Režie:
Ken LoachScénář:
Paul LavertyKamera:
Robbie RyanHudba:
George FentonHrají:
Dave Johns, Hayley Squires, Briana Shann, Dylan McKiernan, Andy Kidd, Micky McGregor, Malcolm Shields, Harriet Ghost, Stephen Clegg, Kate Rutter, Sharon Percy (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Sociálně apelativní a v současnosti až nepříjemně aktuální snímek vypráví příběh padesátníka Daniela Blakea z Newcastlu, který se poté, co utrpí infarkt, ocitne ve vyčerpávajícím kolotoči žádostí o podpůrné státní dávky. Zatímco se snaží prokousat nesmyslně nastaveným systémem a absurdními byrokratickými procesy, které ho nutí shánět práci v rozporu s doporučením lékaře, potkává svobodnou matku Katie a její dvě děti. Neúplná rodina má jedinou šanci, jak uniknout jednopokojáku na bezdomovecké ubytovně – přijmout byt v neznámém městě 300 mil daleko. Daniel a Katie se každý po svém snaží vypořádat s příkořími systému a přitom neztratit zbytky důstojnosti. (Film Europe)
(více)Videa (8)
Recenze (147)
Vždy když nějaký film vyhraje Zlatou palmu, tak mám velká očekávání. Možná toto umocnilo mé mírné zklamání. Po skončení promítání jsem sice slyšel smrkání do papírových kapesníčků a vzlykot. Avšak můj pocit z filmu byl, že až moc pateticky hrál na city diváků. Čímž se odrážela určitá nereálnost, jak byrokratické situace, komunikace a emancipace mezi lidmi funguje. ()
Hlavním hrdinou je šedesátiletý truhlář Daniel Blake (výborně ho hraje britský stand-up komik Dave Johns), který se po utrpení infarktu ocitne v bizarní situaci, kdy se kvůli nařízení doktorů za žádných okolností nesmí vrátit do práce, leč na úřadech mu odmítají vyplácet podpůrné dávky, protože je „práceschopný“. To odstartuje nesmyslný kolotoč podávání žádostí a obcházení pracovních míst, během něhož se Daniel seznámí s mladou matkou dvou dětí, jimž začne vypomáhat v nelehké životní situaci. Na jednu stranu lze snímku vyčítat, že Ken Loach už filmů na podobné téma natočil víc, a že se něco takového, jako je Já, Daniel Blake, od něj víceméně dalo čekat. Že v něm v podstatě jen smíchal osvědčené motivy a vytvořil citově manipulativní kritiku státní byrokracie, v níž si diváky obmotává kolem prstu prostřednictvím postav sympatického, férového a nezištně obětavého proletářského vdovce a svobodné matky tak chudé, že nemá ani na jídlo pro své děti a musí na něj stát fronty před charitativními potravinovými bankami. Jistě, vyčítat mu to lze. Ale proč to dělat, když to přitom tak báječně funguje? Já, Daniel Blake je rozhodně manipulativní film, jemuž ale nelze odepřít upřímná snaha o průrazné sdělení něčeho zásadního, co je obecně srozumitelné i mimo Anglii (na úřady se zřejmě nadává všude). Ale není to film jen o kritice úřadů, je to i film o generačních rozdílech a o problémech starších lidí s životem v moderním světě, zahlceném novými technologiemi. Je to film o významu jedince ve společnosti a o důležitosti jeho slova, o lidské důstojnosti a o pomoci ()
Loach je stále pevně vlevo a ví, jak snadno se člověk ocitne dole a jak je téměř nemožné vyhrabat se zase zpět. Dokud vám budou lhát, že pokud nejste nahoře je to jen vaše vina, odvrátíte vždy tvář studem od natažené pomocné ruky a dokud budou přehlíženy myšlenky jako basic income, můžeme se jednou za čas dál třást o to, zda sami nejsme Daniel Blake. Važte si toho, co máte rádi a držte to za ruku. ()
Nejspíš nejsem cílová skupina. Předpokládám, že po shlédnutí filmu jsem si neměla říkat, že si pán mohl sám za ten úřadový kolotoč. Kdyby byl film radši více o matce Katie, bylo by to rozhodně zajímavější a srdceryvnější. Takže těžko dát vysoké hodnocení filmu, u kterého si celou dobu říkám jenom "Tak už běž někam do práce, kde si sedneš na zadek!" ()
[4,5*] Výstižne a veľmi inteligentne vykreslený nikdy sa nekončiaci boj s byrokratickým aparátom, ktorý je súčasne aj bojom o zachovanie si ľudskej dôstojnosti. Hlavnému hrdinovi Danielovi (Dave Johns) sa v jeho márnej snahe nedalo nefandiť, imponovala mi jeho vytrvalosť a tiež jeho hlboko ľudský pohľad na svet. Napriek ťaživej téme z filmu sála ľudskosť, úprimnosť a silný pocit autentickosti. A ten miestny britský dialekt je proste kúzelný! Krásny film o ľudskej spolupatričnosti, rešpekte a nádeji, že dobro v ľuďoch ešte nevymizlo. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. ()
Reklama