Kancl

Steve Carell dostal neobyčejně těžký úkol a sice překonat Gervaise, což se mu nedaří (a že já mám Carella hodně rád). Je to přetáhlé, křečovité a vzhledem k obšlehnutí britského originálu až trapné. Hodnocení se zdržím, pouze podotknu, že tento seriál má smysl pouze tehdy, pokud jste neviděli originál, nebo pokud se vám originál nelíbil. (14.06.2008)

Tak narozdíl od původního Kanclu je tenhle víc mainstreamovější. Situace tu nejsou vyhnány tak do extrému po té trapné stránce. Spíš pak vypadají nepřirozeně. I celkově to spíš už působí jako sitcom než dokument, který si s Gervaisovým geniálním výtvorem dalo na první pohled lehce splést. V něm byly postavy velmi autentické a člověk jim to věřil, tady už moc ne. Carell je dobrý, ale zase... Ricky je prostě bůh. Ostatní herci jsou taky dobří a je pěkné pozorovat vývoj více postav než v britské verzi. První série mi přišla trošku slabá (obzvášt hned první zkopírovaný díl), ale druhá a třetí mě bavila víc. Ve stejném tempu pokračuje čtvrtá a teď pátá. PS: Kevin a Creed rulez! (13.09.2008)

Důkaz, že remake dokonalého seriálu může být ještě lepší než originál. Americká verze je vtipnější (i když někdy za cenu uvěřitelnosti) a hlavně v ní hrají lepší herci (Rainn Wilson!!!). Nenechte se zmást prvními díly, které jsou prakticky identickou kopií britské verze; postupem času se začne ubírat trochu jiným, vlastním směrem. (16.11.2008)

Kancl má pomalejší rozjezd, kdy první série je spíše oťukávací, pořádně se neví, jaký je ten správný charakter jednotlivých postav, jaké jsou jejich slabé, ale i silné stránky. Je to prostě taková klasika poameričtění velmi dobrého seriálu od NBC. Jenže to brzy odezní. Na první pohled otravné, nudné, nevtipné postavy se mění a sympatie k nim rostou exponenciálně, jejich charaktery ohromně rostou a vyvíjejí se. Ze slizkého Michaela je dobrý člověk, kterému na ostatních záleží víc než na sobě, z Dwighta je furt ten skvělý Dwight, Stanley má víc než zamručenou osobnost, Creed je ztělesněním boha. Výběr herců nemá chybu. Ano, seriál má sem tam mírně slabší díl, jenže originální příběhy a neuvěřitelná sympatie, se kterou si vás alespoň některé postavy musejí získat, vám nedovolí nedokoukat tenhle výborný sitcom až do konec. A co si budeme povídat, nevím jestli mohlo být lepší finále, než kterého se nám dostalo. (27.04.2020)

Jediný sitcom (a vlastně seriál vůbec), kde jsem všech (9!) řad zkouknul během necelého roku dvakrát. Michael Scott je nejsympatičtějším kreténem, jaké jsem ho kdy měl možnost poznat. Něco tak s chutí zahraného se vidí málokdy. V záplavě vedlejších figurek ale stejně mám největší chuť dozvědět se více o Creedovi. (21.09.2015)