Proxima

Myslím, že aj keď film nie je v červených číslach, je dosť nadhodnotený. V podstate sa tu nič nedeje, iba taká nudnejšia rodinná dráma s neobvyklým problémom - cesta do vesmíru a odlúčenie na dlhú dobu. Všetko podané s veľkou dávkou pátosu a takou nudnou formou, že sa mi chcelo zaspať každých 5 minút. Šťastie, že tu hrala Eva Green, ale ani tá tu toho veľa neukázala... veď vlastne ani nebolo o čom. Také banálne a veľmi nezáživné spracovanie povedal by som. Chápem, že režisérka sa snažila vniesť ženský pohľad na túto tému, no nevyšlo to.... vôbec. Podpriemer. 40/100 (28.10.2020)

Proxima je ženou napsaný a ženou natočený film o jiné ženě, která si chtěla splnit svůj sen a letět do kosmu. Resp. je to o kolizi tohoto snu s tím, že je matkou. Takže v jedné rovině sledujeme přípravu, kterou musí absolvovat; nejednoho diváka asi překvapí, jak zastarale a civilně vše působí...prostředí i vybavení je nahony vzdálené americké načančanosti a to třeba včetně bezpečnostních protokolů. A souběžně sledujeme, jak s dcerou i matkou lomcuje dlouhé odloučení během přípravy i vidina mnohem delšího odloučení, až matku vystřelí do vesmíru. Winocour se k poukazování na genderovou diskriminaci moc často neuchyluje a když ano, tak ty její občasné pokusy moc nefungují. Soustředí se spíš na to, že Sarah musí zvládnout nejen co chlapi, kteří se soustředí jen na sebe, ale současně to musí ustát i coby matka. Mě osobně takto vykonstruovaný příběh moc neoslovoval a hlavou mi táhly myšlenky, že podobné věci řeší tisíce žen, které upřednostnily kariéru před rodinou a že je to věcí osobní volby. Takže jakožto maskulinní hovado jsem nebyl se Sarah schopen soucítit. A to i navzdory tomu, že ...Eva. Nicméně k uvedení do kontextu postačilo setrvat do závěrečných titulků, kde se objevily fotografie skutečných astronautek-matek. A že jich nebylo málo! Takže mi docvaklo, že ten příběh není vykonstruovaný a že Alice Winocour natočila film, který má být poctou všem ženám, které zvládají být nejen matky a manželky, ale také naprosto rovnocené kolegyně i v takových oborech, jako je astronautika. Takže i když jsem pořád to muskulinnní hovado, tak jo...před těmi ženami smekám a tuhle oslavu ženství žádnými výhradami a šťouráním, kazit nebudu. (14.08.2020)

Psychologický film o tom, ako sa pripraviť na život na najbližšie mesiace až roky bez dcéry. A plus k tomu akýsi polodokument o tom, ako prebieha príprava na let do vesmíru. Nič viac, nič menej. Akékoľvek napätie tu absentuje a v podstate aj dej je osekaný na minimum, prekážky smerom do cieľa, respektíve na palubu rakety, scenár postavám nestavia. To je len suché konštatovanie, určite nie kritika. Vážne nejde o žiaden zábavný produkt o ceste do vesmíru, čo môže pre veľkú časť publika predstavovať problém premietajúci sa do nudy. Ale zase ako často natrafíte na film odohrávajúci sa vo hviezdnom mestečku v Rusku a na Bajkonure v Kazachstane a v jeho okolí. Záverečné titulky s fotkami reálnych kozmonautiek s ich deťmi ma -skoro- rozplakali. (15.06.2020)

Naučil som sa nové francúzske slovo. Bonbón sa povie bonbon. Film som si pozrel výlučne kvôli Eve Green a potvrdil som si jej široké jazykové schopnosti. To je tak z pozitívneho zážitku všetko, inak ide o nudnú, ani nie drámu, pretože dramaticky sa tam toho veľa neudeje, ale skôr o nudný príbeh ženy astronautky, ktorá má rodičovské povinnosti. Ukazujú, ako má svoju dcéru strašne rada, ale povinnosť nepustí a ona musí ísť do vesmíru. Snáď ju niekto nútil? (27.05.2020)

Proxima určitě není špatný film. Myšlenka, že kromě gravitace musejí astronauti (astronautky) překonávat na cestě do vesmíru ještě jinou sílu, se mi velmi líbí, no a Eva Green je v hlavní roli víc než fajn. Bohužel příběh je horší. Je takový obyčejný, ničím extra nepřekvapí... A když překvapí (neuvěřitelným nočním "výletem"), je to spíš k zlosti. (07.07.2020)