Arrow

Akční, zprvu napínavý seriál, který se dle mého názoru bude líbit především mladší generaci. Určitě zde můžeme vidět inspiraci například z Robina Hooda, Batmana, Ztraceni atd. Divím se, že O.Q. byl na ostrově vůbec zasažen šípem, protože po pěti letech se zatím zdá být kulkám zcela imunní! Zdá se mi to až trapné. Zajímalo by mě, kde se Oliver naučil s moderní technikou zacházet, protože své nástroje, kamery a počítače ovládá velice dobře. Překvapivé, že data z notebooku ale získat nedokáže. Postupem dalších dílů to na mě působí jako totální vykrádačka, která už svým dějem nepřekvapuje. Potenciál, který seriál měl se postupně vytrácí a to je rozhodně škoda. Ra's al Ghul či Deathstroke tam opravdu chyběli. Už to je bohužel Bruce Wayne, který chytá padouchy ve svém Starling City. Zatím však přes všechnu neoriginalitu tento seriál sleduji, zklamání je však veliké. Raději si však pustím již zmiňované skvělé filmy či seriály, než se dívat na jedenu slátaninu s bravůrně zahozeným potenciálem. (31.10.2012)

Těžce stereotypní a neuvěřitelně rozvleklá záležitost. Zvládl jsem cirka 8 dílů. Bohužel, na vás čeká v každém dílu to samé - odstranění jednoho škůdce ze seznamu. Přičemž v každém dílu se dobrých 30 minut povídá a akce dostane jen malý prostor, i když není vyloženě příšerná. Postavy mi s jedinou výjimkou hlavního hrdiny těžce nepadly do oka a jakékoli jejich sledování je hrozně ubíjející. Nějak nemám nejmenší zájem ve sledování seriálu pokračovat, protože je mi absolutně lhostejný jeho další průběh. Je to prach obyčejná pohádka pro malé děti na dobrou noc. Další zhlédnutý díl by byl prostým utrpením. Jsem nucen i tady odpadovat. (13.08.2015)

Arrow je pravděpodobně to nejhloupější, co kdy v rámci ambiciózní televizní produkce objevilo. Samotný námět je i přes komiksový původ poměrně slibný, nekonají se žádné superschopnosti a většina zúčastněných drží své oblečky v přijatelných mezích. Díky ucházejícím produkčním hodnotám je tak i na co se v každém díle těšit. Ale herci. Pokud se jim tak vůbec dá říkat. V celém tom panoptiku kamenných obličejů se najdou pouze dva, které svou prkennost alespoň zachraňují přirozeným charismatem (Barrowman a Blackthorne). Zbytek nehereckých dřev nemá nic kromě úsměvů v pěkných šatičkách co nabídnout a při jakémkoli pokusu o herectví vypadají vyloženě směšně. Ale příběh. Hlavní linie první řady jako jediná od začátku působí jako alespoň trochu zajímavá, a téměř do konce i v rámci mezí i zajímavá je. Ve chvíli, kdy však konečně dojde na odhalení celého masterplanu, vše, co se dalo brát vážně se sesype a zbyde hloupoučká a typicky komiksová pitomost. Ale scénář. Ten nemaskuje ani neschopnosti herců ani nijak nepomáhá příběhu, naopak je ještě podtrhává nejen logickými i dějovými kiksy v dosud neviděném měřítku. Postavy navíc zasazuje do tak absurdních a klišovitých situací, že je výsledek po většinu času otřesný a v obzvláště černých chvilkách absurdně komický. Ale myšlenka. Jednotlivé dílčí zápletky banalizací jakéhokoli soudobého problému, rozhodně napomáhají. Druhá série pokračuje v prakticky tom samém. Obzvlášť ze začátku se sice vytáhne s několika působivými momenty, ale spolu s tím, jak se rozvíjí šáhlá zápletka kolem nadpřirozených steroidů, padá úroveň seriálu ještě níž, než tomu bylo o rok dříve. A na nastolený trend navazuje i fanoušky nenáviděná třetí řada. V amoku ze zvýšeného rozpočtu autoři zapomněli na poslední pokusy maskování tuposti vlastních televizních stvůr a jejich vékávéček, a přestože by ve výsledném výčtu prohřešků a přešlapů nad předchozími sériemi nijak nevynikala, je tato řada mírou demence vyloženě vtipná. Pravděpodobně bych měl hodnotit hůř, Arrow totiž ukazuje, jak daleko můžou televizní projekty dojít, aby jim u diváků stále procházelo. Jenže po třech letech každý týden opakovaných záchvatů smíchu už jsem si k tomuto nepovedenému seriálu (ale nebývale povedené komedii) vypěstoval guilty pleasure vztah. (04.06.2013)

Tak pilotní díl se mi hodně nelíbil. Celkové zpracování působí lacině a nevěrohodně. Úplně v tom vidím Smallville. Na druhou stranu se mi docela líbí hlavní hrdina, ten je celkem sympatický. Po shlédnutí druhého a třetího dílů se to začíná rozjíždět a jsem zvědavý, co se z toho vyklube. Takže po první řadě musím uznat, že se to krásně rozjelo a jsem zvědavý s čím přijde ta druhá. 1. série - 7/10 // Druhá série je naprostá pecka, tolik komiksových postav v jednom seriálu je vážně super a navíc si to udržuje svoji laťku v jednotlivých dílech dosti vysoko. ///Tak mám zase sebou i tu druhou řadu a jsem celkem spokojen. Jediné co bych tomu vytkl je, že mi to už ke konci přišlo trochu natahované, ale stejně se těším na tu třetí. 2. série 8/10 (21.10.2012)

Přítel říká, že je to seriál pro zkuřky, já zase tvrdím, že se jedná o supehrdinskou záležitost natočenou tak, aby se líbila vlhkým třináctkám. Nezlobte se na mě, koncept sám o sobě není úplně blbej - a vzhledem k tomu, že nejsem tak úplně fanda nadpřirozených schopností v kombinaci se syndromem superhrdiny, tak mi tahle ne-fantasy alternativa připadá vcelku přijatelná. Co mi už tak přijatelné nepřipadá, jsou vyloženě debilní dialogy. Zkuste se zamyslet nad největšimi scénáristickými klišé - všechna zde najdete. "Musíš mě k sobě pustit, musíš k sobě NĚKOHO pustit." "Bojuji za spravedlnost." (Vyjmenovávám ta, která mi utkvěla v paměti, ne však zdaleka ta nejhorší). Nejvíce k nim dochází při bolavých rozhovorech se sestrou nebo bývalou láskou. A bolavé jsou nejen pro aktéry, ale i pro mě jakožto diváka. Nemluvě o super drsných pohledech, které by si zkrátka mohli odpustit. Trochu mi to svou cílovou skupinou připadá jako Smallville (kde jsou také spíš jen samé hezké tvářičky a hloupý scénář), ale tam nebyl až tak epizodní děj a našli se tam zajímaví záporáci. Ale znáte to, na zhuleneckou náladu to poslouží dobře, je to asi tak jako spousta moderních knih - hloupé, ale čtivé. Tedy koukatelné. Sem tam to zachraňuje Queenův pomocník nebo ucházející zápletka. Nicméně jestli se budou tvůrci plácat dokola v tom samém, půjdu s hodnocením níž. (11.11.2016)