Zkáza Dejvického divadla

Máme to za sebou (v dobrém) a já mohu hodnotit jako celek (v dobrém). Tohle bylo snad ještě lepší než Most! (sorry), už jenom kvůli reakcím lidí po prvním dílu (vraťte nám Most!, tohle je blbost). Už jsem neslyšela ani sousedi, jak se smějou v pondělí večer! A víte, že mi to vůbec nevadilo? Humor, který není pro každého. Ale o to je to lepší, když je zrovna pro vás. (09.04.2019)

"Sedáváš tady často?" "Jo." "Krmíš holuby?" "Jo." "Žádný tu nejsou." "No, to mě mrzí. Ale choděj sem volavky popelavý." "Jo?" "Jo." "Děláš si prdel?" "Jo." Tak 50:50. Upřímně, jak začátek, tak konec téhle šestidílné minisérie jsou děsně slabý díly, ale ten zlatej střed, těch pár týdnů, během kterých jsem viděl AIDS, Vládce loutek, Šmejdy, Smrad a interview, propagující show, byly opravdu solidní zábava, speciálně AIDS je konceptem absolutní trefa a je to jen cinknutím sofistikovanější, než co řadoví diváci asi můžou očekávat. Koneckonců, já se do divadla nedostanu, ale jednou jsem měl možnost si jeho zákulisí projít, vidět, jak to tam žije a funguje, takže to na mě taky dýchá trochu jinak. Jo, bylo to slušnejch pár týdnů s tímhle, hned po MOSTu. Ale definitivně to, ať už kvůli zvolenému stylu, nebo humoru, nesedne každému. Navíc, já mám rád Krobota, asi bych řekl, že víc před kamerou, než za ní... což může znít jako urážka, ale mě jeho lakonickej projev děsně baví. A na "Zkázu Dejvického Divadla" jsem čekal snad od doby, kdy o tomhle projektu poprvé padla zmínka. 8/10 (08.04.2019)

Aneb Dejvické = stejně a stále stejně. A když to bude vypadat zase stejně, tak uděláme... stejně. U prvního dílu jsem se zasmál jen dvakrát ve druhé polovině a to už spíš jen z důvodu, že mi by bylo blbé se nezasmát vůbec. Ale hlavně že kráva Spáčilová tomu zas jako jediná rozumí, píše, jak je to úžasné a neodpustí si v recenzi Zkázy třikrát kopnout do Mostu, který prý byl trapný. Ale aspoň měl nějakou myšlenku a byl pekelně vtipný. No nic, zpět ke Zkáze - tohle už druhou šanci nedostane. Krobot hraje pořád Krobota, Trojan neustále Trojana, Čermák Ćermáka atp. Už si každý z nich zvykl na jedinou polohu, kterou jejich skalní obdivují, až se jim asi nechce hrát nic jiného... smutný příběh kdysi inovátorského divadla. (05.03.2019)

Ocenila jsem střelenost i přetaženost jednotlivých nápadů a výjevů, stejně jako sebeironickou upřímnost v obnažování podstaty herectví, která spočívá odnepaměti v tom, že dobrý herec je zároveň vždycky kurva i světice, přičemž za kritických společenských podmínek se obě polohy často k nerozeznání překrývají. Zároveň ale nebudu popírat, že mi provedení připadalo banálně nedotažené, šité horkou jehlou a plné hluchých míst, a umím si představit, že by se toho Dejvičtí mohli zhostit i mnohem krutovtipněji. Jestli šlo i ve skutečnosti o zoufale spíchnutý pokus o rychlý výdělek kvůli vylepšení rozpočtu a zachování souboru a jedná se o jakousi "Synekdochu, Dejvice" (á la Synekdocha, New York, jenomže směrem ven), pak klobouk dolů a budiž jim to přáno, ale na slabším celkovém vyznění jednotlivých skečů a absenci point to nic nemění a ne, nejsem příznivce toho hledat v tom za každou cenu místo slabin přednosti - i když by se o tom daly psát eseje, faktem zůstává, že rozpačitá a nespokojená jsem byla často, hluchá místa a nedotažené nápady mě nudily, a ne proto, že by mi vadilo, když je něco funkčně trapné nebo nudné a sedne to, ale že mi vadí, když to svou funkci přeroste. ****** Co si ale budu pamatovat napořád a za co skládám velký dík, je mrazivě výstižné předvedení loutek ze Spejbla a Hurvínka a podtržení všeho absurdního, hororového a děsivého, čím mě jejich interakce odmala děsily. (09.04.2019)

Dejvickému divadlu dle mého strašně uškodilo nasazení vzpápětí za velehitem Most!, ačkoliv se jedná o úplně jiný typ komedie a humoru, lidi patrně po prvním díle přestali koukat a zůstalo jen tvrdé jádro. Já však musím dodat, že nejsem fanoušek této skupiny herců, Čtvrtou hvězdu jsem viděl, ale nijak mě nenadchla a Zkáza Dejvického divadla pouze prohloubila mé nepochopení v absurdní humory, které Miroslav Krobot a spol provádějí. Dva díly byly dokonce úplně přes čáru, ačkoliv u některých frků jsem celkem naopak zasmál. Pro fanoušky, kteří zhltli Dabing street a spol jako malinu, samozřejmě povinnost (a jejich komentáře už tu visí od včerejšího večera), pro ten zbytek pouze opatrné doporučení. PS : Jaroslav Plesl mi už dokonce i stylem herectví strašně připomíná Davida Tennanta. (09.04.2019)