Wonder Woman 1984

#9 DCEU. Wonder Woman 84 je generační film, není polopatický, není přímočarý. Určité nápady nebo provedení jednotlivostí občas sice zadrhnou, ale jako celek je to výrazný zážitek. Mezi prvním a druhým filmem se situace na českém knižním trhu hodně zlepšila, k dispozici je už celá řada sólových knih z Wonderkou v hlavní roli, čeští diváci jsou tedy v lepší situaci a mohou mnohem lépe porovnávat komiksová a filmová dobrodružství této ikony 20. století. Nicméně situace v komiksech v roce 1984 byla hodně složitá, celý vesmír DC čekal velký restart. Režisérka Patty Jenkins jako ročník 1971 vnímá tuto éru velmi nostalgicky a zapomíná, že tehdy superhrdinské komiksy zdaleka nebyly tak globálním fenoménem jako dnes a pro některé potencionální trhy je tak její film méně srozumitelný. Stejně tak jsou na tom obecné reálie této dekády, ze kterých si WW84 vybírá jen určitou část. Není to tak přehledné jako první Wonderka, která byla zasazená do jasného vyhroceného konfliktu. Druhému filmu chybí srovnatelně dechberoucí vrchol, jakým bylo Wonderčino vítězství v Zemi nikoho. V komiksech to trvalo velmi dlouho, než klasičtí superhrdinové zdomácněli i v poválečném světě a u nově představovaných hrdinů ve filmech je nutné projít stejnou cestou, která sice může být odlišná, ale neznamená to, že bude méně trnitá. Není podstatné, že nejprve filmová Wonderka bojovala v zákopech první světové války, ačkoli ta komiksová byla zrozena až bojem proti nacizmu. Nevadí, že filmové pokračování fetišizuje éru pro komiksovou Wonderku nepodstatnou a přepisuje její příběh tak, aby nejlépe ilustroval dnešní pohled na její roli ve společnosti a zároveň se vyrovnával s traumatem dnešních Američanů. Důležité je, že tato ikona 20. století, esence ženství ve všech jeho podobách, stále inspiruje. Protože to je její hlavní poselství. Diana z Themysciry není v srdci obyčejný kluk z Kansasu nebo milionářský sirotek, Diana je velvyslankyně míru ve světě lidí ať už v kostýmu nebo v civilu. Ten rok opakovaného odkládání premiéry byl hodně náročný, na pokračování jsem se těšila a výsledný film mě hodně překvapil. Budu ráda, pokud vznikne i trojka. Určitě bych si dala opáčko v IMAXu, nejlépe obou dílů. Ale musím se spokojit s letňákem v Pardubicích. (31.12.2020)

WW84 není klasické „větší a dražší“ pokračování. Patty Jenkyns ví, ke komu chce mluvit a k fanboyům to tentokrát úplně není. Akce jde do ústraní a na její místo se derou naopak témata, která jsou bližší něžnější části populace. Minerva a Diana se tak musí vypořádat s catcallingem, jedna s láskou k sobě samé a druhá ke svému ex, a hlavně najít víru v lepší zítřky. Jen teda chudák Steve Trevor, tyhle 80´s mu úplně neslušely. Nota, na kterou WW84 končí, celkem perfektně zapadá na závěr roku 2020. I mně se po tomhle chce věřit, že zase bude lépe. (26.12.2020)

Oni to scenáristi s motivem dvousečnosti “splnění jakéhokoliv přání” mysleli dobře. Šlo na něm vystavět myšlenkově hutný příběh. Nevadilo mi ani čekat 80 minut na první akční scénu po té úvodní. Když je se na co koukat a je to hezky hollywoodsky zpracované (čehož jsme v roce 2020 mělo poskromnu), rád si počkám. Jenomže jako poměrně dlouhý celek je WW84 dramaturgicky roztěkaná, někdy zbytečně pomalá a jindy příliš rychlá, a hlavně ve zpracování onoho námětu až sebeparodicky naivní. Třetí - hodně guilty pleasure hvězdu - dávám jenom pro moji slabost ke Gal Gadot, kterou mám jako Wonder Woman ještě raději než nejoblíbenějšího Avengera. A za Zimmera, který je zde na (dalším) vrcholu. Úžas a nádhera, jedu ho teď každý den a některé tracky 2-3 krát za sebou. (06.01.2021)

DivX/// Obsazení 7/10 Děj 6/10 Hudba 7/10 Efekty 8/10/// PLUS: úvodní desetiminutová scéna, létání mezi blesky i závěr mají tu správnou dávku nadšení a atmosféry, která je totálně boží MÍNUS: zbytek je však dost velký průměr, využití osmdesátek se nakonec moc nekoná, přes rok se na film těším a kino je pořád v nedohlednu, i tak jsem neodolal a našel si jinou cestu, po shlédnutí v kině bych ovšem návštěvy stejně nejspíš litoval, film nenaplnil moje velká očekávání, potřeboval by prostříhat, i napoprvé je zdlouhavý a má spoustu pomalejších pasáží, ke druhému shlédnutí potenciálně v kině nebudu mít moc důvodu, na film jsem koukal s rodinkou a byl pro ně příliš dlouhý/// Shrnutí: Moc jsem se těšil na osmdesátkový feeling i na zapracování Barbary/Cheetah o které jsem četl v komiksu, také na "návrat" Steva a chemii mezi ním a Wonder Woman. Spousta toho tady je a spousta je toho tady nějak navíc. Například snaha příběhu přinášet poselství o dobrotě lidství bylo už u Supermana s Reevsem a v tomto příběhu je to nějak navíc, ačkoliv může někdo oponovat dobovým zasazením. Problém mám taky s hlavním záporákem, který je opět takový zvláštní a stejně jako v jedničce poměrně slabým protihráčem. Ačkoliv jsem Patty Jenkins fandil, problém vidím v režii a pocity jsou smíšené./// Celkem 67%/// (03.01.2021)

Možná až jednou konečně nakoukám původní Supermany a naivní barevné komiksovky z osmdesátek a devadesátek, docením tenhle kousek jako úžasně nostalgický a záměrně křečovitý brak. Momentálně v tom ale vedle obludné naivity a protlačované retro atmosféry nevidím nic ozvláštňujícího, co by mě v pozitivním smyslu slova odzbrojilo - snad jen to oslavné vyústění jak z romantických slaďáren, které se možná časem projeví jako ten nejbizarnější farewell bláznivému roku 2020. Jinak si zase kladu otázku, jak dlouho Gal Gadot ještě vydrží vyvažovat nulový herecký talent svou nenapodobitelnou krásou - v takových nijakých rolích to nějaký čas asi potrvá. 50% (27.12.2020)