Rozum a cit

Přeceňovaná nuda. Ano, je to krásně natočené, plejáda výborných herců je téměř neuvěřitelná (zvláště v dnešni době fenoménu Harryho Pottera – najdeme zde profesorky Umbridgeovou a Trelawneyovou, profesora Snapea a dokonce i Korneliuse Popletala :-) ), ale přesto jsem se pořád dívala na hodinky a nekonečné dialogy o ničem mi lezly na nervy. Prostě asi nejsem fanoušek puritánské viktoriánské Anglie. Nebo jsem na podobné záležitosti až moc cynická, taky možné vysvětlení :-) (01.11.2007)

-"For there is nothing lost but may be found if sought." Tak ve svém současném rozpoložení zjišťuji, že mě velmi silně uráží, jakým způsobem tenhle film definuje rozum a cit, respektive co to znamená být rozumná a co citlivá. V tomto případě nemůžu srovnávat s knížkou, protože jsem ji nečetla, ale občas opravdu nemůžu pochopit, co to ta Emma napsala a co tím zamýšlela, co zůstalo z původní předlohy, co mělo být moderní interpretací a co jí možná v době vzniku filmu bylo, ale dnes po dvaceti letech už není. Navzdory tomu definování v názvu mi postava Kate Winslet připadala extrémně necitelná, zejména co se týče chování ke své sestře. Hugh Grant se mi do kostýmní role příliš nehodí, Hugh Laurie byl zase překvapivě trefný (a srdíčkový), a při zraněném úsměvu Alana Rickmana mi padaly slzičky - ačkoliv nemůžu skousnout, že poslední záběr filmu je na něj rozhazujícího peníze do davu. Docela mi nesedělo trvání filmu v porovnání s tím, jak neosobní mi od svých tvůrců připadal. Já Anga Leeho (tedy jeho filmy) zkrátka nemám příliš ráda, tohle prostě vypadá jako výtvor najatého nezainvestovaného režiséra a klidně by jím mohl být kdokoliv jiný. Možná i proto vyznívá to poselství tak jalové. (05.10.2015)

Tuhle milostnou romantiku, kde občas i slzy vstoupí do očí, opravdu můžu. Přesto vše stylové ladění a obsah děje specielně u Jane Austen odpovídá spíše tomu, tak jak to bývá v pohádkách. Konečně každý její příběh vzdouvajících srdcí a tichých vzdechů je vynalézavě konstruován. Pro úplnost bych snad měl ještě zmínit, kdyby tomu bylo jinak, neměl by ani tento příběh tu podivuhodnou magickou sílu příjemně strávené chvíle. Nutno ještě říci, že kostýmy a přírodní scény je možno bez nadsázky označit za velmi působivé. (29.12.2012)

Britská smetánka v okouzlující romanci, kde i Alan Rickman je sentimentálním snílkem a kde je radost sledovat veselou Kate Winslet a rozumnou Emmu Thompson. Ang Lee je čaroděj, který se dokázal přizpůsobit britskému duchu vyprávění a vybral z jazyku Jane Austen potřebné pasáže. Díky absolutnímu happyendu se sice nedočkáme většího překvapení, ale na tom už nesejde. Sedněte si, užívejte, prožívejte a plačte dojetím. (30.01.2006)

Môj najoblúbenejší film žánru, ako to povedať, historických filmov z anglického vidieka 19. storočia? Najáčkovejšie obsadenie, aké si Lee mohol želať, ešte v období, keď Grantov priblblý nesmelý výraz bol neotrepaný. Scenár nejde po vyšlapaných cestičkách, ťažko by som na začiatku odhadol, ako to skončí. Lee je chameleón a v každom žánri patrí k špičke. Sviežejšie ako A Room with a View. (09.08.2009)