Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Stále svěží filmovou komedii Muži v offsidu natočil roku 1931 režisér Svatopluk Innemann podle stejnojmenného humoristického románu Karla Poláčka. Sportovní veselohra tehdy byla – a vlastně na dlouhou dobu i zůstala – vcelku ojedinělým zjevem v české filmové dramaturgii, třebaže její zcela mimořádný úspěch u obecenstva přímo volal po rychlém následování. O tento úspěch (film běžel v pražských premiérových kinech celých 12 týdnů a měl i velmi pochvalné kritiky) se stejnou měrou zasloužila Poláčkova vtipná a oblíbená předloha a vynikající herecké výkony, jimž všem dominoval pan Načeradec v interpretaci znamenitého herce Huga Haase, který zde vytvořil svou první velkou filmovou roli. Jeho spoluhráči byli Jindřich Plachta v roli starého Habáska, Theodor Pištěk jako pan Šefelín a v drobnější roli pana Hátle, zákazníka pana Habáska, Jaroslav Vojta. Méně výrazná je milenecká dvojice karikujícího Emana Fialy a Jiřiny Štěpničkové, která zde vytvořila jednu ze svých prvních filmových rolí. Milovníci staré Prahy a sportovní fanoušci ocení dokumentární záběry z fotbalového stadionu na Letné, je zde zachycen i populární rozhlasový redaktor Josef Laufer. (Česká televize)

(více)

Recenze (119)

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Já mám sice film rád a dokonce jsem viděl divadelní představení inspirované knihou Poláčka, ale tento film asi úplně k mým oblíbeným patřit nebude. Neřekl bych, že je to zrovna úplně povedená komedie. Pokud se pozorně zaposloucháte dá se poznat, že některé dialogy jsou trochu zmatené. Hlavně mezi Načeradcem a jeho ženou. Na druhé straně se fotbal ve většině prvorepublikových filmech nezobrazuje, takže tohle je jedna z mála příležitostí nahlédnout i do této stránky veřejného života před skoro sto lety! A tak bylo třeba pro mě mimořádně zajímavé vidět lunapark s s horskou dráhou. Nikdy bych neřekl, že něco takového ve třicátých letech už existovalo. Film se asi natáčel ve spěchu nebo, jak píšou zajímavosti, nebyl původně v plánu, takže i příprava na něj nejspíš nebyla silná a natáčení probíhalo rychle. Je to poznat. Například kamera sem tam zabírá postavy jen částečně a některým tak nevidíme hlavu. Přes nesmírně zajímavé téma - na tu dobu, je to pro mě osobně čistě sonda do jinak málo zfilmované oblasti našich dějin. ()

xaver 

všechny recenze uživatele

Vynikající komedie, jeden z prvních snímků s Hugo Haasem a asi jeho první film, kde doslova exceloval a proslavil se jako herec - komik. Jeho pan Načeradec je neuvěřitelně lidský s typickými cnostmi i nectnostmi malého českého obchodníka první republiky. Snímek je paradoxně zajímavý i jako filmový dokument tehdejší doby. Návštěvy na fotbalových zápasech, které můžeme vidět ve filmu, jsou na dnešní dobu nevídané a současný fotbal může jen tiše závidět. "kdepak udělali soudruzi z našeho fotbalového svazu chybů?" ()

Reklama

ClintEastwood 

všechny recenze uživatele

Smí tohle vůbec bejt? Milovaný film (nejen) nás slávistů. Pan Načeradec, v jedinečném podání Huga Haase, je pro mě jednou z nejvýraznějších postav československé kinematografie. A nejen jí (Maminko, maminko, tys mi dobře říkala, abych si nebrala takovýho člověka! Teď to mám! - Mně maminka neříkala nic a mám to taky!). Vynikající a inteligentní zábava na víkendové odpoledne a skutečně podařený, nestárnoucí film. Co ty víš?! Bylas tam?! ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„No já to věděl, že si Slavia odveze z Vídně nejmíň 4 kusy. Mám já nějakou radost na světě?! Nemám! Můžu já vůbec existovat?! Nemůžu!“ A vtip o 2 cestujících ve vlaku jste slyšeli? Nebo já ho dořeknu jindy…Snímek je plejádou výborně napsaných postav a vtipných dialogů. Nejvíc prostoru tu má překvapivě Fialův „pašák Eman“ Habásko, svůdník to k pohlední („Můžu vás na něco upozornit?“ - „Na co?“ - „Na sebe.“), dobře nahrávají hádavá Načeradcová (Vanerová), vdavekchtivá Ouholičková (Kysilková), starostlivý otec, krejčí Habásko (Plachta) či „klidnej, rozvážnej“ holič Šefelín (Pištěk). Samostatnou kapitolou je pak Haasův „nedochvilnost se netrpí, řeči se nevedou“ Načeradec trousící hlášky na počkání (dojal i při vypisování cenovky: „Dříve 500 kč, nyní 499…499,50 kč“), jenže kupodivu (a pohříchu!) nemá tolik prostoru. Což je i jediná větší vada filmu (víc Haase, méně Fialy!), proto „jen“ silné 4*. „Maminko, maminko, ty jsi mně dobře říkala, abych si nebrala takovýho člověka, teď to mám!“ - „Mně maminka nic neříkala a mám to taky, no!“ ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Nedoceňovaný první český film ze sportovního prostředí je současně i jedním z prvních audiovizuálních záznamů-evokací "echt" staropražského židovského prostředí. Úrovní zpracování i kvalitou hereckých kreací vysoko přesahuje průměr soudobého československého filmu. Zajímavostí je role pro prvního českého sportovního komentátora Josefa Laufra, dobře si samozřejmě vedou Pištěk i Plachta, jednu ze svých nejvýraznějších úloh tu dostal a zdařile na úrovni ztvárnil Eman Fiala a už trvale pověstné zůstanou povzdechy nezapomenutelného Haasova Načeradce. Film dokázal citlivě zaznamenat i nejistotu pracovní příležitosti, charakteristickou pro rychle se prosazující hospodářskou krizi. Jeho kvalitě výrazněji neublíží ani řada použitých snových a happyendových prvků, příznačných pro tehdejší dobu. ()

Galerie (34)

Zajímavosti (23)

  • Hlavnú úlohu Richarda Načeradca (Hugo Haas) mal pôvodne hrať Josef Rovenský, ktorého chceli tvorovia filmu. O Hassovi tvrdili, že ho nepoznajú a že ho vôbec nikto nepozná, ale autor predlohy Karel Poláček si ho nakoniec presadil. (Raccoon.city)
  • Film vznikol tak, že v pražskom ateliéri AB mali časové okno a vypočítali si, že keby sa nefilmovalo, prerobili by peniaze, a preto sa rozhodli, že radšej sfilmujú niečo, čo prepadne. (Raccoon.city)
  • Slávne pohyblivé schody na Letnou, ktoré môžeme vo filme vidieť, fungovali iba do roku 1935. Krytý jazdiaci chodník fungoval iba 9 rokov (1926-1935), išlo vlastne o prvý eskalátor v Čechách. Mohli ste sa na ňom zviezť za 50 halierov. Po 9 rokoch fungovania bol prvý pražský eskalátor vo veľmi zlom technickom stave, preto bola 27. augusta 1935 definitívne ukončená jeho prevádzka. V tom čase ho mal vo svojom majetku pražský dopravný podnik. V priebehu druhej svetovej vojny bol jazdiaci chodník rozobraný. Zvyšky zariadenia po eskalátore zanikli v rokoch 1949-1951 pri výstavbe Letenského tunela. Jediné, čo sa dodnes zachovalo, je zábradlie z hornej časti trati, ktoré môžeme vidieť aj vo filme. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama