Král Šumavy

Doba vzniku filmu sebou nesla do jisté míry od tvůrců jistou dávku řekněme "loajálnosti" vůči režimu. To platilo beze zbytku pro každého, kdo chtěl alespoň něco tvořit, bez ohledu v jaké oblasti kultury působil. Nevyhlo se to samozřejmě ani Karlu Kachyňovi. V tomto případě se mu ale podařilo umě skloubit charakter kriminálky s politickou ideologií tak, že je dnešní společností ještě přijatelná. Charakter kriminálního žánru dostatečně převládá nad socialistickými ideologickými myšlenkami a bravurní zvládnutí hlavních rolí, především Radovanem Lukavským, řadí tento film k nezapomenutelným dílům režiséra Karla Kachyně. (21.08.2008)

Král Šumavy je zatraceně dobře natočený a zahraný film. Lukavský a Vala potí charisma všemi póry na těle a celé je to snímáno s neuvěřitelným citem pro kompozici a pro kontrast. Nemluvě o tom, že *jakýkoli* film se spoustou deště a/nebo mlhy u mě má z půlky vyhráno. (Ideologie v tomhle případě projde jako guilty pleasure.) (01.10.2011)

Už si nepamatuji, kdy jsem vlastně naposled Krále Šumavy viděl, dříve v dobách mých středoškolských let jsem ho příliš v oblibě neměl, dokonce jsem se pak na základě něj dlouhodobě vyhýbal válečným filmům. Ironií je, že se to za války vlastně vůbec neodehrává... i když skrze neustálé střílení to mír příliš též nepřipomíná, dobrovolní strážmistři se svým nadřízeným při svých akcích riskují mnohdy vlastní životy stejně jako za války. Asi takhle to v pohraničí mohlo tenkrát vypadat, vyčerpávějící služba na pokraji ohrožení života a rozhodně příčinou nebyli jen v prologu uvádění banderovci. Příběh mimo jiné o tom, kam až fanatismus (také v politice) může zajít... Ač je film často označován za propagandistický, myslím, že dnes již není problém dívat se na obsah i s otevřeným kritickým úsudkem nad chytáním agentů a úprchlíků, kteří prostě pro tehdejší systém znamenali klidně stejné zlo jako ti banderovští diverzanti. Nad filmařským mistrovstvím ze strany Karla Kachyni (ve znamenité spolupráci s kameramanem Illíkem) se asi není třeba zvlášť zastavovat. Budování napětí (často i skrze náznaky beze slova) a atmosféra prostředí "na konci světa" vyznívají ohromně působivě, Radovan Lukavský předvedl coby zásadový poručík Kot jednu ze svých nezapomenutelných hereckých kreací (z něj ten fanatismus i ohromné zanícení zbraněmi přímo dýchá). Výborné zpracování látky, působivá výpověď doby – s odstupem času skvělý zážitek. Zlatý fond československé kinematografie. 90% (18.12.2019)

Umím pochopit, že pro někoho je tento snímek problematický, mně se podařilo politiku zcela vytěsnit a užít si tu nádhernou černobílou magii, např. zrcadlení na vodní hladině, mlhy v mokřinách, okenní tabule.. Herecký ansámbl kompletně skvělý, za všechny bych jmenovala Radovana Lukavského a Jiřího Valu.. Příběh skupiny pohraničníků odsýpá, atmosféra houstne a šumavská příroda je sama o sobě podmanivá, takže u mě dobrý, dost dobrý.. (14.12.2020)

Zatraceně dobře natočený film. Co však stojí za povšimnutí především, jest herecký výkon mojí matičky, která se zde na pár vteřin (tuším, že skutečně to byly dvě) mihla v pohřebním průvodu, což si, spolu s kamarádkami, tak užívala, až ji smíchem vyhrkly slzy do očí, že si je musela utírat do kapesníčku, čímž perfektně naplnila režisérovy představy o tragickém výjevu smutečního průvodu. Tím chci jen podtrhnout opravdu nevšední kvality Karla Kachyni, který dokázal dokonale těžit i z takových dobových reálií (a samozřejmě z umění herců - třeba mé mamky.... proč to nevypíchnout, že?) a vytvořil na dlouhou dobu nejráznější českou kriminálku. (A moje teta v tom filmu prý jezdila s džípem.) (12.10.2005)