Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rok 1948. Drsná a syrová šumavská příroda je kulisou napínavého příběhu o lidech, kteří se po druhé světové válce stali nekorunovanými králi části našeho pohraničí. Jednotka pohraničníků vedená fanatickým poručíkem Kotem se spolu s novým členem strážmistrem Zemanem snaží zlikvidovat převaděče, kteří výborně znají svůj kraj a převádějí lidi na obě strany hranice... (Filmexport)

(více)

Recenze (311)

nash. 

všechny recenze uživatele

Dokonale ponurá atmosféra plná deště a mlhy, která mění Šumavu v bezútěšnou pustinu plnou bláta a ruin. Syrový příběh bez naděje, ve kterém nezazní jediný optimistický tón, a jediná postava podaná jako stoprocentní klaďas schytá kulku. Výborně vykreslené postavy, civilně přirozené dialogy, uvěřitelné reakce, výborné herecké výkony a spousta filmařských parádiček dotvářejících atmosféru. Od detailů a pohledů přes odrazy ve sklech či loužích až po hru světel a stínů. Na svou dobu výborný film, který se, kupodivu, až na úvodní popisek uvádějící do děje, základní tematický syžet a zjednodušené dělení na dobré a zlé, vyhýbá rušivým prvkům propagandy. Žádná hesla, žádné velké ideové proklamace, a to, co se objeví, lze snadno dešifrovat a odfiltrovat. ()

EdaS 

všechny recenze uživatele

Komunistický noir. Po filmařské stránce lahůdka: nápaditá, rozpohybovaná kamera, pohrávající si s odrazy ve vodě i na skle, spousta typicky noirových záběrů z podhledu. Osudové ústřední hudební téma. Dokonale dusná atmosféra. Femme fatale z konzumu. Ideologicky zvrácenost samozřejmě. Což neznamená, že jsem si to neužil. ()

Reklama

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Král Šumavy je především výborně natočený thriller s perfekní atmosférou a hereckými výkony. Je jedno, že se odehrává v padesátých letech na území socialistického Československa, děj je zkomponovaný tak, že místo děje a iodeologické pozadí nehraje příliš velkou roli. Příběh i dialogy se drží v uvěřitelné rovině, nejsou zde žádná agitační hesla a dobová schémata, proto tento film nezapadá do škatulky propagandistických děl jako jiné filmy své doby. Kdyby ti, co dnes vypouštějí své rozumy o demokracii, uměli točit aspoň tak dobře, možná by to s českou kinematografií nevypadalo tak špatně. Kecy o slušné a svobodné společnosti v této souvislosti neberu. Já jsem pořád doma tady, bez ohledu na režim, a kdybych měl volit mezi bojem za byť socialistické Československo a "svobodnou a slušnou" společnost západu (pokud člověk trochu myslí, vidí, že to s těmi přívlastky zas tak žhavé není), vybírám první možnost. ()

Hellboy 

všechny recenze uživatele

Jako mnozí zde, se nedokážu přenést přes odpornou myšlenku zločinné ideologie, již film předkládá, o hrdinných pohraničnících a zlých převaděčích..fakt hnus. Nicméně určité kvality filmu upřít nelze, takže dávám průměr - 3***. Koukal jsem na to ze studijních důvodů a víckrát už se na to asi nepodívám. ()

Falcor 

všechny recenze uživatele

Zatraceně dobře natočený film. Co však stojí za povšimnutí především, jest herecký výkon mojí matičky, která se zde na pár vteřin (tuším, že skutečně to byly dvě) mihla v pohřebním průvodu, což si, spolu s kamarádkami, tak užívala, až ji smíchem vyhrkly slzy do očí, že si je musela utírat do kapesníčku, čímž perfektně naplnila režisérovy představy o tragickém výjevu smutečního průvodu. Tím chci jen podtrhnout opravdu nevšední kvality Karla Kachyni, který dokázal dokonale těžit i z takových dobových reálií (a samozřejmě z umění herců - třeba mé mamky.... proč to nevypíchnout, že?) a vytvořil na dlouhou dobu nejráznější českou kriminálku. (A moje teta v tom filmu prý jezdila s džípem.) ()

Galerie (10)

Zajímavosti (28)

  • Na podzim roku 1948 působil na hranicích s Německem Sbor národní bezpečnosti 9600 (podle některých údajů šlo o počet členů, jiné zase uvádějí, že šlo o krycí číslo tajného útvaru) a 2. pohraniční četa SNB. Problém nebyl jen v nevyhovující výstroji, ale také v neodpovídajícím výcviku – členové SNB byli více zaměření na řešení konfliktů ve vnitrozemí. Až v dubnu 1949 dorazili první mladší strážmistři po intenzivním půlročním výcviku, které pak v březnu 1950 doplnili poprvé vojáci základní služby (tzv. červení vojáci). [Zdroj: časopis Pohraničník] (Robbi)
  • Při pohřbu pohraničníka „Mařenky“ Cigánka (Rudolf Jelínek) míjí smuteční průvod kostel sv. Štěpána na Kvildě. (Robbi)
  • Jiří Vala (strážmistr Karel Zeman) považoval film za své „herecké prokletí“, dokonce se o něm vyjádřil jako o titulu, který „spolkl jeho celou filmovou dráhu“. (Všežrout)

Reklama

Reklama