Climax

Nejlepší taneční film od Dirty Dancing! Nasnímané je to neuvěřitelně. Kamera krouží kolem postav, dělá dlouhé nájezdy, kotrmelce, salta, plazí se vzhůru nohama, shlíží vertikálně dolů - až se vám z toho chvílemi točí hlava. Noé si hravě dělá z diváka srandu, ať už pomocí závěrečných titulků, co nejsou vůbec v závěru, nebo třeba díky střihu - v jednu chvíli ukazuje opravdu dlouhé scény na jeden záběr, aby poté kontrastně ukázal sled scének s velkým množstvím zcela okatých a agresivních střihů. Struktura tohoto snímku je zkrátka naprosto polymorfní a úplně se vymyká zažitým konvencím. A rozhodně to dokáže diváka strhnout, pobavit, znechutit, znepokojit a vyděsit - tedy jistě vše, co Noé zamýšlel. [KVIFF 2018] (07.07.2018)

Po formální stránce skvělá filmařská práce, film je jeden dlouhý psychedelický videoklip a z tohohle hlediska jsem divácky naprosto spokojený. Perfektně zmáknutý vizuál (a to hlavně díky prvotřídní kameře), příjemně hypnotická taneční hudba, postupně houstnoucí atmosféra, líbily se mi dokonce i moderní tanečky evokující místy tanec Svatýho Víta. Kamenem úrazu filmu je ovšem obsah. Fakt mě moc nebavilo poslouchat sáhodlouhé rozhovory zfetovaných negrů o tom, koho a jak by ošukali do zadku a vlastně vůbec všechny rozhovory typu kdo s kým šukal, s kým by kdo chtěl šukat, s kým ještě nešukal, kdo s kým by neměl šukat a tak podobně. Tahle ukázkově zdegenerovaná skupinka podlidí by celá potřebovala důkladně zgruntu přešukat motorovkou. Názorný (a odstrašující) příklad toho, kam vede divoký multikulturalismus v kombinaci s bezduchou konzumní společností. Sbohem, stará Evropo. A propos bylo vám na Titově mamince něco podezřelýho? Mně taky a tak jsem si ji trochu proklepl. Byl to chlap. (06.04.2019)

Jsem přesvědčena, že Noé pochází z jiné planety, planety, na níž muži žijí stále v prepubertálním věku a touží poznat sex, leč zatím pouze lačně okukují nahé ženské zadky v ošahaných časopisech. Climax je dalším důkazem, že Noé nedokáže na nic jiného myslet a o ničem jiném točit. Dělá to se zjevnou oplzlostí a značnou vulgaritou. Přesto mě Climax dokázal zhruba na hodinu pozřít. Bavilo mě taneční číslo, k smrti mě nudily úvodní kecy, ale jak začala fungovat droga, působila i na mě. Zajímavé je, že její postupné doznívání jsem pocítila též a závěr už mě tak moc nebavil. Zcela struhující je kamera. Je vlastně takovým opakem scénáře, nápaditá, vtipná, nebojácná, nenudící. (11.06.2022)

Z hloubi já bych spíš rád zařval, že je to jen ODPUDIVÁ BEZOBSAŽNÁ FEŤÁCKÁ ALTERNATIVA PLNÁ DIVNOLIDÍ A NOÉ UŽ SE ZAHONIL MOC DALEKO (což není úplně nepravda), audiovizuálně ale zase jednou nášlap a místy magnet do tý míry, že mi nic pod 3* s klidným svědomím stejně neprojde. Škoda absence pořádně sick vyhrocení ve finále, radši bych od něj přeci jen něco dějově "normálnější" a v sobě bližším prostředí, nejsem nej cílovka, pořád ale uznání a jako slušně podaná a mile intenzivní jízda. (31.10.2018)

Jsou to přestylizované orgie. Od prvního výjevu dává Climax najevo, že ho zajímá jen obrazová exhibice. Závěrečný večírek na soustředění skupiny tanečníků, který se zvrhne poté, co do pití někdo dá LSD, se inscenuje jako ateliérové divadlo. Uvedou jej videovizitky aktérů, kteří se vyznávají ze vztahu k umění, drogám či sexu včetně osobní orientace, načež se tančí a slaví. Ovšem na parketu se provozují spíše vyzývavé pózy výstředních hvězd modelingu z přehlídkuoiového mola; na rozdíl od Hříšného tance se dusná erotika staví až karnevalově na odiv a pro ctitele StarDance není Climax určen ani omylem. V první půli se vlastně nic neděje, postavy ve více či méně bizarních úborech střídavě pijí, tančí, šňupají, korzují a konverzují, přičemž nejslušnější slova vhodná k citaci zní „orál, anál, gaťky dolů, bez gelu“. Monotónní sbírku siláckých řečí o sexu střídá efektní snímání tance či spíše rituálního svádění a pohazování hřívou z ptačí perspektivy. Náladu nevěstince se slečnami u tyče násobí rudá barva a dusající hudba zrychluje tempo až do stavu transu. Ovšem jak pro koho: buď mu divák také propadne, nebo pouze chladně přihlíží přepjaté Pařbě bez humoru, jejíž hrdinové připomínají členy sekty natáčející reklamu. V druhé půli se zábava podle očekávání zvrhne a člověk tipuje, co ještě Noé zapojí: rány do břicha těhotné ženy, smrtící výboj nůž, oheň, krev, vyměšování, lynč, zvířecí sex na všechny způsoby. Přičemž děs je působivější spíše ve zvuku než v orgiastických výjevech: Noé rozhodně není prvním ani posledním, kdo aranžuje Dantovo Peklo jako pornografický klip. I když je Climax hodně nepříjemný film, odtrhnout se od něj nedá. Čistě technicky lze ocenit kameru, pestrou typologii aktérů a příznivci techna se mohou k hodnocení připočíst účinnou muziku, byť třeba Rolling Stones by mohli tvůrce za využití motivu Angie žalovat. Otázkou nicméně zůstává, koho chce Climax oslnit. Pokud by hledal upocené alibi ve školometském varování „Milé děti, neberte drogy“, na to už je po osmnáctém roce pozdě. A starší diváci zase dekadentním schválnostem neskáčou na špek tak snadno, přestože jsou právě v módě. (13.04.2020)