Vražedná pole

Z tohoto filmu je mi vyloženě špatně, ale obávám se, že poněkud jiným způsobem, než tvůrci zamýšleli. Uslintaný děj, který by sepsala snad i ploštěnka mléčná. Scénárista se dle mého drze spolehl na to, že všechno zachrání visačky "tragický lidský příběh" a "podle skutečné události." Jindy dobří herci (Sands, Malkovich) zde jednoduše neměli co hrát, neboť nepředvedli zhola nic. Sam Waterson byl toporný až hanba a Oscarem oceněný Haing S. Ngor dostal tuto cenu na sto procent z politických důvodů. Je na něm vskutku bolestně poznat, že herec není, tak prachšpatný výkon se jen tak nevidí. Celé dílo korunuje stopáž - přes dvě hodiny nudy a zhnusení prostě nezachraní ani velmi slušná hudba, snad jediný klad, kterým Vražedná pole disponují. (25.06.2007)

,,...O CO VŠAK NIKDO Z NICH STAROSTI NEMĚL, BYLI SAMOTNÍ KAMBODŽANÉ. DITH PRAN A JÁ JSME SE POKUSILI SHROMÁŽDIT A UKÁZAT VÁM KONKRÉTNÍ DŮSLEDKY TĚCHTO ROZHODNUTÍ NA SKUTEČNÉ LIDI. NA LIDSKÉ BYTOSTI...NA LIDI, KTEŘÍ SE OCITLI MIMO PLÁNY VLÁDNÍCH ČINITELŮ, ALE KTEŘÍ ZA NĚ DRAZE ZAPLATILI A SCHYTALI TĚŽKÉ RÁNY......“ /// Začalo obyčejně: válečnej novinář ve víru války, sledující americkej podpis na ,,míru“ v Kambodži. Operuje se fakty a já postupně zjišťuju, že stopáž nebude vražedná, protože to je furt zajímavější a napínavější. Film jakoby se skládat z několika příběhů: 1.) Jak Sydney a Pran bojovali proti válce..... 2.) Dřív než byl hotel Rwanda.... 3.) Útěk z Kambodže. Mnou povrchně vyjádřeno, zato filmově dost zajímavě rozvedeno. Měl jsem strach z data vzniku – zbytečně. Tyhle příběhy (asi) nejde natočit špatně. Pravda, dneska by to asi bylo víc emoční i krvavý. Nebo by tam rovnou poslali Johna Ramba! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím jaký to je, když Amíci opouštěj stát. 2.) Zjistím jaký to je, když je střídaj Rudí Khmérové. 3.) Thx za titule ,,Meechee“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (13.01.2012)

Válečné drama, které mě ničilo dlouhou stopáží, u které ale výjimečně nemůžu říct, že by tam bylo něco navíc a že by film potřeboval prostříhat. Nepotřeboval, ale prostě mě nezaujal. Většina hrůzostrašných záběrů na mě nezapůsobila a všechno, co se snažilo být dojemné takové bylo víceméně díky velmi vhodně zvoleným písním - třeba "Imagine" Johna Lennona je smutná nádhera sama o sobě a proto stačí pustit jí k sebemenší dojárně a většina diváků má okamžitě na krajíčku a McCartneyho "Band on the Run" puštěné k přípravě zastřelení několika lidí vytváří hodně zvláštní kontrast... Kupodivu ale instrumentální hudba Mika Oldfielda, jinak mého oblíbence, byla značně disharmonická a nekolikrát mi přišla dost rušivá a obecně hodně nezajímavá. Válečné filmy nejsou tím, co vyhledávám, ale kvalitní dokážu zkouknout a ocenit. "Vražedná pole" mají jisté kvality (kromě té zmiňované hudby i herecké výkony a kameru), ale mě zrovna dvakrát nezaujaly. (31.07.2007)

Vražedná pole jsou filmem kde z každého políčka (filmového, ne toho, na který odkazuje název snímku) přímo sálají ambice směrem k pozlaceným plešounům. Neříkám, že je to špatně. Zvlášť, když to má v rukách režisér, který se umí vyhnout lacinému podlézání akademii (ovšem Lennon na závěr byl už těžce přes míru). V první polovině jsem se neubránil pocitu proč se děj stále točí kolem nezajímavého sebestředného novináře, když "ten jeho poskok, s kterým zachází jak s onucí" je stokrát zajímavější. A naštěstí si to mysleli i autoři a v druhé části vsadili právě na něj. V mých očích dobře udělali. Jinak scény typu vyvolávaní fotek ve spartanských podmínkách, video s projevem Nixona a záběry zvěrstev Rudých khmérů sestříhané na Vincerò či bloudění po vražedných polích jsou tak působivé scény, že jen za ně si Roland Joffé zaslouží můj velký obdiv. Na druhou stranu to nic nemění na faktu, že tu vidím i chyby. Což o jeho následujícím snímku říct nemůžu, i kdybych sebevíc chtěl. (21.10.2008)

No potenciál by tu každopádně byl.Ale musím přiznat,že jsem nebyl zrovna v ideální kondici,když jsem se na Vražedná pole díval.Film tak u mě dost pohřbila ta úvodní skoro hodina,která sleduje epizodky z válečné Kambodže a nudí mnohem víc než by bylo dobře.Moc jsem se neorientoval co se děje a několikrát jsem byl na pokraji spánku.Když se děj přesune na francouzskou ambasádu,zvedne se o třídu výš.Konečně jsem měl klid na seznámení se s postavami a konečně taky začalo o něco jít a dostavilo se i napětí.Pro mě určitě vrchol snímku,protože jeho závěrečná část,jakkoliv je moooc silná,kvůli dlouhé stopáži mi připadala už docela zdlouhavá.Finále dojemné a povedené,to se musí uznat.Celkově se mi ale film zdál příliš roztříštěný do jednotlivých částí a nedržel tak docela pohromadě.Kdyby to bylo na mě,ubral bych na dějových odbočkách,zkrátil hlavně tu ŠÍLENĚ přetaženou expozici a dal vyniknout hlavně samotnému přátelství mezi Sydneym a Ditem Pranem,které mě jednoznačně zaujalo nejvíc.I tak ale z herců vyzdvihnu famózního Johna Malkoviche i přes ten malý prostor,který jeho postava dostala.Vědma má každopádně velkou pravdu v tom,že o tom,co se v Kambodži dělo jsem věděl prd a po zhlédnutí snímku nevím o moc víc,což je rozhodně chyba.Nakonec tak dávám silnější tři hvězdičky,protože si myslím,že z tématu se dalo vytěžit ještě mnohem víc. 70 % (25.08.2010)