Jak si nepodělat život

Úplně mi není jasný, proč tenhle čtyřdílnej seriál vůbec vzniknul a jakej si kdo představoval, že bude mít přínos. Působí to na mě jako snaha o českej Netflix. Ale co už, máme to tady, tak to pojďme hodnotit. Oceňuju, že každá povídka má silný tahouny v hlavních rolích a úroveň zpracování je vlastně dost vyrovnaná. Co u mě rozhoduje, tak to je výslednej pocit z námětu, a protože nejsem profesionální kritik, nýbrž divák konzument, můžu to úplně v klidu považovat za bernou minci. Taky se mně líbí, že navzdory názvu jde spíš o návod, jak si život podělat = nikdo ti moc necpe, jak by to teda mělo bejt, přijď si na to sám. Teda krom prvního dílu, to je trošku úlet... Epizody bych zkrátil na dýlku poslední a přidělal bych pár dalších, kdyby se mě někdo ptal. A teď mě omluvte, jedu na chatu přepočítat konzervy. (13.10.2022)

4/4 Počínaje Obětmi (1999) se ČT pravidelně vrací k podobnému konceptu, který se aktuálně jmenuje Jak si nepodělat život. Někdy se dílo zadaří více, někdy méně. Ale je téměř nemožné se orientovat v té změti dílů a televizních filmů. Chtělo by to sjednotit, pokrátit stopáž a pak by to bylo jak víno. (16.01.2021)

První díl bych řadil na první místo, poslední na druhé a zbytek podle toho, jak byly uvedeny za sebou. Nejslabší byl třetí, uplakaný díl, jinak se mi ale celá série líbila. Každý díl byl úplně jiný. Viděli jsme trochu psychologie, trochu dramatu, ale i humoru. S výbornými herci a příběhy, nad kterými se divák mohl zamyslet i s ohledem na svůj život, mě příběhy bavily a nenudil jsem se. A obě důležité poslání série naplnila. (16.12.2019)

V prvním příběhu o tlusté učitelce (sorry, tlustý lidi vypadají jinak; téhle by stačilo dva tři měsíce jíst saláty a žádný problém by nebyl) se neuvěřitelně vyumělkovaně tlačilo na pilu, což mě štvalo a nudilo zároveň. Hlavně se to celé tvářilo, že se jedná o něco fatálního a snad ze života, přitom nic vzdálenějšího nějaké běžné realitě jsem už dlouho neviděla. (27.11.2019)

Jako televizní produkce těžký nadstandard. Čtyři příběhy, čtyři pohledy na svět, čtyři solitéři. Co kus to originál – co kus to kvalitně strávený čas. Genderově vyvážené, rozmanité, žádná plochá krajina. Sice jsem každému jednotlivému dobrodružství dal za tři, ale cyklus jako celek si zaslouží o hvězdu navíc….už jen pro to, že se pořád bavíme o veřejnoprávním televizním večeru. (13.02.2020)