Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Princ Ludvík Otomar Karel XII. zrozený Vznešený je velmi spjatý se svou milující maminkou, královnou Ludmilou. Jenže Ludvík je princ už poněkud přerostlý, je mu 39 let. Bojí se skoro všeho, do ženění se nežene a většinu života se poflakuje po přepychovém zámku a přilehlých oborách. Moudrý král Radomil mu proto připraví nečekaný dárek – princ se jednoho rána probudí v lese v obyčejných šatech a v doprovodu drsného rytíře Hudrovala se má vydat do světa, aby poznal, co je život a snad konečně dospěl. Na velké dobrodružné cestě ho čekají věci, o kterých zatím jen četl v knihách. Potká mocného čaroděje, zlé čarodějnice, ducha i samotnou paní Smrt... a možná najde i lásku svého života. Co na to všechno řekne maminka? A bude spokojený otec král? (Bontonfilm)

(více)

Videa (4)

Trailer 1

Recenze (327)

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

Strašně bych chtěla jen chválit, chválit, chválit, ale ono to nejde, když tam byl tak výrazný zápor pro celé pojetí a myšlenku, že mi to jinak mnoho dílčích pozitiv i celkově dobré vyznění zvládlo ochutit asi tak, jako kdyby ve třetině porce skvělého oběda byl mezi koření zakomponován pelyněk. Celková myšlenka stárnoucího prince, který vyrostl v bezpečném stínu matčiných nabíraných sukní, byla bez debat skvělá. Vtip spočívající ve věku prince a jeho akademickém vnímání světa skrze ploty královských zahrad pojme i dítě. Při probuzení prince v lese ho citlivé dítě začne litovat, kdežto cynický rodič si říká: "Kam jsi dal mozek, jaká je asi dojezdová vzdálenost místa Tvého momentálního výskytu od zámku, když ses bez nějakých dozvuků působícího omamného prostředku probudil v lese? Riskoval by někdo z Tvého okolí třeba to, že se neprobudíš?" Pak přijde několik pouček od Hudrovala z Dětěnic a hospoda, kde krásná Běta diváka irituje svou mluvou, než si divák uvědomí (či je upozorněn), kdo je sponzorem a proč dívka jinak milá v rámci obsluhy mluví jako Stoupa. Bože, ale že to působí křečovitě. Tady také začíná to, co mi pilo krev. Ty dvě čarodějnice. Jak jsou jejich dialogy (ať jedna k druhé či okolí) vtipné, tak jejich projev je upištěně ušišlaně troškovitější, než byly projevy všech upištěných ušišlaných postav v Troškových pohádkách dohromady. Jinak přesah jejich vedlejšího příběhu je opět skvělý (Budař tu vybudoval skutečně skvělou zápletku, která by dobře fungovala i více rozvinutá) a, budu se opakovat, jde o něco, co pochopí i dítě (tedy naše bezmála šestiletá dcera, čtyřletý synek zhruba ve chvíli zmizení čarodějnic z děje ztratil soustředění). Další zápletka, která s sebou nese humorné i vážné momenty je viselec ve skříni. Pan Javorský je úžasný i v rámci poměrně malého prostoru, který dostal, ten ovšem využil každou sekundou jeho trvání (nakolik se prostor člení na sekundy). Orámování děje rakvářem, který se stane, podle očekávání, podstatnou komponentou děje samotného je také skvělé a setkání se Smrtí a uložení úkolů je opět něco, co zapůsobí na děti i dospělé (i to čtyřleté torpédo se zklidnilo a souboj sledovalo se zaujetím a se zjevným strachem o pana rytíře). Být ty čarodějky méně pitvořivé, jdu s hodnocením na maximum. Že každá z nich film stála jednu hvězdu je výpovědí o tom, jak moc mě ty ušišlané zrůdy sraly. ()

cariada 

všechny recenze uživatele

Říkal jsem si proč to nedali jako vánoční pohádku na druhý svátek, když je to nové a premiéra, ale velice mě to po pár minutách odpovědělo samo. Tohle se tam prostě nehodilo. Ono netradiční pojetí s hororovým nádechem bylo divné. Budař mě do titulní roli nesedí měl si vzít Vetchého postavu a prince přenechat někomu vlasatému. Plešatého prince jsme ještě neviděli. Jestli se k tomu někdy vrátím kdo ví. ()

Reklama

Mikah 

všechny recenze uživatele

Jestli to někdo hodnotí jako pohádku pro děti, nevidím se tomu nízkému průměru, protože to opravdu není film pro děti. Je to totiž regulérní horor. Příběh samotný není moc zvláštní, ale zpracování se svými psychedelickými, uměleckými a fakt děsivými scénami a s klasickou hudbou stojí za to. Byla jsem sama v celém sále a trochu jsem si přála, aby tam ještě někdo byl; chvílemi mi docela bušilo srdce. Strhávám hvězdičku za ty trapné šišlavé čarodějnice, které tam asi byly jen proto, aby se film přiblížil dětem, a vůbec se tam nehodily. ()

Pierre 

všechny recenze uživatele

Na autorskou pohádku Jana Budaře jsem se těšil snad už od jeho návštěvy Show Jana Krause v roce 2017, kde v netypické sestavě s Ivanem Bartošem seriózně přednesl svůj originální nápad na volební právo děti, na závěr dechberoucím  způsobem zahrál  svého Letce...a taky jsem tam poprvé slyšel zmínku o Mamankovi.  Pak se mi ještě s Budařem velmi líbil rozhovor s Lucií Výbornou a po Hovorech s TGM a zhlédnutí Nudy v Brně a Mistrů u mě Budař ještě více stoupl.  Navíc si ho pojím s legendou televizní zábavy Budař s taškou ve Všechnopárty a  jednou ze svých nejoblíbenějších pohádek Čerti Brko, kde tak skvěle ztvárnili padoucha Klouzka. Takže i když už to vypadalo, že to vážně nikdy nedopadne, z Mamánkovy realizace jsem měl velkou radost... Budařovo autorské nasazení navíc má můj obdiv, to je vážně svěží iniciativa. A možná je na konec dobře, že nejbližší kino uvedlo film až téměř 14 dní po premiéře a já se tak měl čas připravit. Protože ten námět je dám o sobě vtipný a i na základě traileru se mohlo zdát, že půjde hlavně o rozvernou veselou odlehčenou pohádku podobnou třeba tomu Čertímu brku, komediálně pracující z konfrontace princatka se skutečným světem. I když je pravda, že  Budař už předem v rozhovorech avizoval, že mu jde o to aby se diváci i báli o svoje hrdiny, a že bude pohádka pracovat i trochu se strachem a vážnými tématy, protože tyhle věci děti podle něj vnímají úplně přirozeně. Na základě rozporuplných recenzí už ale šlo jasně poznat, že je tady skutečně vážněji a děsivéji pojatá pohádka. Je pravda, že tyhle ty ponuré rádoby pohádky většinou skoro až nesnáším (Sedmého Krkavců, Jezerní královna, brrr. Snad až tak  moc nezlobím, ne?) a možná mě někde hluboko v hloubi pořád trochu hryže, že Budař trochu nevytěžil svoje komediální kořeny, jak jsem od něj očekával (a nevzal tašku.:D) Ale byl jsem dobře připraven. Přesto párkrat  i tak mírně vyděšen či překvapen, co vidím. Pohádka o smrti je sama o sobě odvážný tah.   Ale jinak stvořil Budař objektivně zajímavý a silný film (například o Oidupovském komplexu), který na mě i přes mou nechuť k podobným rádoby pohádkám, nakonec zapůsobil. Jenom se mi nelíbily (asi stejně jako mnoha dalším) vůbec nelíbily ty upitvorene čarodějnice, které jsem vůbec, ale vůbec nesedly a  byť ten jejich příběh opět nebyl špatně vymyšlený a dokonce měl i svoji myšlenku v neschopnosti zestárnout, tak se s ním stejně nadále nepracovalo a nejlepší prostě bylo, když čarodějnice v prostředku úplně zmizely....fakt jsem je nepochopil, ale co nadělám.  Možná bych jenom zrovna od Budaře nečekal tak velký prostor pro pitvořivou exhibici dvou slepic  V tomhle mě zklamal. To tam vůbec být nemělo, i když se celkově připravte na divnou podívanou. Poslední třetina je ale nejsilnější a hodně zadumaná, kdy se mi některé myšlenky na první dobrou ještě nepodařilo úplně pobrat a pochopit, co mi  všechno chtěl ten Budař vlastně sdělit. Je to možná závěrem až trochu překombinované, ale aspoň si  každý může vybrat  a některé motivy speciálně vyniknou, třeba vzpomínka na schovaného umrlce a tím splnění úkolu. Pro mě bylo asi nejsilnějším motivem, když v paní Smrti, kde člověk pozná lásku, potkal princ dvojí maminku a celé ty posmrtne snové scény s filtrem pro mě byly docela zážitkem. Ještě jsem snad nezažil aby kino po skonceni spontánně zatleskalo, ale v takovém rozpoložení mi to přišlo fakt na místě a i přes ty některé rozpačitě děti tam na nás Budař hold asi  trochu  zapůsobil.Asi bych nechtěl aby v rámci svoji dramaturgie uvedla Mamanka ČT třeba jako příští vánoční pohádku. Nemohu se trochu zbavit pocitu, že Budař tento žánr využil k toku svých myšlenek, ale bylo to fakt celkem zajímavé a ve stejné míře trochu zvláštní.  Škoda, že nevyšlo něco komediálnějšího než takový trochu kočkopes, ale úplně kzahození. A všichni herci (samozřejmě až na ty dvě výjimky, které ani netuším, kde Budař vyhrabal) zahráli moc pěkné...A pak velký návrat princezny  Arabely Jany Nagyové. A tady se pořád tak houpou procenta, že jsem z aktuálních 55 pomohl svou čtyřhvězdou  Mamankovi znovu na 56, což je pořád málo, ale snad je to i za ty ostatní, co v kině na závěr tleskali....a klidně tu čtyřhvězdu dám, i když za ty dvě potvory se na Budaře zlobím, a zlobit budu...a ano, je to prostě trochu podivnost a možná se ani nedivím, že to  zatím není moc přijaté. A osobně si myslím, že už to lepší nebude. () (méně) (více)

Master19 

všechny recenze uživatele

Velmi příjemná záležitost. Dlouho jsem neviděl takhle originální pohádku. Nechal jsem se pohltit a líbily se mi nápady a celkem nečekané prvky (např. Dub Petra Martináka alias Josefa Kemra, rytíř z Dětenic na zámku v Dětenicích), herci měli co hrát a hráli do toho dobrá hudba a krásné záběry přírody v okolí Lednice i jinde. Příjemné překvapení. ()

Galerie (29)

Zajímavosti (15)

  • Kromě originální filmové hudby Jana Budaře zní v pohádce i několik známých melodií vážné hudby: Árie „Nessun Dorma“ z Pucciniho opery „Turandot“, árie „É lucevan le strela“ z Pucciniho opery „Tosca“, „Tanec komediantů“ od Bedřicha Smetany, 2. věta (Jaro) ze Čtvero ročních období Antonia Vivaldiho, Allegro z koncertu č. 3 Es dur pro lesní roh W. A. Mozarta. (HonzaBez)
  • Nápad natočit tuto pohádku dostal Jan Budař po návštěvě zámku Dětenice, kde také probíhala část natáčení. Točilo se také na jihu Moravy, v Žehrovské oboře v Českém ráji nebo kokořínských lesech. (rakovnik)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno