Playtime

Jeden z nejodvážnějších filmů poválečného období. Odvážnost rovná se přirozeně propad u diváků a distributorů, nakonec Tatimu a jeho kariéře zlomil film vaz. Playtime na sebe vzal podobu industriálního makrokosmu, díla funkcionalistického spíš než hypnotického, unifikovaného mraveniště s vytěsněnou individualitou, v němž se hudba diegetická jeví jako nediegetická, klamající smysly, a v němž ústředí body scény nahradily významy poházené všude možně, v rozích a napříč v hloubce – protože Playtime je niterné pohroužení na bázi organické hmoty, převalující se pomalým tempem z jednoho okraje záběru na druhý. (29.05.2008)

Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná… A kdyby to náhodou někdo nepochopil, tak nám to pro jistotu Tati v roli kolovrátku s krátkými kalhotami zopakuje. Pokud to nebude stačit, zopakuje to i tisíckrát. Pro zvýšení efektu špulí do kamery svoji nehezkou zadnici. A my si milé děti kvůli těm naprosto nejzaostalejším pro jistotu zopakujeme, že moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Tati vzkazuje, moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná… (03.02.2020)

Šedesátá léta ve filmu znamenala obrovský rozkvět tvůrčí originality a invence, ale nejednou jsem nucen vnímat i obrácenou stranu této mince. Tu představují mnohdy různé experimentální filmy bez příběhu, v tomhle případě skoro i bez myšlenky a bez smysluplných dialogů, kdežto v hlavní roli zde vystupuje technika a architektura. Jacques Tati mne před časem hodně zaujal svou moderní poválečnou groteskou Jede, jede poštovský panáček, v jeho futuristické vizi moderního velkoměsta jsme se bohužel nepotkali. Objevuje se zde dost pozoruhodných momentů a nápadů, ale jako celek neshlédávám pro sebe žádný velký přínos. Snad jen nadčasovou ukázku přetechnizovaného světa, která mne i přes pokus o prvky grotesky spíše otravovala až deprimovala, než bavila. Zvláště když dnes podobné dění člověk (až na nějaké ty promyšlené gagy :o)) může běžně vidět v jakémkoliv větším městě, zdaleka mu už nepřijde zácpa aut jezdících do kruhu tolik poetická, jak ji Tati v doprovodu pouťové zvonkohry vykreslil v závěru. O polotrapném večírku plném chaosu raději pomlčím. Uznávám totiž, že film má nápad, ale současně až příliš nataženou stopáž zdaleka nehodnou jednoho nápadu a plnou úmyslně hluchých a natažených scén (a to jsem viděl ten kratší, dvouhodinový sestřih). Být Playtime krátký film s čtvrtinovou stopáží, byl by snad i pro mne stravitelnější. Tedy kdyby si ještě nechutně bizarní Tati odpustil vystavovat do vybraných záběrů svůj zadek. 25% (#Francouzská kinematografie: Virtuální kino) (03.02.2020)

Takze ani na druhy pokus ma Hulot neocaril. Je to skor film na obdivovanie, analyzy a doplnenie vzdelania. No ako komedia mi to dost drhne. Asi hodina filmu je vsak uplne super. Bohuzial to ma hodiny dve. A tie su na film bez deja proste vela. Problem je, ze odvtedy bol tento koncept upgradovany Mr.Beanom, Closeauom alebo aj tymi Policajnymi akademiami. Bavil som sa nich proste viac, aj ked to nie su az tak dobre filmy. Na druhej strane je to genialne nasnimane. Ta kamera je nieco fantasticke a velmi dobre to funguje vo svojom druhom plane. Takmer cele bez detailov, bombovo komponovane aj svietene (vsetci kameramani povinne kuknut, ak ste este nevideli-ale pravdepodobne to je pre vas uz davno biblia😁) 7/10 (21.05.2020)

Velká, všepohlcující obluda oděná v šedé. Město, jehož kdysi pohlednou tvář připomínají jenom odrazy v oknech. Davy lidiček pobíhají a předstírají, že vědí, co dělají. Před otevřenou komunikací s ostatními se schovávají do svých mikrokanceláří. V prosklených obchodech prodávají a nakupují tuze zbytečné, leč módní zboží do svých prosklených bytů. Večery tráví v čerstvě otevřených podnicích o jepičí životnosti. A mezi nimi svou chůzi à la alkoholik na ledě bezmocně bloumá pan Hulot. Nechává se unášet proudem, netuše, kde jej vyplivne. Jeho spontánní chování působí výstředně. Playtime je groteskou zasazenou do světa, kde pro grotesku není místo. Je smutnou satirou o zmechanizované společnosti, o tradicích pohřbených pod vrstvami skla, kovu a plastu. Nejspíš již v době svého vzniku nešlo o film vizionářský, nýbrž reflektující stávající trendy. Po čtyřiceti letech už ani ty momenty kdysi zábavné svou absurditou nebudí smích (protože „tak to je“). Tati dává distanc v mezilidských vztazích a osekávání individuality najevo také formálním pojetím snímku, žádnou tvář nikdy nevidíme v detailu, takže si třeba Hulota v některých scénách snadno spletete s jemu podobnými (muž v autobuse). Slova ztrácí svůj význam, prim mají všelijaké zvuky a ruchy okolního prostředí (ozvučení je mimochodem vynikající). Diváka nikdo nevede za ruku, nikdo mu nedodá manuál k použití, zvysoka se na něj kašle, mnozí tudíž v tom labyrintu ošklivé moderní architektury snadno zabloudí. Ti šťastnější potkají automat na sladkosti, z něhož po pár minutách možná vypáčí pár lahůdek. Ale nedoporučuji spoléhat výhradně na své štěstí. 85% Zajímavé komentáře: zputnik, Oskar, Eddard, anais (15.02.2009)