Dubček - krátké jaro, dlouhá zima
Dubček - Krátka jar, dlhá zima
Dubček
Režie:
Laco HalamaKamera:
Peter KelíšekHudba:
Ľubica ČekovskáHrají:
Adrian Jastraban, Jiří Zapletal, Vladimír Hrabal, Táňa Radeva, Jakub Jánošík, Peter Trník, Radoslav Šopík, Stano Král, Zdeněk Bureš, Alexandr Loginov (více)Obsahy(1)
Poslední cesta mezi Bratislavou a Prahou je pro jednoho ze strůjců „pražského jara 68“ rekapitulací jeho nadějí i vzpomínkou na zoufalý boj s představiteli sovětské komunistické moci. Dubček je portrétem muže, který věřil, že se v roce 1968 napraví chyby minulosti a tehdejší Československo se změní v demokratickou zemi... Příběh filmu se odvíjí ve třech rozhodujících fázích života A. Dubčeka, a on sám je na své poslední cestě z Bratislavy do Prahy jejich vypravěčem. Je to období jara a léta 1968, v čase nadějí a následné okupace vojsky „spřátelených armád“, období, kdy byl Dubček s ostatními členy vlády zadržovaný v Moskvě a kdy se rozhoduje o podepsání tzv. moskevských protokolů, a pak další období vykreslující život ve společenské izolaci, atmosféru špehování a ponížení. Film o Dubčekovi je historický videofilm realizovaný digitální filmovou technologií, kombinující dokument s hranými situacemi a pasážemi. „Bez idealizovania je akousi historickou milosrdnosťou, v ľudsky presvedčivom portréte človeka, ktorý uveril v možnosť demokratizácie totalitného režimu a tak ho nevyhnutne musel stretnúť osud Ikara svojej doby“, říká o svém filmu režisér Laco Halama. Tragická a nikdy neobjasněná Dubčekova autohavárie jako by byla i koncem utopistické iluze o společnosti s lidskou tváří. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (139)
Sympatický tv pomník A.Dubčeka, který ho sice trochu víc heroizuje než je skutečnost, ale to nemění nic na tom. že byl nositelem velkých pozitivních nadějí. Konstrukcí a vizuálem to vypadá jako hraný dokument - autorská dramatizace na minimu a způsob vyprávění je dost sterilní a nepoutavý ( České století: Musíme se domluvit působí dramatičtěji a emočně zasáhne diváka víc, ikdyž je zjednodušenější ve faktech ), ale události okolo srpna 1968 popisuje faktograficky a opravdu poučně. PS: Hrozně mne baví J.Zapletal, který si tady potřetí střihl roli Smrkovského, kterého hrál v Českém století i Janu Palachovi (2018). ()
Dubček jede na vlně vzpomínek na 50 let starou invazi údajně spojeneckých vojsk. Bohužel skutečnost byla daleko hrůznější a zatímco u některých dobových dokumentů, fotografií anebo vzpomínek pamětníků se mi otvírá kudla v kapse, i když ji tam nenosím, při sledování poměrně nudného Dubčeka se mi nevztyčil ani jeden chlup. ()
Asi jsem sledovala film očima dnešního diváka, protože mi přišel takový moc utahaný a až příliš polopaticky vysvětlující a dovysvětlující. Naotočený pro někoho, kdo o tehdejší situaci nemá tušení a není tím absolutně zasažený. Mohl by být vhodný do hodin dějepisu. Novodobé dějiny je potřeba neustále připomínat, aby se už nikdy nic takového nestalo. Lidi rádi zapomínají a mladá generace za chvilku nemusí mít šajn o tom,co se tady dělo a že mohlo dojít k občanské válce. Alenadr Dubček mi přišel hrozně naivní, asi opravdu chtěl změnu k lepšímu a chtěl přispět k rozkvětu naší země, ale bohužel naše malá země měla velmi strategickou polohu. Sověti neměli rádi, když se jejich satelity stavěly na zadní. Neuškodilo by, kdyby se média taky věnovala Františku Kriegelovi. Ten si svou tvář zachoval, přestože musel vědět, že by mohl velmi špatně skončit. S dobovými prostřihy jsem neměla problém, umocňovalo nebo zprostředkovávalo to atmosféru, kde se vlastně nacházíme a co se děje. ()
Poučný komorný film zakladajúci si prevažne na dialógoch. Šikovne miesi dokumentárne zábery s hranými, kde prechody nerušia a sú súčasťou deja. Určite za to môže aj kamera aká použitými farbami evokuje doby minulé. Potešilo ma, že sa dbalo tiež na autenticitu, takže každý vlastnou rečou, teda tí v ofenzíve svojou a ostatní sa v ich spoločnosti len poslušne prispôsobujú. Človek by ani nepovedal, že koľko sa toho dá povedať iba tým, keď časom príde na neochotu opustiť rodný jazyk. Herecky zvládnuté a najmä iné, nie je to tá istá desiatka dookola sa točiacich tvárí zo seriálov, ale aspoň pre mňa neznámych, zato schopných charakterných výkonov, vďaka akým napätie s perom v ruke a tankom od potravín len hustlo. Film tak určite slušný a pozornosť si zaslúži, no to by ho v piatok večer nemohli na veľkom plátne sledovať dvaja ľudia. ()
S ohledem na formát velmi dobré! Figurky tragických událostí, které předznamenaly životy ještě našich dětí. Jastraban je výborný. Montáž autentických záběrů s hranými je pojata velmi zvláštně, některé scény jsou tím ozvláštněny, nicméně v jiných je příliš vidět, že Adrian a Alexandr si zase nebyli tak moc podobní (např. fotografie skutečného Dubčeka na stole paní Dubčekové hrané). Ačkoliv po Mnichovu se nic dělat nedalo, tady se měl národ skutečně na odpor postavit, i kdyby půlka měla zařvat. ()
Galerie (27)
Photo © Forum Film SK
Zajímavosti (16)
- V scéne sťahovania Dubčekovej rodiny do Prahy sa z auta vykladá slávny historický obraz Iľju Repina "Záporožskí kozáci píšu list tureckému sultánovi" z konca 19. storočia. Obraz zobrazuje písanie listu plného urážok, ako reakciu na výzvu sultána Mehmeda IV. k podvoleniu sa tureckým hordám. (marlon)
- Všetky reálie s výnimkou kúpaliska, a to scéna “skok do vody”, sa nakrúcala v českom meste Kyjov, sa natáčali na Slovensku. Do vody skákal kaskadér. Scéna vo vlaku sa nakrúcala v historickom vozni, ktorý sa nazýva „Husákov vozeň“. (Raccoon.city)
- Natáčalo sa aj v Bratislave. Scény zo zasadania ruskej a československej delegácie v Moskve sa natáčali v Historickej budove Národnej rady SR, v pôvodnej zasadacej miestnosti s dobovým nábytkom. Natáčalo sa tiež v historickej budove Univerzity Komenského na Šafárikovom námestí. (Johnny.ARN)
Související novinky
20. Kino na hranici má ve znaku hvězdy
Jubilejní dvacátý ročník mezinárodní filmové přehlídky Kino na hranici, která se pravidelně koná v Českém Těšíně a polském Cieszynie, se blíží. Letos se uskuteční od 27. dubna do 3. května 2018.… (více)
Reklama