David Brent: Na turné

To, že velkou část filmu nepředvádí Ricky Gervais nic jiného, než dělání totálního idiota ze sebe samého, jde totálně mimo mě, ale může mi zůstat relativně ukradené. To, že dělá Ricky Gervais idiota i ze svého diváka a za každým vtipem a rádoby vtipem nevalné úrovně se divákovi zasměje s retardovaným pohledem do kamery, aby divák pochopil, že jako tohle má být vtipné a tomu se má naplno smát, to už je na mě ze strany režiséra a herce-komika v jedné osobě ve vztahu k divákovi příliš. Uprostřed pro mě naprostého míjení se stylem humoru mě nezajímá, nakolik veškerá trapnost má být účelová, pokud nenacházím žádné poselství a ani se vůbec ničím nebavím. Dlouho mě žádná komedie takhle nevytočila, byť jí alespoň pár procent (nikoliv hvězdičku) u mě dodala hudba. Byla sice ryze průměrná, ale asi třikrát mi poskytla místo na poklidný oddech během té poutě trapnosti spějící mj. až do chvíle, kdy 15 minut před koncem začíná Gervaisovo pomyslné lamentování nad jeho nedoceněním. [15%] (14.05.2023)

Doslova žeru cokoli, co Ricky s prominutím vysere. A trvalo mi přes dva roky, než jsem našel David Brent: Life on the Road k zhlédnutí. Bohužel však musím konstatovat, že jsem byl po zhlédnutí (mírně) zklamán. Nemyslím si, že by Rickymu obecně docházel dech. Spíš mi přijde, že se u Brenta poněkud přepočítal. Jakkoli je to, hlavně v Británii, zcela legendární a geniální postava, tak mu očividně více sedne kancl než pódium. Prostě mi nepřipadalo, že by to celé utáhl sám. Možná ještě tak s boční linkou ve starém kanclu se starými postavami. Tak jako tak bylo fajn ho opět vidět v akci. Jeho retardovaný smích mi chyběl... 70% (06.01.2019)

Pro všechny fanoušky Kanclu povinnost, ačkoli mnozí budou zřejmě stejně jako já mírně v rozpacích. David Brent se alespoň na chvíli vrátil a přivedl s sebou dobře známý nekorektní humor, prokládaný tíživými momenty zmaru a trapnosti. Přesto to vše působí mnohem méně přirozeně, než v původním seriálu. Kancl jsem si zamiloval hlavně pro jeho neopakovatelnou atmosféru a pocit "skutečnosti". Starý dobrý seriálový Brent z Wernham Hogg byl rozporuplnou (spíše nesympatickou) figurkou, s níž se život přes všechny vtipné momenty nepáral. Tomu novému, filmovému, nasadil Gervais lidštější masku, přičemž celý film vyznívá mnohem smířlivěji a optimističtěji, než tomu bylo u seriálu. Zřejmě nám Ricky s přibývajícím věkem trochu změkl. Tím však nechci Life on the Road příliš kritizovat, jedná se spíš o názor skalního fanouška britského Kanclu. Uznávám, že jsem se u filmu bavil stokrát víc než u drtivé většiny současných komedií, přičemž některým scénám se dokonce podařilo navázat na atmosféru původního seriálu. (15.12.2016)

Mé největší obavy se naplnily a volné filmové pokračování seriálového Kanclu je zbytečným příběhem Davida Brenta, který nemá šanci utáhnout delší stopáž a po cestě ke konci opakovaně zakopává. Humor je řídký a málokterý vtip se trefí do černého a velká část filmu je tak nevtipná a kupodivu Gervais z velké části sází na emoce a snaží se hrát na vážnější notu a donutit nás k pocitům lítosti k hlavnímu hrdinovi, což rozhodně není to, co bych od filmu chtěl. Nechápejte mě špatně, dodát komedii hloubku není často od věci, ale jestliže je to na úkor samotného humoru, tak je to špatně. Life on the Road bohužel potvrzuje trend Gervaisovy sólové tvorby ukazující, že je překvapivě sentimentální a většinu drsnějšího humoru měl na starosti jeho kolega Merchant. Mám tak pocit, že film s Davidem Brentem fanoušky seriálu rozhodně neuspokojí a lidem neznalým Kanclu už vůbec nic neřekne, tudíž jde o zbytečný film pro nikoho. (15.03.2018)

Jsem fanda Rickyho, ale tento film spolecne s Korespondantem se moc nepoved. V zasade to kopiruje vanocni special, ale ne moc dobre. Vice se melo loet na to, ze prestoze he Brent rozjivenej pubertak, dokaze v lidech kolem sebe rozdat aspon nakou radost. Trochu to tam je, ale cely film je hrozne rozplizlej. A to jaem se hoodne tesil (30.12.2016)