Já, Heath Ledger

Pro fanoušky tohoto snílka jednoznačně skvělej dokument, ve kterým se toho celkem dost dozvíš. Ano, já jsem jeho fanoušek, ačkoli sem doposud neviděl Zkrocenou horu :o). Nějak mi ale stále není jasný, jak takovejhle frajer, kterýmu leží Svět u nohou může zemřít za takle podivnejch okolností a sám. Podle toho dokumentu to byl showman, kterýho měl každej rád. No, je jasný, že se na něm podepsal Joker, to bezpochyby. Ale proboha, dyť i tohle je "jen" film... (15.10.2020)

Promarněný potenciál, který se neustále po celou dobu filmu zpřítomňuje. Výsledek totiž je jen standardní dokument mapující lineárně Ledgerovu kariéru, kterou komentují mluvící hlavy. Ponechme stranou, že výběr, potažmo dostupnost promlouvajících lidí vyvolává dojem nedořečenosti či absence nějakého protipohledu. Hlavní úskalí spočívá v tom, že propagace filmu vyzdvihovala přístup ke stovkám hodin záznamů, které si herec pořizoval na příruční kamery. Jenže těm je navzdory názvu věnován pouze zlomek stopáže. Těžko říci, jestli v reálu bylo z čeho vybírat, ale malá sólo etuda, kde si Ledger sehrává scénku paranoidního odchodu z hotelového pokoje, představuje zářný záblesk bezprostřední kreativity, který je ale jinak utopen v okecávání Ledgerova talentu druhými lidmi. Už jenom proto, jaké byl Ledger byl tvůrčí dynamo a jak měl nakročeno k velkým věcem před i za kamerou by si zasloužil lepší poctu než jen běžný dojímavý nekrolog. Nabízela by se třeba širší glosa, která by jeho talent poměřovala s jinými - ostatně jedním z mimoděk nejsilnějších momentů, které ale dokument nikterak nezužitkoval, je opět Ledgerův vlastní záznam, když cestou do USA za kariérou čte spisy Bruce Leeho, jiného předčasně zesnulého multitalentu. Paradoxně tak nakonec hlavním přínosem neadekvátně nazvaného dokumentu zůstává pouze to, že rozmělňuje mýtus kolem Ledgerova úmrtí ve vztahu s rolí Jokera. (10.07.2017)

Heath, Heath, Heath.. ano, je to zbytečně ubrečené a až nezdravě oslavné, ale pro jeho mnohoznačný pohled, zajímavou barvu hlasu, oddanost ke svěřené látce, pečlivý výběr rolí a samotný perfekcionismus při jejich ztvárnění tvůrcům dokážu leccos odpustit. V Hollywoodu byl zjevem, který mohl dokázat velké věci. Avízo na plánovaný vstup na režisérskou židli ostatně slušně navnadilo. Chyběl mi nicméně hlubší ponor do jeho komplikované duše (a temná svým způsobem být částečně musela), vadilo mi vyhýbání se důležitým tématům (a nemuselo mít hned skandalizující aspekt) i absence drsné romance od protinožců Candy (ač Heathovy australské filmy tvůrci přehlíželi obecně). Soukromý videoarchiv fajn, opakování ukázek z filmů nikoliv. (23.06.2017)

Čekal jsem sice ještě o něco více, ale každopádně zajímavě sestříhaný dokument kombinující jak záběry z osobního archivu, úryvky z filmů, i ty nezbytné "mluvící hlavy". Člověk přemýšlí, čeho všeho bychom se od něj (nejenom) ještě dočkali, kdyby ty číslovky 28 resp. 27 nebyly tak magicky "nepřátelské". (05.10.2018)

Chronologicky zoradený kaleidoskop veľmi stručných momentiek z Ledgerovej kariéry a súkromného života, z ktorého si človek odnesie len, že to bol pohodový a talentovaný človek, ktorý zomrel príliš mladý. Mohlo sa ísť viac do hĺbky. Dokument sa vyhýba akejkoľvek negativite či komplikovanejším emóciám, ktoré by vytvorili komplexnejší obraz. Takto len lightová sentimentálna limonádka. (17.07.2017)