláznivější sny jakousi strukturu mají), navíc je většina věcí podaná značně depresivně a temně. (25.05.2017)