Režie:
Thomas VinterbergScénář:
David NichollsKamera:
Charlotte Bruus ChristensenHudba:
Craig ArmstrongHrají:
Carey Mulligan, Matthias Schoenaerts, Mark Wingett, Tom Sturridge, Juno Temple, Hilton McRae, Jessica Barden, Michael Sheen, Jon Gunn, Richard Dixon (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Bathsheba Everdene (Carey Mulligan) je krásná a také hodně svéhlavá. A jako mnoho svobodomyslných žen, to ani ona nemá lehké. Tím spíše, že žije ve viktoriánské Anglii druhé poloviny 19. století. Bathsheba se v okamžiku, kdy po svém strýci zdědí usedlost v panství Wessex, promění z obyčejné venkovské dívky v nezávislou a cílevědomou statkářku. A to z ní dělá lákavou partii pro to, čemu se zatím snaží vyhnout – manželství. Nejprve odmítne lásku chovatele ovcí Gabriela Oaka (Matthias Schoenaerts), zklame i naděje zámožného starého mládence Willliama Boldwooda (Michael Sheen). A rozhodne se na zděděném statku hospodařit sama, bez mužské pomoci. V tehdejší době to byla nevídaná odvaha, ale Bathsheba díky svým schopnostem, přímočarosti i vrozenému šarmu uspěje. Pak ale vstoupí do jejího života mladý, pohledný, sebevědomý a arogantní seržant Frank Troy (Tom Sturridge). Přesně takový muž, s kterým by se racionální a sebevědomá Bathsheba rozhodně nezahodila. A k překvapení předchozích nápadníků právě on v ní dokáže probudit vášeň. Vášeň, která se stane osudnou nejen Bathshebě. (CinemArt)
(více)Videa (9)
Recenze (282)
Miluju tenhle román a vůbec mám moc ráda Hardyho a přirovnání k románům Jane Austenové je nesmysl. To může napsat jen člověk absolutně neznalý jeho díla. Je pravda, že kdo nečetl knihu, má zde trochu těžký úkol vše pochopit, jelikož stopáž filmu není nakloněna řádnému vykreslení postav a jejich pohnutek a hlavně v první půlce děj letí útržkovitě vpřed, což je trochu škoda, ale na obhajobu autorů musím napsat, že to není nevkusně zjednodušené. Viděla jsem všechny tři zfilmované verze, kdy v mých očích jednoznačně prohrála ta verze nejstarší, jasný vítěz co do výpravnosti je verze z roku 98, což je vcelku pochopitelné vzhledem ke stopáži. Pokud bych ale měla srovnávat herecké výkony, v této nejnovější verzi mě doslova nadchl představitel Oaka, jakkoliv je N. Parker z miniserie sympatický, tady se Vinterberg trefil do černého, stejně tak mi seděl více Boldwood M. Sheena,než N. Terryho z té předchozí verze. Co se týče Carey Mulligan, i ta mě bavila. S Tomem Sturridgem ovšem autoři šlápli úplně vedle. Ve filmu je nač se dívat, nádherná kamera a velmi podmanivá hudba, což je pro mě vždycky velké plus. ()
Pěkný příběh o jedné takové, která vybírala, vybírala, až přebrala. Od Hardyho jsem četla jen toho jeho Starostu, jako autor mě trochu vytáčí, takže jsem se rozhodla Hlučící dav a Bathshebu 'jen' zkouknout a myslím, že to byl takový rozumný kompromis. Na plný počet to není, ale jako názorná ukázka toho, že když si člověk vyzkouší vícero oblečení na akci a nakonec stejně jde ven v tom, co měl na sobě jako první (pánové prominou ten příměr), to postačí. ()
Verzi z roku 1967 jsem viděl před dvaceti lety, a tak těžko už můžu porovnat - tehdy mne zaujala. Možná byla víc scénická, víc zamlžená a osudová, asi i rozložení témat, času a zaměření na jednotlivé postavy (a tři osudové muže) bylo jiné. Nevím, snad jen současný casting se snažil být - soudě podle fotografií - co nejpodobnější verzi ze 60. let. Zde, u nové verze, jsem byl vděčný, že scén s vojákem je minimální potřebné množství, protože mi překvapivě přijde, že jsou největší slabinou příběhu. I když, je otázka, jak se na základní premisu díváme. Pokud jako na příběh tvrdohlavé ženy, která neví, co chce, pak jí jistě podobný osud mnohý přeje. Také se dá na příběh dívat jako na červenou knihovnu, kdy jednotlivé složitosti přináší osud a je potřeba se jimi nějak rozumně postavit. Nebo jako na vesnické drama. Každá ta část ale funguje, dobře se na to dívá, motivace postav jsou věrohodné, píseň o tymiánu skvělá, a až na pár nudnějších pasáží jsem si film užil. ()
Daleko od hlučícího davu disponuje dvěma mými oblíbenými aspekty: 1) Příběh se odehrává ve staré dobré Anglii kdysi v 19. století, což mám rád - zejména díky prostředí, kostýmům a celkové atmosféře. 2) Ve středu stojí emancipovaná ženská postava, která si jde tvrdě za svým a nenechá se jen tak zviklat nějakým mužským názorem - v tomto případě ji velmi dobře ztvárnila Carey Mulligan, která na jedné straně působí opravdu křehce, zatímco na druhé straně je neobyčejně podmanivá. Příběh filmu nenásilně ubíhal, a byl doprovázen nenápadnou hudební stránkou a pěknými záběry anglické krajiny. Zkrátka film, který je mým šálkem kávy přinejmenším z výše zmíněných důvodů. ()
Daleko od hlučícího davu recykluje témata, která už se objevila v jiných filmech - silnou hlavní hrdinku, rozervanou pocity k více mužům, potíže nezávislé ženy ve viktoriánské Anglii, hezké momentky ze života na farmě... Vlastně se i dokodrcá ke konci, který předvídáte (no tááák, jen se podívejte na toho urostlýho, blonďatýho, charismatickýho farmáře!). Ale právě tady platí, že nezáleží na cíli, ale na cestě. Vinterberg je skvělý řemeslník a film vypadá překrásně a emoce tu fungují přesně tak, jak mají. Velkou výhrou jsou i herci. Carey Mulligan skvěle prodává city, které chová ke třem různým nápadníkům: náklonnost a nevyřčené pouto, které ji pojí se sympatickým Gabrielem, respekt a sympatie, které má ke starému mládenci Boldwoodovi (vynikající Michael Sheen - nejlepší herecký výkon filmu!), i vzrušení a pocit nebezpečí, které přináší kníratý oficír Frank. Interakce mezi těmito postavami jsou srdcem filmu, které bije na sto procent. Vytkla bych absenci nějakého většího napětí, předvídatelnost a jeden moment ke konci, který až moc zavání deux ex machinou. Pro příznivce kostýmních dramat, silných ženských hrdinek a mužů, kteří vám rozbuší srdéčko, je ale tenhle film jako stvořený. 70 % ()
Galerie (102)
Zajímavosti (7)
- Belgičan Matthias Schoenaerts bol jediným zo všetkých hercov vo filme, ktorý nebol britského pôvodu. (MikaelSVK)
- Nabídku zahrát si roli seržanta Franka Troye (Tom Sturridge) odmítl herec Matthew Goode. (TammiLargo)
- Film bol natočený za 53 dní. (Martyska)
Reklama