Dubček

Nepochybuji o potřebnosti tohoto životopisného filmu, ale co mi velmi vadí je to, že tu je Dubček vykreslený jen v těch pozitivních, světlých barvách. Vadí mi ta neobjektivita! Když tu byl zmíněn rok 1978, kdy už byl docela obyčejným, ikdyž sledovaným občanem, proč tu nebyl aspoň náznakem zmíněn rok 1969. V tomto roce podepsal, jako předseda federálního shromáždění tak zvaný "pendrekový zákon", který umožňoval beztrestně potlačovat demonstrace proti okupaci. A to pouhý rok po 21.srpnu 1968! Velmi idylicky vyznívá i jeho krátké působení v politice po roce 1989. Jako, že on to myslel dobře a opět chtěl jen vrátit ten "socialismus s lidskou tváří", ale nikdo ho neposlouchal. Saša byl určitě pro mnoho lidí světýlko na konci černého tunelu, ale komunismus a socialismus jsou jen bludy, které jsou nesmyslné a tudíž nereformovatelné! Toď vše k Dubčekovi! (28.08.2018)

Velmi smutné drama, které si vytklo za cíl vetknout Dubčekův „realistický idealismus“, idealismus tvořivé, otevřené a spravedlivé budoucnosti, v souvislost (a rozpor) nejen s dobovým hyenismem sovětským a husákovským, ale i s mentalitou dneška. A to se mu nadmíru podařilo, i s pomocí skvělých herců, v čele s vynikajícím Adrianem Jastrabanem – zahrát netypického Dubčeka jistě nebylo úkolem nejjednodušším. Ano, nejsme pohrobci jeho snah, nýbrž pohrobci normalizace. (22.08.2018)

Co by to bylo za chlapa bez pořádného frňáka! A že maskéři udělali Adrianu Jastrabanovi pořádně dlouhý nos, kterým dost možná dělá coby politik Dubček "dlouhý nos" na své stranické kolegy. Asi nejzásadnější problém vyvstal s osobností Alexandra Dubčeka, která už dávno ztratila na své zajímavosti. Sledujeme jej a jeho konání v kritickém roce 1968, v době památné invaze vojsk Varšavské smlouvy, kratičký úsek zabírá jeho život v době normalizace, kdy už byl odstaven od veškeré vládní moci a je z něj řadový občan, zajímavě působí i prostřihy do roku 1992 a jeho osudná cesta autem, dojem kazí jen katastrofální maska starce. Nechce se mně pouštět do rozebírání tehdejší politické situace, divák by měl počítat s tím, že zkreslovaná fakta své zastoupení mít budou, daleko více se zaměřím na to, zda dané téma obstojí z filmového hlediska. Vesměs se jedná o velice solidně udělaný film televizního ražení, který často kombinuje dokumentární montáže s hranými pasážemi, jak je známo kupříkladu ze seriálu Vyprávěj. Laco Halama to celé však natočil o poznání poutavěji a zajímavěji. A dominují především herecké tváře, povětšinou málo známé, o to víc je doslova zábavné vidět důkaz toho, že někdo může být podobný komunistickým pohlavárům jako byl Biľak. Titulní představitel Adrian Jastraban by si možná přál vymanit se z úmorného seriálového kolovrátku, jakým je Ulice, nicméně složitost dané postavy mně občas přišla nad jeho síly, i tak pro mě jeho herecký projev nepředstavoval nic extra rušivého. Je sice poměrně bizár sledovat film o kontroverzním československém politikovi, od jehož tragického úmrtí uplynulo více jak čtvrt století a poměrně se na něj už zapomnělo, ovšem tvůrcům se podařilo upoutat moji pozornost, ačkoliv si rozhodně nemíním o Dubčekovi shánět patřičné (podrobné) dokumentární materiály. Ten filmový nástin, byť v podstatě zkratkovitý, jeho osobnosti mně bohatě stačil. 7/10 (21.08.2020)

Rozpočet tu nesporne chýbal a ja sa pýtam prečo si Slováci nedali viac záležať na investovaní do poriadneho filmu o jednej z ich najväčšej osobnosti. Každopádne aj z vody sa podarilo uvariť veľmi prospešný film, ktorý sleduje historické udalosti krok za krokom, tak ako to bolo a herci robia čo môžu. Hoci sa obávam, že tak hystericky Dubček voči Brežnevovi asi nemohol vystupovať. Ale inak veľký prínos, stojí za pozretie. (24.08.2018)

Dubček je jenom o zmatených časových skocích a skákání z místa na místo. Nemá žádnou vypravěcí kontinuitu. Šance se něco dozvědět je tím pádem nulová. A přitom by se z rozhodování o podpisu Moskevských protokolů dalo natočit tak dobré konverzační drama à la Dvanáct rozhněvaných můžu. I tady je to možná chvíli vidět. Ale pak zase příjde nějaký zmatený střih a je po všem. Obrovská škoda. (25.08.2018)