Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V baladickém filmu Jaromila Jireše Opera ve vinici, jak již název napovídá, se nám představí svět vína a písní, nádherný svět Slovácka. Josef Kemr si zde zahrál svéráznou postavu Fanoše Mikuleckého, který je původcem mnoha známých písniček z Podluží, obecně považovaných za lidové. Vedle Fanoše Mikuleckého je druhým hlavním protagonistou příběhu Honza, hudebník a nedostudovaný posluchač žurnalistiky. Při jedné z cest se setkává se svým bývalým profesorem. Ten mu navrhne, aby spolu navštívili jednoho z těch, kteří skládají lidové písně, ale k jejich autorství se nehlásí, Fanoše Mikuleckého. Honza u něj pochopí smysl umělecké tvorby i naplnění lidského života… Baladický příběh o osudu lidového hudebníka Fanoše Hřebačky-Mikuleckého natočil v roce 1981 režisér Jaromil Jireš podle námětu Vladimíra Merty. Snímek rozhodně není životopisem, ale originální sondou do života jihomoravské vesnice. Fiktivní příběh se odvíjí v několika rovinách. Hlavní z nich vytváří dokumentaristické zachycení tradičních zvyků a obyčejů, vrcholících inscenací velkolepě pojaté Fanošovy lidové opery „Prechovský buřič“, na níž se podílejí amatéři – lidé z Podluží. Působivost snímku podtrhla vynikající kamera Emila Sirotka a obsazení hlavních rolí Josefem Kemrem, Radovanem Lukavským a Janem Hartlem. (Česká televize)

(více)

Recenze (34)

Peabody 

všechny recenze uživatele

Škoda, že to pan Merta, který to celé vymyslel a hodně chtěl natočit, nedostal. Ale ono by to bylo i tak hodně těžké natočit tak konfliktně jak to bylo naplánované. Pan Jireš to pak rukou zkušenou ohobloval, osmirkoval, ohladil a vyleštil, aby hrany nebyly a příběh pěkně hladce klouzal. Tak to také zůstalo. Na druhé straně, protože to byl pan Jireš, tak tak nemáme ani SSM, ani moudrou stranickou organizaci, aby zase nepomlouval příliš. Jde spíše o to, co to původně mělo být a že výsledný tvar je takový trochu kočkopes. Herecky je to ovšem vynikající, všechna čest. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Jako přehlídka moravského folklóru super, jako drama hodně slabé. Jako by Jireš ani nevěděl, jestli točí příběh, nebo jen právě tu přehlídku, protože se to tu ani pořádně nepropojuje a spíš to působí, jako by obojí fungovalo jen samo o sobě, nezávisle na tom druhém. Ano, ten příběh s tím folklorem souvisí, ale nemile mě překvapilo, jak moc s ním Jireš nepracuje a jak moc ho vlastně "nechává být". Přitom kdyby propracoval i ten, hned by Opera ve vinici měla hodně do sebe, ale takhle to stojí jen na tom folkloru a ten příběh časem působí spíš rušivě, jako by k tomu byl přidán nuceně. Špatné mi to i tak rozhodně nepřišlo, má to zajímavou a občas i působivou poetiku, ale že by to ve mě vyvolalo nějaké silnější dojmy a že bych měl potřebu to vidět znova, to rozhodně říct nemůžu. Kvůli nedotaženému scénáři to pro mě byl zážitek docela průměrný, byť to má aspoň myšlenku o tom, jak zájem o tyhle akce upadá a u mladších generací obzvlášť... Což nemůžu úplně potvrdit a podle mě to je jak kde, aspoň teda v současnosti. 3* ()

Reklama

ostravak30 

všechny recenze uživatele

První scénář Vladimíra Merty, který mnohem víc působí jako koncert lidové hudby nebo dokument s lidovou hudbou a o místních zvycích. Hudby a krojů je ve filmu tolik, že už zbývá jen málo prostoru na skutečný děj. Ten popisuje, kterak se Honza snaží získat tantiémy pro Fanoše Mikuleckého. A to přestože není jasné, jakým důkazem by měl komisi přesvědčit o autorství. Sám Fanoš to jen tvrdí a po celou dobu je nám to tak i předkládáno, ale to je vše. Ovšem kvalitní herci film alespoň částečně zachrání. Josef Kemr, Jan Hartl a Radovan Lukavský jsou jen jedni z herecké kvality. Jenže ten příběh je opravdu slabý a jako by si to tvůrci sami mysleli, tak mu přikládají menší váhu než čemukoli folklornímu ve filmu. ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Myšlenka snad byla správná, ale to zpracování je velice tristní. Jako hudební film plný lidových písniček se tento snímek vlivem poetičnosti vůbec nejeví a fakt, že by byl nějaký bigbíťák najednou okouzlen lidovkami se mi taktéž zdá velmi nevěrohodný. Těžkosti se s takovou hudbou pro skladatele prosadit však jsou trefné a i po byrokratické stránce na svou dobu velice reálné. A tak co s tím? Pro Moraváky bude tento počin asi velice příjemným pokoukáním, ale pro ten zbytek však velmi těžkopádným. Ony písničky značně převyšují děj a posouvají ho značně do pozadí. A tak se tu neustále zpívá a zpívá, až je najednou konec. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Tady už dávno není nic pravý….." Nevím jak v době samotného vzniku tohoto Jirešova filmu, ale na  dnešního člověka musí svět slováckého folkloru, plný písní, vína a lidových krojů působit již vskutku  jako takový bizarní skanzen. Kvůli poměrně slabému a nepřehlednému scénáři, kdy všechny ty lidové písničky výrazně převyšují skutečný děj, jsem se místy dost nudil. Po vizuální stránce ale film v  sobě nezapře Jirešovu nostalgickou atmosféru a poetiku. Největší devizou snímku je pak bezpochyby (jako vždy výborný) Josef Kemr (coby lidový všeuměl a skladatel lidových písní), který ale ne vždy má o čem hrát. V samotném závěru, kdy záběr na slováckou přírodní scenérii vystřídá záběr na dálnici jsem si pak říkal, že kdyby film s tímto ekologickým motivem v průběhu filmu nějak víc pracoval, mohlo být jeho poselství přeci jen aspoň v něčem trošku nadčasové. Takto je to fakt jen takový „líbivý skanzen“ pro milovníky moravského folkloru, popřípadě herectví Josefa Kemra. PS: Shlédnuto v den 100. výročí narození Josefa Kemra.  ()

Galerie (9)

Zajímavosti (3)

  • Fanoš Mikulecký (Josef Kemr), vlastním jménem František Hřebačka (1912–1970), byl moravský skladatel zlidovělých písní z rodného kraje. Profesí dekoratér a jevištní malíř. Pracoval jako malíř pokojů. Působil jako vedoucí redaktor v časopise Malovaný kraj. Svoje písně skládal anonymně. (sator)
  • Původní název filmu zněl Smrtka na bílém koni. (Xell)
  • Filmovanie prebiehalo v Petrove, Lužici, Brne, Prahe a na Hodonínsku. (dyfur)

Reklama

Reklama