Mudbound

Parádní filmy o tom, jak život není (nebyl) fér snad nikdy úplně neomrzí. A taky jsem rád, že je MUDBOUND namísto vyčpělé éry otroctví posazen až daleko za období Rekonstrukce a zákonů Jim Crow, na segregovaný Jih okolo druhé světové a tak dobře ilustruje návrat mnohých barevných hrdinů zpět do "bahna" starých, hluboce zakořeněných poměrů a pravidel. Film je navíc skvěle vyprávěn, trpělivě a z různých perspektiv, má pár neokoukaných hereckých es (Mitchell, Banks, Clarke), ale co mě tu hlavně těší - nemám pocit z další prvoplánově plytké black lives matter fňuk-fňuk agitky. Tady v tom je silný příběh o Americe. (20.11.2017)

Má to 2:15:00 a teprve posledních 30 minut tam bylo takové drama, že jsem od toho nemohla odtrhnout oči. Ten "začáteční rozjezd" byl opravdu hodně dlouhý a je to hodně táhlé, ale je to silné. To ano - je to silné, je to trpké, rasistické, doufala jsem, že otec dostane co proto - a to jsme zjistili, že je mrtvý hned na začátku, ale doufala jsem ve způsob smrtí minimálně v takové formě, jak se stalo. Ale ten závěr - nějak tomu nevěřím. A připomnělo mi to dost film Pokání.....Přišlo mi to dost nepravděpodobné a pracuji s tím, že tam jsou dva mrtví...Ocenění -nedala bych, mě se ohromně líbila barva, s jakou je film natočen, vlezlost toho deště a únavy, všudepřítomné únavy a touhy "přežít" a "mít".... (24.02.2018)

Výborný film, ktorý ma chytil od úvodnej scény na bahne poľa a pustil až pri záverečných titulkoch. Má síce pár zbytočných miest (ako napríklad nabúchanú chudobnú ženskú s kudlou v ruke, ktorá mi od prvej chvíle, čo sa objavila na scéne, pila iba krv), kôli ktorým ma to nepustí s hodnotením vyššie, ale za to vás to absolútne nemusí od plného počtu odradiť. (18.11.2017)

Jižanské drama vyseknuté a la William Faulkner, stejně jako on nám neodpovídá na otázky, které zrovna klademe, a odpovídá na ně jindy, později, často až tehdy, když nás už nezajímají. Film ale není kniha, případně literární dílo. "Spojeni/slepeni/svázáni bahnem", přetože trvá přes dvě hodiny, nemá dost času na rozběh, na který si Faulkner vždycky potrpí. Naopak, různé vsuvky, elipsy, paraboly, mezerníky a pomlčky, s jeho literárním stylem vcelku korespondují... Jižanský (odvozeno od podstatného jména jižan, southerner) diskurs, ke kterému tento film rozhodně patří, je třeba pojednávat stále znovu a znovu, nelze jej vymezit zákony ani předpisy, aní jinou literou, na to je stále příliš živý... stejně živý jako když první otrok utekl z bavlníkové plantáže.... I my o tom v naší historické paměti něco víme: slovo "otrok" (slave, Sklave, esclave, schiavo atd.) pochází z řeckého slova “sklabos”, a znamená “slovan”. Pozn. 1: Film, jehož příběh si jde zpočátku svou cestou, se v závěru tříští do zbytečně mnoha dílčích závěru (milostný trojúhelník, postválečná traumata, KKK, patricida, shledání se synem,...) Pozn. 2: William Faulkner měl k filmu zřejmě dost rozpačitý vztah. Dobu nadšení z nového média vystřídalo zklamání z poněkud neúspěšného pokusu o proniknutí do filmových ateliérů. (09.08.2018)

Přemýšlela jsem zda dát 3* nebo 4* hvězdy, nakonec jsem se rozhodla pro menší počet a důvod je jednoduchý. Film ve mě až na jednu výjimku nevyvolal naprosto žádné emoce. Navíc scény, kde se něco děje a ty emoce pomalu narůstají si režisérka nechala až na poslední půl hodinu filmu, ten zbytek je jen zbytečně informační a nezajímavý. Co se mi ale na filmu líbilo, bylo to, že se postavy střídali ve vypravování a v názorech na danou situaci, takže jsme mohli vidět jednu scénu z více pohledů a to se mi moc líbila. Za konec filmu jsem moc ráda. (04.02.2018)