Naprostí cizinci

Hodně aktuální téma zpracováno velmi sympatickou cestou - skrze konverzační dramedii, která umí být chvílemi velice naléhavá, ale zároveň si zachovává hodnotící odstup řadou odlehčených prvků a záměrně přepálenou vyhroceností. Závěrečný zvrat sice není hoden toho, abychom o něm vůbec přemýšleli a brali ho ve vztahu k celkovému sdělení vážně, ale průběh mě opravdu převelice bavil, s postavami jsem se rychle sžil a jen minimálně se mi v hlavě rozblikala kontrolka s upozorněním, že tohle už jsem viděl někde jinde. Jak by řekl guru české filmové filozofie Ladislav Smoljak, "Neber telefon, neber telefon, nebo se z toho zblázníš"... 75% (19.02.2017)

Závěr čudný, ale jinak mi to sedlo jako zadek na hrnec. Vtipné, tak akorát zvrácené (přesně jako je zvrácená dnešní doba se všemi appkami, facebookem, sdílením fotek apod.) a dramatické jako italská domácnost. Mimo všechno to švitoření, smsky, jídlo a humbuk- všimli jste si, jak mají v tom obývacím pokoji nádherně zařízenou stěnu s knihami? K něčemu takovému bych se chtěla dopracovat... (22.05.2017)

Kino navštevujem raz ročne (dôvod je v mojom profile) a pre tento rok som si na odporúčanie gudaulina vybral Úplných cudzincov. Vedel som do čoho idem, pretože som si prečítal zopár komentárov, medzi ktorými ma sklamal Vančura, ktorý skôr ako ja odhalil film ako paralelu ku Kunderovej poviedke Falešný autostop. Film som vnímal ako poukázanie nebezpečnosti zbavovania sa osobného priestoru, do ktorého patrí aj komunikačná droga súčasnosti - mobil. Mobil, ktorému zverujeme aj to, čo by sme inak buď nikomu nepovedali alebo iba na odľahlom mieste aj to iba šeptom. Komediálnu zložku som príliš nevnímal, dramatickú dodal scenárista, ktorý nakopil udalosti, aby film nestrácal na tempe. Ale to mi príliš neprekážalo, pretože som film vnímal ako divadelnú hru, v ktorej ide o posolstvo divákovi viac, ako o pravdepodobnosť, že sa taký príbeh mohol odohrať. Herci boli skvelí a film naplnil moje očakávania, i keď na plný počet hviezdičiek nedosiahol. (27.06.2017)

Vlastně je docela legrace jak se při jedné večeři jen vinou mobilů dokáží proměnit a zhroutit vztahy mezi dlouholetými kamarády. Skvělá myšlenka, scénář i dialogy, přestože působí až nevěrohodně kolik toho postavy zrovna tento večeř řeší a že se to vše tak pěkně sešlo. Určitě jsem se nenudil a díky italským hercům a evropské režii má film dostatečné kouzlo a atmosféru, kterou do potencionálního amerického remaku nelze přenést. 85% (13.09.2018)

Tak tento námet mám veľmi rád - uzavretá skupinka ľudí a tajomstvá medzi nimi, ktoré sa pomaly začnú vyplavovať na povrch... Navyše tento snímok v porovnaní napr. s filmom Carnage (2011) od R. Polanského ponúkol aj pridanú hodnotu, a síce úvahu o tom, ako veľmi a v akej miere sú už naše životy a komunikácia navzájom spojené s modernou technikou - bez telefónu ani na krok. Film o tom, čo sa môže stať, keď na jeden večer dovolíme svojim známym zdielať náš smartfón navzájom a tiež o tom, akoby to vyzeralo, keby sme na takúto nebezpečnú hru nepristúpili... Inak nezdá sa mi fér, keď niekto tvrdí, že tu na jeden večer bolo až príliš veľa konfliktov a tajomstiev, veľa sms a mailov.... A čo by ste chceli? Aby všetci pri tom stole celých 90 minút len popíjali víno, napchávali sa a nezáväzne klebetili? No to by potom teda už len bola zábava! A na druhú stranu prečo nie, šťastie aj smola majú niekedy čudnú tvár a ukážu sa práve vtedy, keď nám to najmenej vyhovuje, hlavne tá smola. Slušný nadpriemer. 80/100 (27.06.2017)