Válečníci

Hrůzostrašná podívaná! Už od začátku jako jízda na horské dráze skrz dům hrůzy. V tomto případě je tím domem Bosna. Válečníci se nemohou pyšnit skvělými digitálními efekty, hereckými výkony, scénářem ani kamerou, jejich síla jeněkde jinde, a to v dopadu na divákovu psychiku. Jednotky OSN jako tiší pozorovatelé, který mají jasný rozkaz - hlavně nezasahovat. Tím pádem dochází k velice paradoxním situacím, jako například rozkaz, který zakazuje transport několika dětí z bitevního pole, dokud nebudou zraněni. Peter Kosminsky v klidu strčil do kapsy i takového borce, jakým je Sam Mendes a jeho Mariňák. Vykreslení psychiky všech zúčastněných a atmosféra absolutní bezmoci dělají z tohoto snímku nezapomenutelný zážitek a to nejen pro diváka, ale hlavně pro vojáky OSN, kteří tam v roce 1992 tohle zkusili na vlastní kůži. Věřte mi, tohle z hlavy jen tak nedostanete... (28.01.2007)

14.2.2010 ~ Aneb jak lidi byli, jsou a vždycky budou hovada, jak je všechno na hovno a o tom, že pomoc je jen na papíře. ~ Píše se rok 1992, ve válečné Bosně hlídkují mírové jednotky UNPROFOR. 'Válečníci' sledují osudy jedné z těchto jednotek a to britské. Jejím úkolem je dohlížet na tamní situaci, ale nevměšovat se do místních rozbrojů. Ale zkuste se nevměšovat do něčeho, co máte stále pod nosem. Vraždy a násilí omlouvané válkou mezi dvěma stranami vylízaných mozků se zbraněmi v ruce. Zkuste v takovém prostředí být den co den, den co den plnit hloupé nesmyslné rozkazy a den co den si uvědomovat, že jste v té zemi naprosto zbyteční, naprosto k ničemu a jen z rozmarů politiků nasazujete životy za lidi, kterým nemůžete nijak pomoci. A pak se vraťte domů a zkuste žít znovu normální život. ~ Tenhle film byl ve své době poměrně hodně propíraný a kontroverzní. Z dnešního pohledu nechápu proč. Vše, ve filmu vyobrazené, mi totiž přijde oproti skutečnosti , jaká si myslím, že byla, až příliš střídmě zpracované. Konflikty z poměrné dávné minulosti jsou zpracovávány čím dál tím realističtěji, ty současnější si to asi z důvodu, aby příliš neurazily, nějak nemohou dovolit, či co. Aneb mohlo být houšť. ~ Z celého filmu mi v hlavě utkvěly jen dvě hlavní herecké osobnosti z několika, okolo kterých se děj filmu točí: Damian Lewis a Ioan Gruffudd. Oběma ty role sedly. (22.01.2012)

Takové filmy mě vždycky mučí. A tenhle navíc ještě tím, že se to všechno stalo. Ne zas tak dávno. A ne zas tak daleko. Když vidím nějaký film o takovýchto hrůzách někde z Ameriky, Afriky, přijde mi to daleko. Všechno je tam jiné - jak se lidé oblékají, chovají, mluví, architektura a já nevím, co všechno ještě. Když se ale podívám na takovou Bosnu, zdá se mi, jako by to bylo tady, kousek, sousední ulice, o pár baráků dál. Ne, že by na mě filmy situované do Ameriky, Afriky a jinam nijak nepůsobily, jen mi připadne, že filmy, ve kterých poznávám místa, tu zmiňovanou architekturu, mluvu a oblékání lidí, mě daleko víc děsí. A tenhle film mě opravdu, opravdu děsí. Vždycky si říkám, jak je možné, že se TOHLE děje v civilizovaném světě. Nikdy mě to nejspíš nepřestane udivovat a nikdy si nepřestanu klást otázku, jestli je to všechno nutné. Warriors je další z filmů, který bych pouštěla ve školách. Starším studentům. Myslím, že zobrazuje to, co válka je. A to naprosto surově. Ne jen střílení červených do modrých a naopak, ale genocidu, náboženskou nesnášenlivost, lhostejnost vůči ostatním, bezmoc, násilí vůči nevinným civilistům, a to i dětem a starým lidem, bezcitnost, na druhé straně i ochotu pomáhat, sebeobětování, onu pověstnou lásku k bližnímu, nezištnost. Ukazuje různé charaktery různých vojáků, je opravdu rozdíl mezi těmi, kdo jsou v terénu a vidí na vlastní oči hrůzy, kterých už se nikdy nezbaví, a mezi těmi, co sedí v bezpečí a rozdávají rozkazy, aniž by viděli, co jimi způsobí. Nejsympatičtější mi byla postava Alana Jamese, zdál se mi z nich nejmíň voják, nejvíc citlivý. A jak bylo řečeno - hrdina. Tenhle film má co říct. (27.07.2009)

K tomuhle snímku jsem se dostala v rámci psaní seminární práce. Musím se přiznat, že se až trochu stydím, že to bylo takhle pozdě. Nechci tady moc zabředávat do historie a do historických faktů, jen snad to, že alespoň částečně se prostřednictvím tohoto snímku můžete dozvěděť co se vážně dělo. Co se dělo v rámci konfliktu před kterým zavírají vyspělé země oči. Spíš než o klasický film se jedná o dokument, ale vše je natočené formou příběhu z pohledu britských vojáků United Nations. Atmosféra je děsivá, vše je doplněné hudbou, která vám doslova drnká na nervy a herci jsou skvělí. To bych chtěla především vyzdvihnout- protože natáčení tohoto snímku muselo být velmi náročené - nejen finančně ale i po stránce restaurátorské......A konec filmu je vážně síla- takové přenesení do našeho světa plného jídla, beze zbraní a mrvol na ulicích. Přenesení, které může být pro kde koho více říkající, než samotný průběh konfliktu. (30.03.2013)

Britské jednotky OSN přijedou do Bosny a jediné, co mohou dělat, je sledovat, jak se před jejich očima vraždí, rabuje a vypaluje. Přitom nesmí evakuovat jediného civilistu, leda v pytli, což je bohužel jejich denní chleba. Snímek především vykresluje, jaké otřesné hrůzy, bezmoc a beznaděj museli tito vojáci zažít. Navíc si později přiváží tuto válku domů, což je neméně devastující. (30.03.2007)