Birds of Prey (Podivuhodná proměna Harley Quinn)

Proklamace girl power a kopání do koulí nejsou vůbec problém toho filmu. Za mě by jich v ideálním světě mohlo být víc a mohly by se trefovat jinam než jen do obvious terčů typu nařachaných dementních sidekicků a generického záporáka (fakt potřebuje Gotham dalšího sadistického mafiána s papínkovskými komplexy?). Harley je příručková. Vypravěčsky a sebereflexivně obšlehla Deadpoola, včetně nespolehlivých odboček a chaotických přeřeků. Bohužel než film nabere nějaký směr, tak tyhle momenty "začneme znovu" značně zabrzdí tempo. To filmu dodávají drzé a nápadité choreografie Chada Stahelského, ve kterých je víc jiskry a hravosti než v celém scénáři Christiny Hodson. Ten má problém uvyprávět triviální příběh s náznakem napětí a změnit fotogenické emancipační figurky ve figury. Dojem, že DC univerzum trpí brutální fragmentarizací osobnosti, tenhle snesitelný a zcela zbytečný kousek nijak nezaplaší. Když padne zmínka o Batmanovi... holky, sakra, já už ani nevím, o kom je tu vlastně řeč. Ale to nevadí, nalakujeme nehty, dáme margaritu a pocítíme zadostiučinění, že strawmani dostali kopačku do varlat. (07.02.2020)

Konečně po všech těch dnes už úmorně generických rádoby vážných a patosem i umělými CGI pasážemi oplývajících komiksárnách přichází pořádný zábavný biják ze superhrdinského univerza. Přiznejme si, že pouze Nolan dokázal superhrdiny pojmout opravdu komplexně a všichni ostatní jen blafují hloubku. A ten marketingově vycpaný tajtrlík Deadpool se svým jalovým mýtem "krvavého R ratingu" je jen druhou stranou stejné mince, žádnou alternativou. Jako spása naštěstí přichází sólovka Harley Quinn, která je vším, čím komiksy tradičně byly, a současně není tím, čím byly komiksové filmy posledních dvacet let. Máme tu konečně zase šestákovou pestrobarevnou přízemní taškařicí s praštěnými figurami v maniakálním světě. Navíc "Birds of Prey" po těch dekádách, kdy CGI blockbustery (především ty komiksové) vytlačily akční filmy z kin, oznamuje snad už definitivní návrat pořádné kinetické a fyzické akční podívané (čímž završuje trend nastartovaný sériemi "Mission: Impossible" a "John Wick"). Zatímco jiné komiksové blockbustery mají zcela plytkou akci, která nikdy neutkví v paměti, "Birds of Prey" to kontruje hned několika skvostně vypiplanými a nápaditě rozvrženými sekvencemi s úžasnou choreografií, příznačně od Chada Stahelskiho - vrcholem je sekvence z policejní stanice, ale super je i karnevalová fun-house pasáž na konci s estrádní bitkou. Sice si i tento film neodpustí některé úmorně plytké CGI výjevy, ale naštěstí pouze v rovině simulace exteriérů. Naopak hlavní přednost filmu spočívá v klasické dobré analogové práci lidí z oddělení make-upu, kostýmů, výpravy a akční choreografie, ale ostatně také castingu. Moc doufám, že incelovští fňukači nevyhrajou a Harley Quinn dostane další biják, protože tohle je přesně to, co soudobá jednotvárná produkce komiksových bijáků potřebuje: drzou holku, která nezachraňuje svět v dalším unylém spektáklu, ale jen svůj zadek v rozverně brakové a fanfarónsky pestrobarevné báchorce, která se umí ohánět baseballkou i granátometem a hlavně která miluje egg cheese sandwich (což je mimochodem zcela zásadní definiční moment postavy a navíc taky zatraceně skvělý příspěvek do domácí kuchařky). (08.04.2020)

Wow, další neskutečně low-energy akčňák, který se snaží řídký děj, nulovou charakterizaci postav, nedynamické akční scény a mrzké nápady vyvážit rádoby cool rozjuchaným stylem, barevností a jízdou na moderní „girl power“ vlně (zde dotažené na maximum, protože všechny mužské postavy ve filmu jsou buď špinaví kriminálníci, šmejdi, nebo zrádci). Po úplně mimózním Suicide Squad jsem do toho šel s nulovými očekáváními, ale co naplat. Zcela roztříštěný děj neohrabaně skáče sem a tam, nemá žádnou atmosféru a svou nesoudržností otravuje. Postavy při nejlepším představují stokrát viděné klišé kriminálek (přehlížená policistka, pomstychtivá mafiánská dcera), v horším případě tam prostě jen jsou a něco sem tam dělají (barová zpěvačka a zlodějka s diamantem ve střevech). Nejvíc jsem nepochopil, proč bychom z dvojice antagonistů - afektovaný zženštilý záporák, který zabíjí lidi a je docela hajzl, a afektovaná infantilní hrdinka, která zabíjí lidi a je docela svině - měli fandit zrovna hrdince. Jen proto, že nám to film diktuje? Jedině snad proto, že Harley už je po dvou filmech nějak představena a oproti tomu slaboučký záporák Black Mask, jehož nezajímavost se Ewan McGregor bezradně snaží vyrovnat aspoň šíleným přehráváním, byl zklamáním filmu. Někdo by mohl říct, že McGregorovi nic moc jiného nezbývalo, když mu scénář nedal s čím pracovat. Já říkám, že zbývalo jedno jediné - roli nebrat. A radím nebrat celý tenhle film. (26.03.2020)

Grrrl power! Birds of Prey má fantastické akčné scény (lepšie ako v John Wick 3), famózny casting (Ewan McGregor si Black Mask pekelne užíva), prekvapivo koherentný noirovský príbeh, osviežujúci feministický pohľad na ženské (anti)hrdinky a najmä nádherný vizuál (už len ten klub je skvostný). Škoda je len, že Cathy Yan nejde na plný plyn a najmä prvá tretina je rozťahaná a zbytočne venuje veľa času vypĺňaniu diery medzi Suicide Squad a Birds of Prey. Osekať o 15 minút a zrýchliť tempo a je to dokonalé. (25.02.2020)

Zdaleka ne tak předvídatelné a unavené, jak naznačovaly trailery nebo první reakce, vzhledem k vynucenosti v podobě těžení titulní hrdinky dokonce příjemné. Jenže tím největším plusem stejně zůstává to, že jsem se na rozdíl od spřízněného Sebevražedného oddílu bavil. Margot Robbie předvádí harleyovský standard, kdy jí je občas trochu moc a ostatní dravci nedostanou dost prostoru, ale většinu času je její bezuzdné bláznění tak akorát. Snad jen s tou výtkou, že do komiksového předobrazu má pořád strašně daleko, protože podstata Harleen Quinzel opravdu není jen ve smíchu a palici. Za úspěch beru i hlavního záporáka, který si sice Black Mask říká zbytečně, ale Ewana McGregora není nikdy dost na to, aby si nemohl střihnout vděčnou roli ve filmu, který vejde do širokého povědomí. Škoda jen, že mu parťáka dělá sympaťák Chris Messina, jehož role nemá s hrozivým Victorem Szaszem, kterého by měl představovat, společného opravdu nic. A podobných rozporů je film plný. Huntress je úžasná, ale prostor skoro nemá. Jedna hláška je dobrá, u další je mi skoro trapně. Zkrátka a dobře jsem čekal všechno možné, jen ne neurážející jednosměrku, kde nula od nuly pošla, a na kterou se (opět) nebude nijak navazovat. 50% (11.02.2021)